Nebojte se kortikoidů!

Kortikoidy mají v léčbě astmatu své místo

Průduškové astma je neinfekční zánětlivé onemocnění plic. Podkladem choroby je tedy zánět průdušek, který následně způsobuje jejich zvýšenou reaktivitu na různé podněty. Tyto podněty zdravému člověku nevadí, u astmatika ale dojde jejich působením ke zúžení průdušek, což nemocný pociťuje jako dušnost nebo kašel. Alergie může být spolupříčinou choroby, zároveň ne všechny druhy astmatu jsou alergického původu.

K léčbě astmatu se užívá celá řada léků. Některé z nich rozšiřují průdušky, jiné působí přímo na zánět. Jedny z nejúčinnějších protizánětlivých léků jsou inhalační kortikoidy, kterých se mnoho pacientů neopodstatněně bojí. Strach z nich je ale zbytečný, množství kortikoidu v inhalátoru je velmi malé, a pokud je dodržena správná technika inhalace, kortikoidy se dostanou jen do průdušek, čímž jsou jejich nežádoucí účinky minimalizovány.

Díky kortikoidům se po letech vrátila k aerobiku

Do ambulance alergoložky se v dubnu 2017 dostavila 35letá paní Petra. Stěžovala si na dva roky trvající suchý dráždivý kašel, jehož zhoršení pociťovala hlavně na jaře, kdy se navíc objevovala vodnatá rýma, kýchání, slzení a pálení očí. Na jaře se také několikrát stalo, že Petra byla v noci dušná, musela si otevřít okno, vyklonila se z něj a dýchala studený vzduch, což jí za pár minut ulevilo.

Paní Petra nebyla v době první návštěvy u alergologa nikde sledovaná, neužívala žádné léky, nikdy nebyla ani v nemocnici. Neměla žádné zvířecí mazlíčky, nekouřila, pracovala jako účetní v mezinárodní firmě, v kanceláři jí pouze někdy vadila klimatizace, která zhoršovala její rýmu.

Bylo jí provedeno rutinní vyšetření se všemi základními testy a na jeho základě jí bylo zjištěno astma a alergie na břízovité stromy. Vzhledem k výrazné alergické složce onemocnění dostala paní Petra k léčbě kombinovaný inhalátor, ve kterém byl obsažen inhalační kortikoid spolu s látkou rozšiřující průdušky. Samozřejmě byla také odpovídajícím způsobem zaléčena alergická rýma. Na další kontrolu byla pozvána za měsíc.

Na ní sice alergickou rýmu už neměla, ovšem kašel a dušnost přetrvávaly, stejně tak další vyšetření neukázala žádné objektivní zlepšení jejího stavu. Po pohovoru lékařky s ní bylo zjištěno, že si inhalátor v lékárně vůbec nevyzvedla, přečetla si totiž na internetu, že kortikoidy jsou škodlivé. Byla tedy znovu poučena o bezpečnosti jejich užívání, zdála se tím být uklidněna. Byla vyzvána k tomu, aby si inhalátory vyzvedla a dostavila se na kontrolu za další 2–3 týdny.

Po tomto období došlo k výrazné subjektivní úlevě, pacientka mohla chodit ven, v noci klidně spala, vrátila se k rekreačnímu cvičení aerobiku, což předtím vůbec nezvládala. V plánu je další léčba astmatu, která by měla vést k omezení používání inhalátoru pouze na jarní sezónu a k postupnému snižování dávek léčby.

Z Petřina příběhu vyplývá, že inhalačních kortikoidů se není třeba bát. Paní Petra žije spokojeným plnohodnotným životem, nepociťuje žádné vedlejší účinky léčby, lék působí pouze v místě zánětu, tedy v průduškách. Navíc po úspěšném potlačení zánětu je možné podstatně snížit množství léčiva, nebo ho dokonce postupně vysadit.

Internetové stránky www.mujinhalator.cz nabízejí podrobné a srozumitelné návody k používání všech běžně dostupných typů inhalátorů.

(jane)

Zdroj: 

https://ginasthma.org/