Kortikosteroidy jsou hormony vznikající v kůře našich nadledvin. Jejich uměle vyrobené deriváty se užívají k léčebným účelům. Mají protizánětlivý a protialergický účinek a tlumí imunitní systém, což je u mnohých chorob žádoucí. Z tohoto faktu ale vyplývají i jejich nežádoucí účinky, jejichž riziko stoupá s délkou léčby a denní dávkou léku. Proto při používání kortikosteroidů panuje snaha o co nejkratší trvání léčby a užívání co nejnižší denní dávky, zároveň je ale nutné, aby léčba měla dostatečné protizánětlivé účinky. Lékař se tedy vždy snaží dávku tzv. vytitrovat, tedy dosáhnout dávky léčiva, která má dostatečný léčebný účinek a zároveň nemocnému příliš neškodí svými nežádoucími účinky.
Nežádoucí účinky kortikosteroidů a způsoby, jak je zmírnit
U dlouhodobé léčby kortikosteroidy v tabletách se může vyvinout vysoký krevní tlak a nadváha, z toho následně vyplývají zdravotní komplikace. S nadváhou totiž stoupá hladina krevních tuků, rozvíjí se kornatění tepen, jsou zatíženy cévy a srdce. Zvyšuje se hladina cukru nalačno a hrozí rozvoj cukrovky. Pacienti také uvádějí poruchy nálady, spánku a soustředění. Častější jsou vzhledem k potlačení aktivity imunitního systému také běžné infekce (dýchacích cest, močové atd.). Všechny tyto nežádoucí účinky jsou ale spojené s tzv. systémovými kortikosteroidy užívanými v tabletách nebo v infuzích.
Ke zmírnění nežádoucích účinků kortikosteroidů se osvědčuje jejich kombinace s jiným imunitu potlačujícím léčivem, čímž je možné si dovolit snížit dávku kortikosteroidu při zachovaném léčebném účinku. Dále je třeba užívání přizpůsobit času, kdy naše tělo kortikosteroidy vylučuje. Za normálních okolností to nastává ráno, a proto se kortikosteroidy v tabletách podávají ráno, případně v poledne. Nejdůležitější je však převod z tabletové či infuzní léčby na její tzv. lokální formu, tedy inhalační, čímž je cílena přímo na nemocný orgán, a navíc je možné si dovolit výrazně snížit dávku léčiva. Z tohoto důvodu jsou při správném lokálním používání nežádoucí účinky kortikosteroidů zanedbatelné, nebo dokonce žádné.
Inhalační kortikoidy
Inhalační kortikosteroidy (IKS) jsou základním léčivem v terapii astmatu. K dispozici jsou buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými léky, často v jednom inhalátoru. Vzhledem k tomu, že se IKS používají ve velmi nízkých dávkách (v mikrogramech, což je tisíckrát méně než miligramy, které jsou obsaženy v tabletách), nepředstavují problém z hlediska nežádoucích účinků. Navíc aby bylo možné ještě dále snížit dávky potřebné v léčbě, kombinují se s tzv. bronchodilatancii (rozšiřovači průdušek), což dovoluje množství IKS v inhalátoru naprosto minimalizovat.
Předpokladem úspěšné léčby pomocí kortikosteroidů je jejich včasné nasazení a dále jejich pravidelné užívání podle pokynů lékaře. Tím je možné předejít zvyšování dávky IKS, nebo dokonce nasazení systémové léčby kortikosteroidy, pokud se astma zhorší. Pak je totiž nutné nejen použití miligramových dávek. Tablety či infuze ovlivňují kromě plic celé tělo, což znovu zvyšuje pravděpodobnost nežádoucích účinků.
Jen necelých 5 % astmatiků má nemoc skutečně natolik těžkou, že potřebuje systémové kortikoidy. Pokud je tedy inhalátor pravidelně a správně používán, toto nebezpečí prakticky nehrozí. Léčivo se ale musí dostat skutečně tam, kam patří, tedy do plic. Zásadní je tedy správná inhalační technika, jinak kortikosteroid zůstává v ústech, kde nepůsobí na zánět, ale snižuje imunitu v ústech a tím se snadněji vyvine například kvasinková infekce na sliznicích tváře. Průdušky jsou bez léčiva a astma se nadále zhoršuje. Pokud si nejste jisti inhalační technikou, lékař vám může pomoci názornou demonstrací na trenažérech.
(jane)
Zdroj: https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2011/05/01.pdf