Pasivní kouření škodí i v otevřeném prostoru
V rámci protikuřáckých kampaní jsou kuřáci postupně vytlačováni z vnitřních prostor a místností ven, do otevřených prostranství. Studie vědců z univerzity v Georgii a z Centra pro kontrolu a prevenci (USA) přišla s poznatkem, že i tam mohou kuřáci škodit.
Cílem studie bylo stanovit obsah nikotinu podobné látky kotininu v krvi nekuřáků vystavených tabákovému kouři v otevřených prostorách. Byla to první studie s podobným konceptem. Výsledkem byl nález průměrného zvýšení hladiny kotininu o 163 % ve srovnání s kontrolní skupinou. Informace byla publikována v listopadovém čísle časopisu Journal od Occupational and Environemnt Hygiene.
Ani kouření venku nepomůže
„Snahy vyhnat kuřáky z místností vytvořily nová venkovní prostředí, kde jsou lidé vystavováni pasivnímu kouření,“ uvedl spoluautor studie, Luke Naeher, profesor na katedře veřejného zdraví. „Z našich předchozích studií vím, že ve vzduchu kolem kuřáků jsou měřitelné koncentrace zplodin kouření, a nyní víme, že i vystavení nekuřáků těmto zplodinám z druhé ruky je měřitelná. Kouř v okolí kuřáků obsahuje několik potvrzených kancerogenů a současný názor odborníků je ten, že není žádná bezpečná míra expozice těmto látkám,“ dodal. „Proto jsou naměřené hodnoty potenciální hrozbou veřejného zdraví.“
Dávka nikotinu i na zahrádce
Okres Athens-Clarke v Georgii zavedl zákaz kouření v budovách v roce 2005 a poskytl tak Naherovi a jeho kolegům ideální prostředí pro studii. Pro výzkum vyhledali 20 nekuřáků a umístili je do venkovních barů, restaurací a kontrolní skupinu pak do areálu univerzitní knihovny. Bezprostředně před šestihodinovou expozicí a po ní dobrovolníci poskytli vzorky slin. Z těch pak byly zjišťovány hladiny kotininu, což je vedlejší produkt hoření nikotinu a běžně užívaný marker míry vystavení tabákovému kouři.
Průměrný přírůstek hladiny kotininu byl 162 % u lidí v okolí otevřených barů, 102 % u lidí sedících v zahrádkách restaurací a 16 % pro kontrolní skupinu v knihovně. Naeher uznává, že šestihodinová expozice je dlouhá a běžný člověk v podobném prostředí netráví tolik času. Na druhou stranu, zaměstnanci mohou být v podobném prostředí i mnohem déle.
Vrchní, prchni
„Každý, kdo pracuje v podobném prostředí – servírky, vrchní, barmani –, je v práci šest i více hodin,“ řekl Naeher. „Jen v USA je obrovské množství lidí, kteří jsou v zaměstnání takto vystaveni pasivnímu kouření.“ Zákaz kouření snižuje počet infarktů Studie, které se zabývaly výzkumem zákazu kouření v budovách, ocenily snížení počtu srdečních infarktů a nemocí dýchacího systému. Profesor Naeher však varuje, že zdravotní dopady pasivního kouření venku, na vzduchu, zůstávají neznámé.
V Naeherově studii se hladiny kotininu u dobrovolníků sedících v otevřených barech zvedly z 0,069 na 0,182 ng/ml. Maximální naměřená hladina byla až 0,959 ng/ml. Pro představu o významu tohoto čísla uveďme, že široce uznávaná studie stanovila, že zvýšení hladiny kotininu o 0,4 ng/ml vede ke zvýšení úmrtnosti na rakovinu plic o 1 případ z 1 000 a výskyt srdečních onemocnění stoupá o 1 člověka ze 100.
Kotinin „pouze“ v roli podezřelého
Výzkumníci však varovali před ukvapeným uzavíráním rozhodnutí na podkladě publikované studie. Kotinin je markerem expozice tabáku, ale není to kancerogen, potvrdil Naeher. Jeho tým teď plánuje studii, která bude u nekuřáků vystavených venku pasivnímu kouření stanovovat koncentraci látky zvané NNAL, což je také marker tabákové expozice, ale je to současně potvrzený kancerogen.
„Naše studie prokázala, že existuje důvod, proč by nás mělo znepokojovat pasivní kouření i venku, na čerstvém vzduchu,“ dodal spoluautor studie, Gideon St. Helen, doktorand v programu mezioborové toxikologie. „Zjištěné výsledky nás přivádějí k nutnosti dalších výzkumů, abychom zjistili, jaký je skutečný účinek kouře na nekuřáky.“
(shmt)
Zdroj: Sam Fahmy, University of Georgia http://www.medicalnewstoday.com/articles/171539.php
