Biologická léčba míří přesně na nemoc

Revmatické nemoci 4.2.2010

O biologické léčbě a o jejím využití v léčbě mnoha obtížně léčitelných nemocí v poslední době slýcháme velmi často. Řada lékařů a pacientů nešetří superlativy a mluví o převratné metodě, která umožní vyléčit doposud neléčitelné choroby. Biologika se uplatní nejen při léčbě lupénky a psoriatické artritidy...

Lékaři si od této léčby slibují mnoho: počínaje použitím na onemocnění kůže (lupénka) přes onemocnění kloubů (psoritická artritida neboli kloubní zánět spojený s lupénkou, revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc) až po nádorová onemocnění, jako je rakovina ledvin nebo rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom). Málo ale slyšíme o tom, co to vlastně biologická léčba je, na jakých principech funguje a jak může u výše zmíněných onemocnění pomoci.

Cílená léčba

Biologická neboli cílená léčba je přesně zacílena na patologickou reakci, která je příčinou onemocnění nebo se na jeho vzniku podílí. Léky tedy neovlivňují průběh nemoci nepřímo nebo se nevyrovnávají s jejími důsledky, ale zasahují přímo v místě, kde je nějaký problém. Jde o léčbu šitou na míru – u každého onemocnění nejprve bylo třeba prozkoumat, jaké reakce v těle probíhají, a pak teprve bylo možné nalézt místo, kde lze zasáhnout cíleně.

Cílenou léčbu je možno v současnosti využít pouze díky tomu, že máme dostatečné poznatky o pochodech, které probíhají uvnitř buňky i na jejím povrchu.

TNF inhibitory zatočí se zánětem

U autoimunitních revmatických onemocnění, jako jsou revmatoidní artritida nebo Bechtěrevova nemoc, se uplatní látky zvané TNF inhibitory. TNF (neboli tumor necrosis factor) je látka známá jako mediátor zánětu vytvářená imunitními buňkami. Za normálních okolností přispívá k uplatnění naprogramované buněčné smrti (apoptózy) a také k ochraně našeho organismu před infekcí. V případě autoimunitních onemocnění, kdy je imunita namířena proti tkáním vlastního organismu, může ale dojít k poškození kloubů, pojivové tkáně nebo dalších tkání a TNF je jednou z molekul, která se na tomto zánětlivém poškození podílí. Blokováním TNF je možné zastavit probíhající zánět a zmírnit projevy onemocnění a poškození tkání. K dispozici jsou jednak látky fungující jako rozpustné receptory pro TNF, jednak monoklonální protilátky. Oba typy TNF inhibitorů se na nadbytečné molekuly TNF navážou a tím pádem zmírní či zcela zastaví probíhající zánět.

(hak)

Zdroj: