Poškozují vytrvalostní sporty průdušky?
Sportem ku zdraví. Otázkou však zůstává, zda to platí za všech okolností.
Námahou vyprovokované dýchací potíže jsou u atletů poměrně časté a u pacientů s astmatem je popisována snížená tolerance zátěže. Příčinami pozátěžového astmatu se proto zabývala řada studií, které zkoumaly změny počtu a charakteru buněk v dýchacích cestách vyvolané fyzickou zátěží. Překvapivě se ukázalo, že u atletů nezávisí závažnost pozátěžového kašle a dušnosti na změnách v buněčném zastoupení v průduškách. K čemu tedy změny v počtu a typu buněk slouží?
Větší prokrvení, horší dýchání...
Během fyzické zátěže dochází u astmatiků i u zdravých jedinců k roztažení průdušek, krátce po ukončení zátěže se může u některých jedinců objevit jejich stažení. Podkladem tohoto jevu jsou patrně změny složení hlenu na sliznicích dýchacích cest při usilovném dýchání. Hlen vysýchá a zahušťuje se. Takto změněný hlen potom dráždí přilehlé buňky k uvolnění zánětlivých působků a ke stažení hladkého svalstva průdušek. Současně může být průsvit průdušek zmenšen také rozšířenými cévami při vyšším průtoku krve.
#IMG#Cílem studie italských autorů bylo analyzovat změny v zastoupení buněk v průduškách a jejich vztah k funkci plic a ke klinickým příznakům u vytrvalostních sportovců. Hodnotili výsledky studií prováděných u špičkových atletů zimních i letních vytrvalostních disciplín. V klidovém stadiu byly u všech sportovců v průduškách nalézány zvýšené počty buněk zánětu, tzv. neutrofilních leukocytů.
Pozor na suchý a chladný vzduch...
Elitní plavci a lyžaři měli v průduškách zvýšené také počty dalších typů zánětlivých buněk – lymfocytů a eozinofilů. Tento jev lze vysvětlit vystavením organismu dráždivým látkám nebo chladnému suchému vzduchu. Vyšetření po zátěži však u žádného z atletů neprokázalo aktivaci těchto zánětlivých buněk v dýchacích cestách. Vlivem vytrvalostního sportu dochází tedy k výraznému zvýšení počtu zánětlivých buněk v dýchacích cestách, zůstávají však v klidovém stadiu a nejsou aktivovány ani po zátěži. Pozátěžový kašel a stažení průdušek některých atletů tedy nemá stejný imunologický podklad jako astma, je způsoben pouze fyzikálně chemickým drážděním sliznic.
Výsledky výzkumu...
Výsledky autoři uzavírají konstatováním, že vytrvalostní sporty dlouhodobě průdušky nepoškozují, vzniklé změny – příliv zánětlivých buněk – je možné hodnotit spíše jako adaptaci na opakované usilovné dýchání při zvýšené fyzické zátěži. Jejich přesný význam zatím není zcela objasněn, nevedou ale k poškození dýchacích cest.
Zdroj: Monsignore MR, a spol. Clin Exp Allergy 2003;33.
(van)