Biologická léčba pomáhá i pacientům s lupénkou
Léčba lupénky byla vždy obtížná a používané léky měly vážné nežádoucí účinky. Když se objevila biologická léčba, která se vyznačuje dobrou účinností a zároveň jen velmi malými nežádoucími účinky, znamenalo to proto podstatnou změnu k lepšímu.
Z biologické léčby profitují hlavně pacienti s nejtěžší formou onemocnění
Ne všichni pacienti s lupénkou trpí stejně vážnou formou tohoto onemocnění. Těch, u kterých jsou příznaky onemocnění nejtěžší, postihují kromě kůže také klouby a vyžadují celkovou léčbu, je asi 20 až 30 % ze všech pacientů s lupénkou. V posledních pěti až sedmi letech došlo k velkému rozvoji biologické léčby, která prokázala svou účinnost mimo jiné i v léčbě lupénky, především u těžkých forem onemocnění. Biologickou léčbu, na rozdíl od dříve používaných léků, je také možné podávat nepřetržitě i po dobu několika let, aniž by bylo nutné se obávat vzniku vážných vedlejších účinků.
Vznik biologické léčby umožnily detailní poznatky o podstatě lupénky
Léky biologické léčby účinkují velmi specificky na molekuly nebo imunitní buňky, které hrají důležitou roli při vzniku a zhoršování projevů lupénky. Proto bylo nejprve nutné poznat, jak toto onemocnění vzniká a jaké látky a procesy udržují jeho aktivitu.
Biologická léčba lupénky je mimo jiné založena na těchto základních poznatcích:
- Lupénka je autoimunitní onemocnění.
- Podstatou lupénky je autoimunitní zánět, to znamená, že se na jejím vzniku podílí celá řada buněk a molekul, které se běžně vyskytují ve tkáních a orgánech postižených zánětem.
- Na průběhu onemocnění se mimo jiné podílejí bílé krvinky T-lymfocyty, které způsobují, že se buňky v hlubokých vrstvách kůže stále nepřiměřeně množí a udržují tak nemoc aktivní. Na snížení aktivity T-lymfocytů se zaměřuje jedna skupina přípravků biologické léčby.
- Molekula označovaná TNF-alfa hraje klíčovou úlohu při vzniku a udržování lupénky, podobně jako i při vzniku dalších autoimunitních onemocnění. Proti molekule TNF-alfa je zaměřená další velká skupina přípravků biologické léčby.
(vek)
Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov
