Nemoci bez příznaků. Jak dobře pečovat o srdce a cévy?

Proč v roce 2024 vůbec řešit onemocnění srdce, cév, vždyť v dnešní době umí lékaři vyřešit infarkt? Bohužel řada z nás žije v představě, že onemocnění srdce a cév už jsou zcela řešitelná a nepředstavují v moderní medicíně problém. Opak je však pravdou. Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou smrti v České republice.

Leckdo namítne, že „na něco se přece umřít musí". Jenže v roce 2021 představovala 41,8 % všech úmrtí. Tato čísla však patří k nejhorším v Evropě a téměř polovině (19%) těchto smrtí se dalo zabránit.

Nestíháte číst? Přečtěte si nejdůležitější body článku:

• Nemoci srdce a cév často nemají příznaky, mohou se projevit až infarktem. Nejlepší cestou je tedy prevence.
• Genetika ovlivňuje naše zdraví jen zhruba 19 %. Řadu faktorů, které ovlivňují náš kardiovaskulární systém, máme ve svých rukou.
• Obezita, kouření, vysoký LDL cholesterol a neléčená cukrovka patří mezi vysoká rizika vzniku chorob, které postihují srdce a cévy.
• Středomořská dieta představuje ideální jídelníček pro naše tělo – méně masa, více ryb a dostatek ovoce a zeleniny každý den.

Proč prevence selhává?

Ve hře je více faktorů. Nejčastější onemocnění srdce a cév, vysoký krevní tlak (hypertenze) a kornatění cév (ateroskleróza) většinou nebolí. Často o nich nevíme až do chvíle, než se objeví život ohrožující komplikace. Někdy je jich prvním příznakem právě smrt.

Ve chvíli, kdy už začínáme pociťovat příznaky onemocnění srdce a cév, jako jsou bolesti na hrudníku, dušnost, kašel, bušení srdce či otoky, bývá už poškození značné a často nevratné. Proto je potřeba se o své srdce a cévy starat celoživotně. Začít už v mládí, kdy nemám žádné potíže.

Rizikové faktory, které ovlivníme

Většina z nich nás nepřekvapí, jsou společné pro většinu tzv. civilizačních chorob. Omezením rizik prospíváme srdci a cévám a zároveň proti vzniku nádorových onemocnění, cukrovce, plicním onemocněním, kloubním potížím a dalším. Tyto rizikové faktory jsou spolu propojené a vzájemně se cyklí, např. kouření a ateroskleróza poškozují cévy, vedou také ke zvýšení tlaku a tím se cévy dále poškozují.

Mezi ovlivnitelné rizikové faktory patří:

1) LDL cholesterol

Vysokému LDL cholesterolu se přezdívá tzv. „špatný“ cholesterol. Je to podskupina cholesterolu, která je nejvíce zodpovědná za vznik usazenin (aterosklerózy) v cévách.

Nejvíc je obsažený v tučných potravinách živočišného původu. Právě naše české stravování, s přemírou tučných masných a mléčných produktů vede k výrazně vyššímu zastoupení onemocnění srdce a cév.

Co s tím? Je potřeba

• do jídelníčku zařadit více zeleniny, ovoce – podle WHO je doporučeno 5 porcí zeleniny a ovoce denně.
• omezit konzumaci masa. Postačí 1-2x týdně netučné maso z kvalitních zdrojů.
• zařadit více ryb, luštěnin a kvalitních tuků v rozumné míře.

Tento středomořský typ stravování se dlouhodobě ukazuje jako nejefektivnější v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Zároveň se jedná o chutné a dlouhodobě udržitelné stravování.

2) Kouření

Podle průzkumu z roku 2022 v České republice kouří 24 % dospělé populace. Více kuřáků je mezi muži, nejvíce mezi dospělými ve věku 45-65 let. Stále převažují klasické cigarety, i když hlavně u mladších jsou mnohem častěji elektronické cigarety či nikotinové sáčky. Tyto však nejsou bez rizika a rozhodně je nelze doporučit jako bezpečnou alternativu.

Kouření cigaret zvyšuje riziko aterosklerózy tím, že poškozuje vnitřní vrstvu arterií a zvyšuje hladinu cholesterolu. Nikotin krátkodobě také zvyšuje krevní tlak.

3) Neléčený vysoký krevní tlak

Chronicky zvýšený tlak cévy dále poškozuje a urychluje hromadění plátů. O vysokém krevním tlaku přitom nemusíme vědět. Proto je důležité chodit na preventivní prohlídky k praktickému lékaři a v případě zjištěného zvýšení (hypertenze) užívat pravidelně léky.

