Dítě malého vzrůstu nastupuje do školy
Děti jsou ve své přirozenosti bytosti velmi bezprostřední. To samo o sobě ovšem nevypovídá nic o povaze dítěte, může se to odrážet v jeho postojích kladně i záporně.
Nemilosrdná pravda
Pokud máte dítě s růstovými problémy, měli byste být obezřetní při jeho nástupu do školky nebo školy. Malý vzrůst je něco, co je zřejmé na první pohled. A děti jsou ve své bezprostřednosti nemilosrdně kritické ke každé odlišnosti. Proto od nich nelze očekávat, že samy od sebe budou taktně mlčet a svému neobvykle malému spolužákovi pomáhat. Jejich přirozenou reakcí je naopak dávat mu najevo, že se od nich liší, často velmi nevybíravým způsobem.
#IMG#Pomoc zvenčí
Dítě malého vzrůstu na takové projevy svých spolužáků neumí odpovídat, neumí se bránit, nestačí zvládat situaci. Může se pak uzavřít, přestane věřit lidem, a těžko se svému okolí znovu otevře. Velmi důležitá je proto pomoc "zvenčí", tedy od rodičů, učitelů a jiných dospělých lidí, kteří mají dostatek zkušeností a už si dokážou poradit s choulostivými situacemi.
Pro každé dítě je vstup do školky nebo do školy krok do neznáma. I když se těší, může ho zaskočit cokoli, s čím se předtím nesetkalo. Rodiče by to měli předpokládat a každý hendikep by měli probrat s pedagogy dřív, než důvěřivé dítě zasáhne třeba posměch spolužáků. Malý vzrůst je hendikep zřejmý na první pohled, proto je třeba vyhledat pedagoga dřív, než dítě poprvé přijde do třídy.
Vítaná péče
Většina pedagogů si dokáže poradit s tím, jak ostatním dětem vysvětlit situaci a usměrnit jejich chování ke spolužákovi, který se od ostatních odlišuje vzrůstem. Děti obvykle rády pečují o cokoli, protože se cítí důležité vzhledem k zodpovědnosti, kterou u nich dospělí předpokládají. Pokud paní učitelka hned první den oznámí třídě, že jejich spolužák potřebuje ochranu, ujmou se tohoto úkolu velmi rády. Samy pak dokážou bránit malého kamaráda před případnými posměšky.
V některých případech je třeba upravit výšku lavice, slevit při výkonnosti v tělocviku, tedy zvládnout úskalí technického rázu. I to se dá probrat předem. Každý rodič má se svým dítětem dost zkušeností a může pedagoga osobními informacemi inspirovat.
Máte-li dítě malého vzrůstu nebo s jiným hendikepem, nechtějte, aby zvládalo novou situaci samo, jinými slovy aby se chovalo jako suverénní hrdina a umělo odrážet všechny útoky okolí. Dítě potřebuje pomoc dospělých, a to nejen to s hendikepem, ale i takzvané „normální“ dítě. To, že ve škole pomáhal svému spolužákovi, provází každého do dalšího života. Je to výchova k ohleduplnosti, které nikdy není dost.
(ame)