Diverkulitida

Divertikulitida je onemocnění střeva, při kterém dochází k zanícení střevních výchlipek (divertiklů). Typicky se projevuje horečkou, křečovitými bolestmi břicha a průjmem nebo zvracením. Příznaky divertkulitidy jsou nespecifické. To znamená, že kromě divertikulitidy mohou být způsobeny i několika dalšími chorobami. Při objevení obtíží je proto důležité co nejdříve navštívit lékaře, který jediný může na základě vyšetření stanovit správnou diagnózu.

Divertikulitida je onemocnění střeva, při kterém dochází k zanícení střevních výchlipek (divertiklů). Typicky se projevuje horečkou, křečovitými bolestmi břicha a průjmem nebo zvracením. #IMG#

Co jste možná netušili...

Divertikly jsou výchlipky střevní stěny. Vypadají jako malé váčky vystupující mezi její svalovinou. Dosahují velikosti od několika milimetrů až do asi 4 centimetrů. Vznikají při nadměrném dlouhodobém tlaku uvnitř střeva (např. při nadměrné zácpě). Výchlipky mohou vzniknout prakticky kdekoliv v průběhu zažívací trubice. Nejvíce náchylná jsou však často namáhaná a oslabená místa - sestupný tračník tlustého střeva a esovitá klička.

Náchylnost ke vzniku divertiklů se zvyšuje s přibývajícími léty. U lidí nad 70 let je jejich výskyt až dvakrát vyšší než u padesátníků. Souvisí to s přirozeným oslabením střevní stěny.

Nález divertiklů byl ještě na počátku minulého století velkou vzácností. V současnosti se s nimi v průmyslově vyspělých zemích můžeme setkat až u třetiny lidí starších 50 let. Rozšíření souvisí pravděpodobně se vzrůstající oblibou potravinových polotovarů s nízkým obsahem vlákniny. Potvrzuje to i fakt, že u domorodého obyvatelstva Afriky nebo Asie, které si zachovává víceméně původní složení jídelníčku s dostatečným podílem vlákniny, se divertikly téměř nevyskytují.

Jak vzniká...

Divertikly samy o sobě jsou poměrně neškodné. Naprostá většina (až 4 z 5) pacientů s nimi žije aniž by něco tušila. Problém nastává v případě, když se výchlipky zanítí. Přesné příčiny vzniku divertikulitidy nejsou známé. Jedním z hlavních viníků je bakteriální infekce.

Zánět vyvolávají baktérie, které přestoupily ze střeva a pomnožily se v divertiklu. Napomáhá k tomu pravděpodobně ucpání divertiklu stolicí. Stagnující obsah tlačí na stěny výchlipky a způsobuje oslabení místních obranných imunitních mechanismů. Bakterie se mohou začít nekontrolovaně množit.

Jak se projevuje...

Hlavním projevem divertikulitidy je bolest břicha. Nemocní si nejčastěji stěžují na citlivost v levém podbřišku. Obtíže se podobají projevům zánětu slepého střeva (apendicitidy), jen vznikají na opačné straně. Na infekci reaguje celý Váš organismus. Naměříte si horečku, bude Vám nejspíš nevolno a budete i zvracet. Mohou se přidat křeče v břiše, zvýšená plynatost a zácpa nebo naopak průjem s příměsí krve.

Příznaky divertkulitidy jsou nespecifické. To znamená, že kromě divertikulitidy mohou být způsobeny i několika dalšími chorobami. Při objevení obtíží je proto důležité co nejdříve navštívit lékaře, který jediný může na základě vyšetření stanovit správnou diagnózu.

Jak se potvrdí...

Pro stanovení diagnózy je důležitý popis charakteru a délky trvání Vašich obtíží. Lékař provede celkové vyšetření. Změří Vám puls a teplotu. Zaměří se na Vaše břicho. Všímá si případného bolestivého stažení břišních svalů. Prohmatáním a proklepáním vyšetřuje zvláštní příznaky a znamení, které mohou provázet zánět nitrobřišních orgánů. Důležitou součástí vyšetřovacího postupu je i vyšetření per rectum.

K potvrzení nebo vyloučení podezření na divertikulitidu použije lékař i laboratorní a zobrazovací metody. V rozboru Vaší krve pátrá po zvýšení počtu bílých krvinek a dalších známkách zánětu. Přítomnost divertiklů může prokázat koloskopie nebo irigografie. V případě potřeby je možné využít i zobrazení ultrazvukem nebo počítačovou tomografií (CT).

Jak se léčí...

Léčba divertikulitidy spočívá v konzervativním postupu nebo chirurgickém zákroku. Cílem obou je odstranění infekce a prevence rozvoje nebo řešení již vzniklých vážných komplikací.

Základem konzervativního postupu je klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin a omezení nebo úplný zákaz příjmu potravy. Léčba spočívá v nitrožilním podávání antibiotik. Nemocný zůstává několik dnů v nemocnici na sledování. Křečovité bolesti břicha může lékař tlumit pomocí spasmolytik.

Chirurgická léčba přichází ke slovu až po vyčerpání medikamentózních možností nebo při zhoršení obtíží. Lékař při ní odstraňuje postižený úsek střeva. Ve většině případů přistupuje k založení dočasného vývodu střeva (kolostomie). Po zahojení následuje druhá operace, při které se sešijí oba koce střeva a obnoví se jeho přirozený průběh. Operačně lze provést také protětí svaloviny ve střevní stěně (myotomie). Účelem zákroku je rozšíření střeva, zmírnění tlaku uvnitř a tím i prevence vzniku dalších výchlipek.

Co dál...

Většina nemocných s divertikulitidou má při včas zahájené a správně vedené léčbě šanci na bezproblémové vyléčení. U části však může i přes veškerá opatření dojít k rozvoji závažných a v některých případech dokonce život ohrožujících komplikací.

Rozšíření infekce přes stěnu divertiklu způsobuje zánět okolních tkání. Jeho ohraničením vzniká absces. Zánětem oslabená stěna výchlipky může prasknout. Obsah střeva proniká do dutiny břišní a vyvolává vážný zánět pobřišnice (peritonitidu). Při dlouhodobě probíhajícím zánětu často dochází k jizvení postižených úseků střevní stěny a vzniku zúžení, přes které stolice obtížně postupuje. Úplný uzávěr vyžaduje urgentní chirurgické řešení.

Divertikly jsou také častým zdrojem krvácení. To obvykle nebývá silné. Při větším rozsahu nebo dlouhodobém průběhu však mohou být ztráty krve do střeva příčinou chudokrevnosti.

Zanícený divertikl může v některých případech vytvořit spojení s okolními orgány. Vzniká píštěl, která spojuje střevo nejčastěji s močovým měchýřem nebo s pochvou. Pronikající střevní obsah způsobí zánět postiženého orgánu.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Prevence vzniku divertiklů a jejich zánětu spočívá v úpravě jídelníčku. Hlavním cílem je docílit pravidelné stolice o správné konzistenci. Dbejte na svůj pitný režim. Denně byste měli vypít minimálně dva litry tekutin. Optimální jsou minerální vody v kombinaci s ovocnými džusy a čaji. Vzniku divertikulitidy může zabránit strava bohatá na vlákninu. Hlavní podíl Vašeho jídelníčku by měl tvořit celozrnný chléb, ovesné vločky, luštěniny a čerstvé nebo sušené ovoce a zelenina.

Dodržováním základních preventivních opatření můžete předejít vzniku zánětu a následných komplikací i v případě již vzniklých divertiklů.