Zkušenost z ordinace: Jedna z mých pacientek se domnívala, že postačí vybrat jedno balení, podobně jako u antibiotik. Léčba hypertenze je ale často celoživotní, někdy však může dojít k vysazení léků, a to když odstraníme rizikové faktory (např. redukce váhy, změna jídelníčku, nekouření.

4) Obezita v oblasti břicha

V ČR postihuje obezita asi 25 % žen a 22 % mužů. Nadváha obecně představuje potíž pro více než 50 % populace středního věku. Čím dál častěji se setkáváme s nadváhou či obezitou i u dětí a mladistvých.

Pro zhodnocení je důležité orientačně BMI a obvod pasu. Tuk v oblasti břicha není totiž jen povrchový – uložený je i v dutině břišní a prostupuje orgány, které poškozuje. Tuk se hromadí také v cévách v oblasti plátů. Ty jsou pak měkké, nestabilní a hrozí vznik infarktu či cévní mozkové příhody.

5) Cukrovka a stavy, které ji předchází

Vzniku cukrovky předchází stavy, kdy už metabolismu cukru nefunguje - pokud dlouhodobě přijímáme velké množství cukru, kdy tělo musí produkovat víc a víc inzulinu. Proto pozor na slazené nápoje, zdravě se tvářící cereálie, sušenky apod.

Bez rizik nejsou umělá sladidla – mozek vnímá sladkou chuť, která vede k uvolnění inzulínů. Ten je však zbytečný, protože na umělá sladidla nepůsobí a tím se zvyšuje riziko inzulinové rezistence. Časem však ani vyšší množství inzulin nestačí, tělo již na něj nereaguje - vzniká inzulinová rezistence. Cévy jsou pak plné cukru a inzulinu a rozvíjí se cukrovka 2.typu. Cukr dále poškozuje cévy, podporuje chronický zánět a celkově působí nepříznivě. Cukrovka úzce souvisí s obezitou.

K včasnému odhalení cukrovky jsou nutné pravidelné preventivní prohlídky. Nejlepší prevencí je však zdravá strava.

6) Nedostatek pohybu

Většina z nás má sedavá zaměstnání, do kterých často cestujeme autem a na pohyb nějak nezbývá čas a energie. Často si myslíme, že nejsme tak štíhlí jako ve 20, protože náš metabolismus zpomaluje. To ale do zhruba 40 až 50 let vůbec neplatí. Jen se už tolik nehýbeme. Pravidelný pohyb je přitom pro zdraví (nejen) našeho srdce a cév nezbytný.

Co s tím? Zařaďme si pravidelný pohyb do kalendáře a neodkládejme ho, až bude čas. Naučme i celou rodinu trávit čas aktivně.

7) Stres

Pravidelný pohyb nám může pomáhat zvládat stresové situace. Práce na psychice a management stresu jsou důležité, stejně jako prevence nádorových i dalších onemocnění. Dlouhodobý stres podporuje stavy chronického zánětu a tím dále zhoršuje aterosklerózu, zvyšuje krevní tlak.

Tip uLékaře.cz: Doporučujeme článek 8 praktických tipů, jak zvládat stres + jedna okamžitá úleva.

Ale co genetika?

Když mluvím s pacienty o rizikových faktorech, často slyším: „Ále, můj dědeček celý život kouři a umřel v 95 letech.“ nebo „Já za to nemůžu, u nás v rodině jsme všichni silní.“

Ano, geny hrají roli pouze z cca 19 %. Negativní dopad rizik kardiovasculárních nemocí můžeme o 2/3 snížit právě změnou životosprávy. Často se nejedná o genetický problém např. tloušťka není geneticky v rodině, ale jde spíše o špatné stravovací návyky předávané z generace na generaci.

Mami, změň životní styl

Je jasné, že změna a prevence je těžká, protože je dlouhodobá a celoživotní. Naše každodenní rozhodnutí se podílejí na tom, jak na tom naše srdce, cévy a celkové zdraví bude za 20, 30 a možná 50 let. A to nám může v rané dospělosti připadat velmi vzdálené. Ale čím dříve si osvojíme zdravý životní styl, tím lépe na tom v budoucnu budeme.

V prosazení změny může být někdy rodina či okolí překážkou. Nesmíme však zapomínat, že jsme dospělí a zodpovědní za své zdraví. Málokdo z nás chce umřít dřív, než by musel či žít roky v bolestech, dušnosti apod. A co když chceme přimět ke změně naše maminky, tatínky či prarodiče?

Můžeme je zkusit inspirovat – vzít rodiče na pravidelné procházky, výlety, doporučit elektrokolo či nordic walking. Ukázat, že zdravé stravování může být velmi chutné. Nikdy není pozdě na změnu. Přestat kouřit či redukovat hmotnost v případě nadváhy vždycky zlepší kvalitu zdraví a života.