Dlouho si myslel, že se mu nemoci vyhýbají. Před čtyřicítkou ho jeho životospráva dostihla…
Pavel je typické „Husákovo dítě“ (narodil se v roce 1971), které celé dětství strávilo pobíháním po ještě rozbahněném pražském sídlišti. „Něco jako nemoc jsem si nikdy nepřipouštěl, svoje zdraví jsem ale, jak je běžné, moc neřešil a dlouho ani nemusel. Užíval jsem si, co hrdlo ráčí, hlavně svého oblíbeného sladkého a později každý den pivečka,“ přiznává. Teprve v novém miléniu, rok před tím, než oslavil čtyřicítku, se situace změnila. „Ani jsem si tehdy neuvědomoval, že to bylo první výrazné varování před řetězem nepříznivých událostí, které se podepsaly na mém zdraví,“ konstatuje. Při rutinní prohlídce u svého lékaře totiž zjistil, že má vysoký krevní tlak (95/160) a jeho lékař to nebral navzdory jeho věku na lehkou váhu a hned mu předepsal jeho první lék. „Moc jsem to neprožíval – holt budu polykat každé ráno jednu pilulku a tím to bude hotovo. A zpočátku taky všechno fungovalo podle mých představ, tlak se upravil a praktik byl spokojen, že léčba zabrala,” prohlašuje Pavel.
Dlouhá rekonvalescence po úrazu si vybrala daň v podobě cukrovky
Když mu bylo 43 let rozhodl se s rodinou strávit Vánoce v Alpách. „Bohužel jsem podcenil svou kondici a stal se mi vážný úraz. Ze sjezdovky mě museli záchranáři odvézt rovnou na operaci kolene a dostat se znovu na nohy mi trvalo skoro dva měsíce, přičemž dlouhé týdny jsem se nemohl hýbat vůbec,” svěřuje se Pavel. To vedlo k tomu, že rychle přibral celých 25 kilogramů a dostal se až na váhu 95 kg (na 170 cm). A aby toho nebylo málo – i jeho krevní tlak se začal vymykat dosavadní kontrole (dosáhl 100/170) a praktik mu zjistil i vyšší koncentraci cukru v krvi nalačno (7,5 mmol/l). Odeslal ho tedy na diabetologii a kromě dalšího léku na vysoký krevní tlak tam dostal i lék na nově diagnostikovanou cukrovku a byla mu doporučená dieta zaměřená nejen na redukci nabrané hmotnosti, ale i na omezení sacharidů. „Už tehdy z vyšetření vyšlo, že v mé moči je přítomna bílkovina, ukazatel poškození ledvin – sérový kreatinin, z něhož se usuzuje na jeho závažnost, byl však zatím v normě, tak se diabetolog rozhodl, že ledviny zatím není třeba řešit“, vysvětlil Pavel.
Pandemie Pavlův boj s hmotností ještě prohloubila. Užívaných léků začalo skokově přibývat
Přes uvedená doporučení Pavel ale nehubl, naopak přišla pandemie COVID-19, kterou víceméně proseděl doma, a ještě několik dalších kilogramů nabral. To si vybralo svou daň na jeho zdraví: „Musel jsem si každý den chystat už třetí lék na vysoký tlak a druhý na cukrovku“, doplňuje Pavel. Diabetolog také zaznamenal zvýšené množství bílkoviny v moči a odhadovaná glomerulární filtrace, odrážející, nakolik ledvinná klubíčka dokážou filtrovat odpadní produkty z krve a naopak zabránit ztrátám potřebných součástí krve, klesla.
Další dva roky vše zůstalo při starém. Krevní tlak byl sice na trojkombinaci léků dobrý, ale kvůli stále se zvyšující hmotnosti (až na 106 kg) se nepodařilo udržet na uzdě cukrovku. Kvůli tomu dále stoupalo množství bílkoviny v moči a naopak klesala odhadovaná glomerulární filtrace (1,1 ml/s/1,73 m2).
Infarkt ho odklonil na cestu srdečního selhání spojenou se závislostí na manželce
V roce 2022 Pavla překvapil infarkt. „Po nedělní večeři s manželkou jsem si šel odpočinout na gauč, protože jsem začal pociťovat bolest na hrudi. Jenže bolest neodcházela, a tak mi žena zavolala záchranku, která téměř okamžitě poznala infarkt a převezla mě na koronární jednotku,“ líčí Pavel. Po zaléčení ho ale místo radosti, že infarkt přežil, čekalo další nepříjemné překvapení: Lékaři mu sdělili, že trpí srdečním selháním, nevyléčitelnou chorobou, při níž přestává srdce pumpovat krev tak, aby to stačilo potřebám organismu. Onemocnění si vyžádalo další dva léky. „Sedm léků se mi už nevešlo ani do jednoho lékové dávkovače a musel jsem si pořídit další. To byl ale jen začátek – stal jsem se hlavně mnohem závislejším na své ženě, než tomu bylo dosud, a to pouhý rok po padesátce,“ svěřuje se Pavel. Srdeční selhání se totiž projevilo na jeho zhoršené výkonnosti, při chůzi do schodů se už dlouho zadýchával, ale teď pro něj začala být problémem i rychlejší chůze po rovině.
Vývoj poškození ledvin u Pavla ovlivnila výrazně až moderní léčba cukrovky
V této skutečně svízelné situaci měl přeci jen svým způsobem štěstí: V nedávné době se objevila moderní léčiva, která významně rozšiřují možnosti léčby cukrovky a jejích komplikací. Pavlovi pomohla právě jejich kombinace. První lék, který mu lékaři předepsali, mu pomohl výrazněji a dlouhodoběji zhubnout, a to na 99 kg. Zlepšila se jeho výkonnost, zmírnila se dušnost. Změna byla patrná i na kontrole cukrovky a propsala se i do mírného snížení množství bílkoviny v moči. Zahájení terapie dalším léčivem dostalo cukrovku ještě více pod kontrolu, příznivě ovlivnilo poškození ledvin, posílilo kontrolu krevního tlaku a pomohlo k dalšímu mírnému hmotnostního úbytku. „Pomocí moderní léčby cukrovky se u Pavla podařilo zvrátit nepříznivý vývoj chronického onemocnění ledvin se současným zlepšením hned několika dalších rizikových ukazatelů. Získal tak pro sebe roky života v relativně dobrém zdravotním stavu, než bude kvůli pokračujícímu poškození ledvin nutné nahradit funkci jeho ledvin,“ shrnul výsledek léčebného postupu jeho ošetřující lékař. Jen škoda, že moderní léčba nebyla dostupná již dříve, možná by se Pavlův příběh odvíjel zcela jinak.
(pok)
Obsah je součástí osvětové kampaně o onemocnění ledvin.
CZ-6309