Strnulost tváře, ztuhlost svalů, zpomalené pohyby, třes prstů či víček, to vše patří mezi projevy Parkinsonovy choroby. V Česku se s ní potýká odhadem 30–50 tisíc obyvatel. Mezi nimi i Roman, bývalý majitel stavební firmy, který žije ve Středočeském kraji.
Už asi ve 36 letech se mu občas začal třást palec na ruce. Dva roky to neřešil, pak navštívil lékaře a vyslechl si tuto nevyléčitelnou diagnózu. Začal užívat léky, tzv. antiparkinsonika, která pomáhají zpomalit průběh nemoci a zmírnit její příznaky. „Léčba zabrala a třes odezněl, ale postupem času se projevy nemoci začaly stupňovat a množství léků přestávalo stačit,“ popsal průběh své nemoci Roman. „Časem mě začaly brát křeče, hlavně do rukou a do krku. Úplně mi třeba kroutily hlavou, že bych si ji nejradši utrhnul,“ dodal.
Jako když přepnete vypínač…
Začal se proto zajímat i o jiné varianty léčby, např. o zavedení pumpy na léky přímo do střev a také operaci, při které se provádí tzv. hluboká mozková stimulace. Do mozku při ní lékaři zavedou miniaturní elektrody, které ovlivňují oblast, která způsobuje projevy Parkinsonovy choroby.
Roman prošel řadou testů, které potvrdily, že patří mezi vhodné kandidáty tohoto zákroku. Podstoupil jej před dvěma lety. „S hlavou ukotvenou ve speciální kleci jsem jen ležel, sledoval hodiny a poslouchal všechny zvuky nástrojů a přístrojů. Jakmile lékaři zavedli elektrody, tak už jen mechanická stimulace správného místa stačila ke zmírnění příznaků nemoci. Po spuštění ,budíku’ to bylo neskutečné. Napětí se uvolnilo a křeče ustaly, jako když přepnete vypínač. Během sekundy,“ uvedl.
Operaci je nutné provést včas
Romanovi tato léčba výrazně pomohla. Zdaleka ne všichni pacienti s Parkinsonovou chorobou na ni však dosáhnou. Například 72letému Janovi z jižní Moravy využití modernější metody znemožňuje jeho zdravotní stav. Několikrát v minulosti totiž prodělal embolii a musí brát léky na ředění krve, což by mohlo zákrok zkomplikovat. 64letý Jan, který žije s rodinou na vesnici poblíž Prahy, se zase obává, aby se k operaci dostal včas. Optimální doba pro načasování tohoto zákroku je totiž 4–7 let od stanovení diagnózy. V současnosti navíc situaci komplikuje pandemie nemoci COVID-19. „Všechny neakutní operace a zákroky se odkládají a bohužel jsou mezi nimi i ty, na které pacienti s Parkinsonovou nemocí čekají obvykle přes rok, a to po dalším několikaměsíčním vyhodnocování, zda jsou vůbec k takovému zákroku vhodní,“ konstatoval vedoucí Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D.
Pacientům chybí informace, podobně jako některým lékařům
Dalším problémem je fakt, že řada pacientů o moderních metodách léčby vůbec neví. Vyplývá to alespoň z dotazníkového šetření mezi členy pacientské organizace Parkinson-Help. Jak shrnula předsedkyně této organizace, Romana Skála-Rosenbaum, jen zhruba třetina pacientů uvedla, že je neurolog seznámil se všemi možnostmi léčby. Zbylé dvě třetiny nemocných nebyly o variantách léčby informovány vůbec, nebo jen částečně. „Často je (tyto informace) nemají ani samotní neurologové, k nimž pacient dochází, někdy je na vině nedůvěra těchto lékařů v jiný druh léčby než ve farmakologický,“ dodala.
Parkinsonova choroba vzniká v důsledku odumírání buněk, které tvoří dopamin v části středního mozku. Dopamin je látka potřebná k přenosu informací mezi nervovými buňkami. Příčiny vzniku onemocnění zatím nejsou známé. Předpokládá se vliv genetických dispozic v kombinaci s faktory vnějšího prostředí. Mimojiné byl prokázána negativní role užívání heroinu a jiných toxických látek. Stejně tak je popsaný vliv virové mozkové infekce či opakovaného zhmoždění hlavy. Metody léčby pomocí hluboké mozkové stimulace nebo tzv. pumpovými systémy jsou v České republice soustředěny do tří tzv. extrapyramidových center při neurologických klinikách.
(lek)
Zdroj:
TZ pacientské organizace Parkinson-Help ze dne 7. 4. 2020
https://parkinson-help.cz/parkinsonova-nemoc-pn/vznik-a-priciny/
https://www.czech-neuro.cz/pro-odborniky/centra/
