Někdy trvá i déle než rok, než se pacient s inkontinencí odhodlá navštívit lékaře a svěřit se mu se svým problémem. Co hrozí, když lidé svůj problém s únikem moči dlouhodobě neřeší?
Často se stává, že je inkontinence příznakem závažného onemocnění, které je potřeba vyšetřit a léčit. Není tedy vhodné spoléhat se na samovolné vyřešení problému, naopak je důležité co nejdříve kontaktovat lékaře, který pacienta vyšetří a navrhne další postup. V mnoha případech lze inkontinenci účinně léčit. Při zanedbání problému hrozí především potíže s pokožkou, jako např. opruzeniny a záněty v oblasti genitálií, ale také může časem dojít ke zhoršení úniků. Dlouhodobě má neřešení inkontinence vliv také na psychiku pacienta, mohou se totiž u něj rozvinout deprese, úzkost a nespavost. Je tedy důležité, aby si pacient uvědomil, že se jedná o zdravotní problém, který je možné řešit a díky tomu žít i nadále plnohodnotný život.
Na trhu je v současné době velké množství pomůcek pro lidi s inkontinencí. V čem se liší?
Pomůcky můžeme rozdělit do skupin podle stupně inkontinence. Při menších únicích moči postačí pacientům většinou speciální absorpční vložky, které jsou dobře prodyšné, a navíc je díky nim možné regulovat zápach. Při větším úniku moči nebo u ležících pacientů jsou vhodnější klasické zalepovací či natahovací plenkové kalhotky, případně vložné pleny v kombinaci s fixačními kalhotkami. Výhodou plenkových kalhotek je i indikátor vlhkosti, který ukazuje, že je potřeba je vyměnit. Speciálně pro muže byly vyvinuty urinální kondomy, které jsou buď samolepicí, nebo se připevňují na penis pomocí lepicího proužku a jež dále odvádějí moč do sběrného sáčku, který je zavěšen na dolní končetině. K ochraně lůžka se hojně používají nepropustné podložky či prostěradla. K dostání je i celá řada kosmetických produktů určených speciálně pro lidi s inkontinencí.
Běžné vložky zápach neřeší
Problém s únikem moči řeší ženy často hygienickými vložkami. Je to správné?
Menstruační vložky nejsou ideálním řešením, protože moč je řidší než krev a uniká z těla ve větším objemu. Savost menstruačních vložek je tedy nedostatečná, zatímco absorpční vložky jsou z materiálů s rychlejší absorpcí. Navíc bakterie v moči vytvářejí při svém rozkladu silný zápach, jehož pohlcení vyžaduje zvláštní technologie, které jsou využívány jen u inkontinenčních vložek.
Kde se dají inkontinenční pomůcky sehnat a kdo na ně má nárok?
Pomůcky jsou k dostání téměř v každé lékárně či zdravotnických potřebách. V dnešní době si je lze pohodlně objednat přes internet i přímo z domova. Nárok na ně má každý pacient od věku tří let, u kterého byla prokázána inkontinence. Pomůcky lze předepsat maximálně na tři měsíce dopředu a hospitalizovaným pacientům je poskytuje zdravotnické zařízení.
Kdo je může předepsat?
Inkontinenční pomůcky může předepsat smluvní lékař pojišťovny odborností urolog, neurolog, dětský neurolog, gynekolog či geriatr. Pomůcky samozřejmě může předepisovat i praktický lékař na základě vyšetření a potvrzení inkontinence specialistou. Množství předepsaných pomůcek stanovuje vždy lékař na základě anamnézy a zhodnocení zdravotního stavu pacienta.
Výběr pomůcky se řídí stupněm inkontinence
Podle čeho se mají pacienti při volbě pomůcky rozhodovat?
Pomůcky dělíme na tzv. absorpční, do kterých je moč vsakována, a tzv. derivační, které moč odvádějí. Rozdíly mezi absorpčními výrobky jsou především v savosti, velikosti pomůcky a rozdílném anatomickém tvarování pro muže a ženy. Výběr pomůcky by se měl odvíjet od stupně inkontinence, který stanoví lékař a zároveň může pomoci při dalším rozhodování.
Kdo pacientům pomůže s výběrem správné pomůcky?
