Pásový opar - bolest může trvat i několik let
Pásový opar, herpes zoster, je onemocnění vyvolané herpetickým virem. Typicky se projevuje bolestmi v průběhu postiženého nervu a následným výsevem puchýřků na kůži. Léčba pásového oparu je velmi svízelná. Musí být zahájena co nejdřív. Jen tak může výrazně zmírnit obtíže a zkrátit průběh onemocnění.
Co jste možná netušili...
Označení „herpes“ použil poprvé Hippokrates. Slovo pravděpodobně vzniklo z řeckého slova označujícího plazení. Snad proto, že se jeho projevy objevují plíživě. Římský lékař Plinius Starší odlišil jednotlivé druhy oparů, popsal jejich projevy a navrhoval léčbu pomocí rostliny aloe vera. Přízvisko „pásový“ určil onemocnění o století později římský lékař Celsus. Pojmenoval ho podle charakteristického výsevu puchýřků v okolí průběhu nervu připomínajícího opasek.
Virus vyvolávající pásový opar patří do skupiny tzv. herpetických virů. Jeho blízcí příbuzní vyvolávají známé opary na ústech nebo genitáliích.
Jak vzniká pásový opar
Původce pásového oparu, herpetický virus, v sobě nosí naprostá většina z nás, aniž by o tom věděla. Jedná se totiž o stejný virus, který způsobuje u dětí plané neštovice. Po prodělaném onemocnění může virus dál přežívat ve Vašem těle. Usazuje se v nervových uzlinkách a čeká na svoji další příležitost. Asi u jednoho z pěti nositelů viru dojde po několika desítkách let k jeho reaktivaci. Virus se pomnoží a napadne příslušný nerv.
Důvodem k probuzení viru bývá nejčastěji oslabená obranyschopnost Vašeho organismu. Spouštěcím mechanismem může být úraz, operace, závažnější onemocnění, porucha výživy, nadměrná únava nebo stres. Rizikovým faktorem je v určitém smyslu i věk. Pásový opar se nejčastěji vyskytuje po 50. roce věku. Pravděpodobně to souvisí s celkovým oslabením přirozených obranných mechanismů.
Jak se projevuje...
Výsevu kožních puchýřků při pásovém oparu často předchází bolest. Způsobuje ji virus šířící se v nervu. Proto mají obtíže charakteristický průběh. Obvykle bolí přesně ta část těla, kterou postižený nerv inervuje. Typicky jde o části obličeje, šíji, krk nebo okrajové části hrudníku. Bolest je velmi úporná, někteří nemocní ji přirovnávají k pocitu zasažení elektrickým proudem. Může se přidat i svědění a celkové příznaky připomínající chřipku (únava, zimnice).
Za několik málo dní se v bolestivé oblasti objeví zarudnutí a drobné malé puchýřky. Jejich výsev kopíruje průběh postiženého nervu. Díky tomu vypadají jako uspořádané do pásu. Puchýřky postupně praskají, zasychají a zanechávají po obě stroupky. Bolest dál přetrvává. Stroupky se do 2 až 3 týdnů sloupají a vyrážka zmizí. Může na sebe nechat památku v podobě drobných jizviček.
Jak se potvrdí...
Diagnózu pásového oparu obvykle lékař stanovuje už podle popisu Vašich obtíží a charakteristické vyrážky v průběhu nervu. Může se Vás zeptat, jestli jste v minulosti prodělali plané neštovice. Bude ve Vaší nedávné anamnéze pátrat po příčině reaktivace viru. Žádná další vyšetření obvykle nejsou zapotřebí.
V případě pochybností je možné provést stěr z puchýřků a poslat vzorek na virologické vyšetření. Přítomnost viru lze speciálními technikami prokázat i při odběru vzorku kůže.
Jak se léčí pásový opar
Léčba pásového oparu je velmi svízelná. Musí být zahájena co nejdřív. Jen tak může výrazně zmírnit obtíže a zkrátit průběh onemocnění. Při počátečních stádiích, když se objeví charakteristická bolest v průběhu nervu, Vám lékař může předepsat protivirový lék acyklovir (Zovirax). Ten způsobí zpomalení množení a šíření virů. Jeho podání v pozdějších stádiích po výsevu puchýřků už nemá tak dobrý efekt.
Základem léčby pásového oparu jsou léky proti bolesti. Obvykle se podává paracetamol (Panadol, Paralen) nebo ibuprofen. Při boji s virem mohou Vašemu tělu pomoci i vitamíny. Doporučují se zejména zástupci skupiny B a C. Zdá se, že virům nesvědčí ani multivitamínové a minerální preparáty obsahující zinek.
Stádium puchýřků je nejlépe vůbec neléčit. Jestliže Vám nepůsobí zvláštní obtíže, nechte je být tak, jak jsou. Nepokoušejte se je strhávat nebo škrábat. Riskujete zavlečení infekce. V případě potřeby je možné po dohodě s lékařem potírat kůži speciální mastí nebo na ni přikládat vlhké studené obklady.
Od bolesti po zmizení vyrážky Vám může rychleji pomocí přikládání ledových obkladů na postižená místa. V případě přetrvávání bolesti se o dalších možnostech jejího tlumení nebo léčby poraďte se svým lékařem.
Co dál...
Pásový opar není radno podceňovat. Kromě svého obvyklého, sice obtěžujícího, ale nekomplikovaného průběhu může být i značně nebezpečný. Hrozí trvalým poškozením nervu. Okamžitou lékařskou pomoc by měli vyhledat zejména nemocní s obtížemi lokalizovanými v okolí oka, ucha nebo kdekoliv na obličeji. Jinak riskují trvalou ztrátu zraku, obrnu obličejových nervů nebo vzácně i rozvoj virové encefalitidy.
I přes veškerou léčbu může někdy bolest přetrvávat ještě dlouho (i několik let!) po vymizení vyrážky. Tato tzv. postherpetická neuralgie patří mezi komplikace pásového oparu. Bolest přechází do chronicity a významně ztrpčuje život nemocného. Mohou se k ní přidat i psychické problémy a stres. Na léčbě by se proto měl kromě odborného lékaře podílet i psycholog. V některých případech si bolest vyžádá i chirurgický zákrok.
Jak se tomu všemu vyhnout...
Způsob, jak se spolehlivě vyhnout pásovému oparu, bohužel neexistuje. Pomoci může snad jen posilování celkové obranyschopnosti Vašeho organismu, omezení stresu a únavy nebo odpovídající výživa. Vyhněte se všem stavům, které mohou reaktivovat herpetický virus ve Vašem organismu.
Samotné onemocnění není přenosné. Kontakt člověka, který prodělal plané neštovice, s nemocným s pásovým oparem je za normálních okolností neškodný. Jiná situace ale může nastat v případě dětí, které plané neštovice dosud neprodělaly nebo u těhotných. U nich může dojít k přenosu viru a vzniku planých neštovic nebo poškození plodu. Proto se raději těmto kontaktům vyhněte.
Nejvíce infekční jsou strhnuté puchýře a z nich vytékající tekutina. Před kontaktem s okolím se doporučuje překrýt je sterilním obvazem.
