Schizofrenie hluboce zasahuje do života nemocného. A to zdaleka ne jen po duševní stránce. V ekonomicky rozvinutých zemích je délka života těchto nemocných kratší o 20–25 let oproti ostatní populaci a až 60 % této úmrtnosti mají na svědomí fyzická onemocnění.
Osoby se schizofrenií trpí stejnými nemocemi jako lidé bez ní (nádory, cukrovka, choroby dýchacích cest apod.), jen je to častěji. Podílí se na tom genetické předpoklady, životní styl a také antipsychotická terapie. Při léčbě schizofrenie se totiž mohou rozvinout příznaky onemocnění těla (např. cukrovka) nebo vedlejší účinky léků užívaných při antipsychotické terapii, které mohou taková onemocnění imitovat. Dále může mít na vysoké nemocnosti schizofreniků podíl i choroba samotná. Mění totiž kromě jiného i vnímání sebe sama. Dotyčný proto může své potíže chybně hodnotit a nemusí v případě nouze vyhledat pomoc lékaře, jako by to udělali lidé bez schizofrenie. I výzkumy ukazují, že pacienti léčení antipsychotiky trpí v menší míře tělesnými onemocněními než antipsychotiky neléčení nemocní.
Co vše schizofreniky ohrožuje
1. Obezita a metabolický syndrom
Mezi nemocnými s vážnými a chronickými psychickými chorobami, kam schizofrenie bezesporu patří, je obezita nejčastější tělesnou komplikací jejich stavu. Je způsobena genetickými předpoklady, nezdravým životním stylem (který často souvisí převážně s negativními příznaky nemoci) a možnými vedlejšími účinky některých antipsychotik. Obezita s sebou nese naprosto stejná rizika jako u jedinců bez schizofrenie. Vede k rozvoji metabolického syndromu se všemi jeho komplikacemi, k osteoartritidě, vysokému krevnímu tlaku, ischemické chorobě srdeční apod.
2. Kardiovaskulární onemocnění
Jejich rozvoj obecně hodně souvisí s genetikou a životním stylem, stejně jako u lidí bez schizofrenie. Určitý vliv ale mohou mít i možné vedlejší účinky antipsychotik a nemoc samotná (především její negativní příznaky). Schizofrenici umírají na kardiovaskulární onemocnění dvakrát častěji než ostatní populace.
3. Nadměrné užívání alkoholu
Podle studií až 35 % schizofreniků v určitém období pije velké množství alkoholu. To může být způsobeno obzvláště negativními příznaky této nemoci.
4. Kouření
Konzumace tabáku představuje výrazný rizikový faktor pro rozvoj široké škály onemocnění. Stejně jako ostatní začínají i schizofrenici kouřit nejčastěji v pubertě, což je pro přibližně 90 % z nich před začátkem onemocnění. Výzkumy ale prokazují, že tito nemocní kouří často větší množství cigaret než zbytek kuřáků. Tabák pro schizofreniky znamená nejen vyšší riziko rozvoje dalších onemocnění, ale i možné snížení účinku a zvýšení výskytu nežádoucích dopadů antipsychotik.
Zdroj: MASOPUST, Jiří. Schizofrenie a somatické zdraví [Psychiatrie pro praxi]. Suppl. B. 2012. Dostupné také z: www.medicinapropraxi.cz
OUD, Marian J. T. a Betty MEYBOOM-DE JONG. Somatic diseases in patients with schizophrenia in general practice: their prevalence and health care. Dostupné z: www.biomedcentral.com
KOZUMPLIK, Oliver, Suzana UZUN a Miro JAKOVLJEVIĆ. Psychotic disorders and comorbidity: somatic illness vs. side effect. Dostupné z: www.hdbp.org
KELLY, Ciara a Robin MCCREADIE. Cigarette smoking and schizophrenia. Dostupné z: apt.rcpsych.org