Cukrovka (diabetes mellitus) je onemocnění, které je charakterizované zvýšenou koncentrací cukru v krvi (tzv. hyperglykémií). Tento stav je zrádný mimo jiné tím, že může relativně dlouhou dobu přetrvávat bez jakýchkoliv příznaků. Zvýšené množství cukru však neblaze působí na lidské tělo, například i na krevní cévy.
Mimo jiné při něm dochází k urychlenému rozvoji kornatění tepen (aterosklerózy), které bývá častou příčinou například srdečního infarktu, cévní mozkové příhody nebo ischemické choroby dolních končetin. Vedle toho je další významnou komplikací cukrovky tzv. mikroangiopatie.
Když trpí drobné cévy …
Mikroangiopatie spočívá v poškození drobných krevních cév. To má za následek omezení průtoku krve v postižené části těla. Mezi typické mikroangiopatické komplikace cukrovky se řadí postižení:
- ledvin (diabetická nefropatie),
- nervového systému (diabetická neuropatie),
- sítnice oka (diabetická retinopatie),
- poruchy erekce.
Jak cukrovka poškozuje ledviny?
Nejčastější formou postižení ledvin při cukrovce je tzv. diabetická nefropatie. Ledviny však mohou být poškozeny i jiným způsobem – diabetici mohou trpět například následky opakujících se infekcí močových cest nebo tzv. refluxní nefropatií.
Diabetická nefropatie je poměrně častou komplikací cukrovky, vyskytuje se u osob s diabetem 1. i 2. typu. Výraznější riziko jejího rozvoje je v případě diabetiků:
- jejichž koncentrace cukru v krvi není dostatečně snížena;
- kteří současně mají i vysoký krevní tlak;
- kteří mají v rodině dědičné předpoklady k rozvoji onemocnění ledvin;
- kteří kouří, jsou chudokrevní nebo mají zvýšený příjem bílkovin.
Onemocnění bývá po dlouhou dobu bezpříznakové a lze na něj přijít pouze laboratorním vyšetřením krve a moči. Z tohoto důvodu je vhodné, aby všichni diabetici byli pravidelně vyšetřováni. Při výraznějším nálezu by pak měli být sledováni ve speciální nefrologické ambulanci.
Při zhoršené funkci ledvin je nutné, aby lékař překontroloval všechny dlouhodobě užívané léky. Některé jsou z těla totiž vylučovány ledvinami a poškození funkce ledvin může vést k tomu, že užívání těchto léků již není pro pacienta vhodné nebo je nutné upravit jejich dávkování. V pozdních stadiích diabetické nefropatie mohou být ledviny již natolik postiženy, že nedokážou dostatečně plnit svou funkci. V těchto případech může dojít i k tomu, že je nutné odstranit odpadní látky z těla tzv. dialýzou nebo přistoupit k transplantaci ledvin.
Nemocným ledvinám lze pomoci časným zahájením léčby
Pro diabetickou nefropatii je podstatné včasné stanovení diagnózy. Při správné léčbě je totiž možné oddálit rozvoj příznaků a zpomalit postup onemocnění. Vlastní prevence a léčba choroby se opírá o tři hlavní pilíře:
- udržení koncentrace cukru v krvi v doporučených mezích;
- léčbu vysokého krevního tlaku s cílovými hodnotami do 130/80 mm Hg,
- dodržování diety s omezením bílkovin (to však neplatí zcela obecně – v případě tzv. nefrotického syndromu se tato dieta nedoporučuje, při léčbě dialýzou má být příjem bílkovin naopak zvýšený).
K dalším doporučením pak patří snížení příjmu soli pod 4,5 g/den (a to především u osob trpících vysokým krevním tlakem), udržování optimální tělesné hmotnosti, pravidelná tělesná aktivita, dostatečný spánek, vyloučení kouření a vyvarování se užívání léků, které mohou ledviny poškozovat (typicky např. některé léky proti bolesti).
V současné době existují léky, které jsou vhodné pro léčbu diabetu i léčbu onemocnění ledvin. Zároveň je nutné myslet na to, že přestože poškození ledvin v počátečních stadiích nemusí mít žádné příznaky, je důležité s jeho léčbou začít včas.
(viv)
Zdroje a použitá literatura:
http://www.vysetriledviny.cz
https://www.svl.cz/svl-docs/doporucene-postupy/6/diabetes-mellitus-2020.pdf
https://www.solen.cz/pdfs/int/2018/01/06.pdf
Obsah je součástí osvětové kampaně o onemocnění ledvin.