Může to být lékař, sestra, ale i výrobce pomůcek. Další variantou pak může být online průvodce inkontinencí, který je dostupný na webových stránkách výrobců inkontinenčních pomůcek a jenž na základě odpovědí na položené otázky navrhne pacientům vhodný typ pomůcky. Většina výrobců navíc nabízí vzorky zdarma, takže si je stačí objednat, vyzkoušet a na základě toho se rozhodnout.
Je v pořádku, když si pacient sám stanoví diagnózu inkontinence a objedná si přes internet inkontinenční pomůcky?
Rozhodně ne! Inkontinence vzniká z různých příčin. Může být příznakem jiného základního onemocnění, které je potřeba dovyšetřit. V mnoha případech je inkontinence dobře léčitelná, nebo se dá alespoň částečně zmírnit.
Může i v průběhu onemocnění docházet ke změně stupně inkontinence? Kdo v takovém případě upozorní pacienta na to, že by měl změnit pomůcku, kterou používá?
Ano, ke změnám stupně inkontinence docházet může. Zpočátku mohou pacienti potřebovat savější pomůcky, postupně může během léčby dojít ke zmenšení množství unikající moči, a tím pádem je možné upravit i typ pomůcky, případně jen její savost. Nebo naopak jak pacient stárne, přestanou mu postupně vyhovovat vložné pleny s fixačními kalhotkami a budou pro něj vhodnější natahovací plenkové kalhotky. Většinou by to měl být samotný pacient, kdo dá impulz k tomu, že mu již stávající pomůcka nevyhovuje.
Inkontinenční pomůcky hradí částečně i pojišťovna
Jak moc finančně náročné je pořízení inkontinenčních pomůcek?
V porovnání s menstruačními vložkami jsou inkontinenční pomůcky finančně náročnější, ale pokud je pacientům vystaven poukaz, mají nárok na jejich částečnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění, a to následovně:
- u vložek pro lehkou inkontinenci − úhradu max. 450 Kč za 150 kusů měsíčně,
- u vložných plen pro střední inkontinenci − úhradu max. 900 Kč za 150 kusů měsíčně,
- u fixačních kalhotek pro střední inkontinenci − úhradu max. 190 Kč za 24 kusů ročně,
- u plenkových kalhotek pro těžkou inkontinenci − úhradu max. 1700 Kč za 150 kusů měsíčně.
Ceny konkrétních produktů jsou dostupné na internetu nebo v lékárně či ve zdravotnických potřebách.
S jakými problémy se mohou potýkat pacienti, kteří dlouhodobě používají špatnou pomůcku?
Může se jednat například o protékání, které je většinou způsobeno nevhodně zvolenou savostí či velikostí pomůcky. Stejně tak může být při nevhodně zvoleném parametru nutné pomůcky častěji měnit, čímž se zvyšuje jejich spotřeba, a tím pádem i finanční náročnost. Strach z protečení může také vést k psychickým problémům. Co se týče dalších potíží, to mohou být například zánětlivé nebo alergické ekzémy či proleženiny. Ekzémy mohou vzniknout také při používání nevhodných kosmetických přípravků.
Co by si měli uvědomit pacienti s inkontinencí, kteří se za svůj problém stydí?
Stejně jako duševní onemocnění je i inkontinence v naší společnosti stále tabu. Lidé se bojí o těchto problémech mluvit nebo si myslí, že inkontinence prostě k vyššímu věku patří. Pacienti by si však měli uvědomit, že se nejedná pouze o problém medicínský, ale také sociální a psychologický. Není tedy vhodné, aby místo řešení svého problému omezili svou vlastní sociální aktivitu. Měli by se tedy přestat bát a požádat o informace ohledně inkontinence buď svého praktického lékaře, specialistu, nebo třeba pracovníka v lékárně.
Mají-li tedy pacienti správně zvolenou pomůcku, mohou např. i bez obav cestovat?
V dnešní době přestává být cestování s inkontinencí problémem, protože jednak existují kvalitní materiály, které zajistí pacientům pohodlí až na osm hodin, a pak jsou ve většině destinací pomůcky volně k prodeji. Pokud je však pacient zvyklý na určitý typ pomůcky, je lepší, když se na cestu zásobí. Pokud chce cestovat nalehko, měl by si dostupnost pomůcek v cílové destinaci předem zjistit. Co se týče toalet, v současné době už existují i tzv. mapy toalet, které si lze v podobě aplikace stáhnout do mobilního telefonu, nebo je stačí vyhledat na mapách na Googlu.
Magda Hettnerová, redakce uLékaře.cz
