Díky biologické léčbě můžu dnes s ekzémem žít obyčejný šťastný život, říká mistr republiky v supermoto

Atopický ekzém je nejčastější kožní nemocí u dětské populace, v Česku jím trpí asi 10 procent lidí. Podstatou jeho vzniku je dědičně podmíněný zánět kůže, s tím souvisí i další potíže vycházející z tzv. atopie, jako např. senná rýma, nosní polypy nebo astma. Typickým projevem atopického ekzému jsou červená ložiska, obvykle s mokváním, prasklinami a zhrubělou kůží. Pacient si je snadno rozškrábe, což ještě zánět kůže zhoršuje.

Potíže, které nejsou vidět

Kromě těchto viditelných projevů zhoršuje atopický ekzém také kvalitu života pacienta, např. v oblasti spánku nebo společenských a pracovních kontaktů. „S tím souvisí problémy s psychikou, pro člověka je těžké se srovnat s tím, že je celý červený, a jít mezi lidi,“ potvrzuje Vít Janoušek s tím, že z toho všeho mohou vznikat deprese. „Člověk nechce, aby ho někdo takhle viděl, takže to řešíte tím, že při oblékání zakryjete co největší plochu těla.“ Onemocnění se velmi obtížně léčí a Vít s tím má bohaté zkušenosti, protože se s atopickým ekzémem už narodil. Odmala tak prošel častými návštěvami lékařů i různými dietami kvůli potravinovým alergiím.

Po závodech přicházelo utrpení

Potíže s ekzémem začal výrazněji řešit ale až v pubertě, kolem 13. roku života, kdy „začínal chodit za holkami a nechtěl, aby to bylo vidět“ a také se po vzoru otce začal realizovat ve sportu, konkrétně nejprve v motokrosu a potom i v disciplíně supermoto, kde nakonec dosáhl až na titul mistra republiky. Sport Víta nesmírně bavil a naplňoval, jenže byl pro něj zároveň spojen i s utrpením. „Motokros je fyzicky náročný, vždy po závodech jsem se tak kvůli potu a celkové únavě celý osypal. Tělo bylo rudé, červené a kůže se pomalu začínala loupat,“ vzpomíná. Tělesný pot totiž potíže výrazně zesiluje, což pro Víta znamenalo ohromný problém. Přesto se svého koníčku nechtěl vzdát. „Po každém tréninku jsem byl zarudlý, ekzém se zhoršoval a štípal mě, ale v té době, kdy jsem závodil, jsem si nechtěl připustit, že abych vypadal a cítil se normálně, musel bych se sportem přestat nebo ho omezit,“ vzpomíná.

Mistrem republiky ekzému navzdory

Jediné, co Vítovi v dětství a dospívání alespoň trochu pomáhalo, byly různé mastičky, především s kortikoidy, pak také léčivé koupele a návštěvy moře. Vít vypráví, jak vždy, když s rodiči k moři přijel, byl celý rozškrábaný, protože ho ekzém štípal a bolel, takže se škrábal, a pobyt v moři byl proto velmi nepříjemný – slaná voda pálila. Po dvou až třech dnech se to ale zlepšilo a ekzém se zcela ztratil. V roce 2012, když bylo Vítovi 22 let, ekzém po pobytu u moře na chvíli ustoupil. Díky tomu se cítil dobře, což mu napomohlo k získání titulu mistra republiky v supermoto. „Bylo to pro mě zadostiučinění, že mi život hodně vzal – tou nemocí –, ale také dal – tím vítězstvím,“ usmívá se.

Zkoušel všechno, nic nezabíralo

Vít tráví hodně času v rodinném autoservisu. „Pro každého člověka s atopickým ekzémem je důležité mít zázemí a mým zázemím byla vždycky rodina,“ říká Vít. Velkou oporou jsou mu odjakživa rodiče a nyní i manželka Kateřina. Rodina ho vždy podporovala a pomáhala mu, ať už se to týkalo praní prádla ve speciálních prostředcích a udržování absolutní čistoty, nebo úpravy jídelníčku, aby se ekzém nezhoršil. Společně zkoušeli různé lékaře i nelékaře, zkrátka hledali metody, které by mohly pomoci nejen s řešením příznaků nemoci, ale také s nalezením příčiny, proč ho tolik zkouší. Po sedmi letech společného snažení ho zachránila nová léčba.

Kůže se proměnila v otevřenou ránu

U Víta se po čase ekzém dostal do takové fáze, že mu lékaři sdělili, že jej ohrožuje na životě – při pobytu v Itálii se spálil na sluníčku, po příjezdu domů se kůže sloupala a během dvou týdnů došlo k rapidnímu zhoršení, které se nelepšilo. Kůže byla v takovém stavu, že do ní dostával záněty, začala se odlupovat a v podstatě se proměnila v otevřenou ránu. „Nemohl jsem spát, nemohl jsem nic, byl jsem z toho totálně vyčerpaný, doprovázely to i vysoké horečky a bylo to opravdu velice krušné,“ popisuje. Kožní lékař, k němuž docházel v Mladé Boleslavi, mu řekl, že na tento druh atopického ekzému by už měla existovat biologická léčba, Vít tedy začal obvolávat různé kliniky a díky tomu byl zařazen do klinické studie s biologickou léčbou.

Kýžený výsledek biologické léčby se dostavil za několik týdnů

Biologická léčba dokáže zasáhnout přímo zánětlivý proces vyvolávající atopický ekzém. V posledních letech se stala dostupnou i pro české atopiky. Mezi její dlouhodobé uživatele už patří i Vít. „Biologická léčba začala tím, že jsem dostal dvě injekce a čekal jsem,“ vypráví. Výsledek se dostavil asi po třech až čtyřech týdnech. „Najednou jsem viděl, že na těle, které bylo celé pokryté ekzémem, bylo celé červené, se začaly objevovat bílé fleky, takže jsem si říkal, že už by se to možná mohlo začít zlepšovat,“ vzpomíná. Postupně červené a zarudlé fleky opravdu mizely a nyní je Vít už de facto bez projevů ekzému. To neznamená, že by byl vyléčený, ale přestal trpět zánětem, který vyvolával největší obtíže a omezoval jej v běžném životě i při výkonu oblíbených činností. I při biologické léčbě kůže zůstává suchá, takže je nutné ji promazávat, ale trápení ve smyslu svědění nebo rozškrábané kůže zcela odeznělo.

Teď žije svůj sen – obyčejný šťastný život

Do Vinohradské nemocnice Vít již třetím rokem dochází na pravidelné měsíční kontroly. Injekce, které mu zpočátku lékař dával v nemocnici, si dnes jednou za dva týdny aplikuje doma sám. Atopický ekzém se díky léčbě daří držet pod kontrolou, až na chvilkové výjimky se neprojevuje. „Člověk hlavně nesmí ztrácet naději. Já dnes díky nové léčbě můžu žít obyčejný šťastný život,“ uzavírá spokojeně Vít.

(kahá)