Dlouhodobá léčba prolaktinomů

Nádorové procesy hypofýzy jsou jednou z příčin hyperprolaktinemie. Nejčastěji jde o nezhoubné nádory hypofýzy – adenomy. U většiny hypofyzárních adenomů (asi u 90 %) lze speciálními metodami (imunohistochemicky a elektronopticky) prokázat v jejich buňkách hormonální tvorbu.

Nádorové procesy hypofýzy jsou jednou z příčin hyperprolaktinemie. Nejčastěji jde o nezhoubné nádory hypofýzy – adenomy. U většiny hypofyzárních adenomů (asi u 90 %) lze speciálními metodami (imunohistochemicky a elektronopticky) prokázat v jejich buňkách hormonální tvorbu. Ta se ale ne vždy uplatní. Někdy se hormony sice v buňkách adenomu tvoří, nejsou však secernovány do zevního prostředí (tj. mimo buňku) a dochází k jejich rozkladu uvnitř buňky. Tyto adenomy nazýváme tiché nebo afunkční. Významnými hyperfunkčními adenomy jsou tumory s produkcí hormonu prolaktinu – prolaktinomy. #IMG#

Prolaktinomy...

Jsou častou příčinou gonadální dysfunkce a infertility, popřípadě i galaktorey, zvláště u mladých žen. Jsou to nejčastější adenomy s patologickou sekrecí (tvoří asi 40 % všech adenomů). Mikroprolaktinomy nejčastěji zachytíme u žen v plodném věku, makroprolaktinomy jsou naopak častější u mužů. Regulace sekrece prolaktinu a účinnost dopaminových agonistů v léčbě těchto nádorů jsou už dobře známy.

Jaké jsou možnosti léčby...

Mnoho současných odborníků souhlasí s tím, že terapie dopaminovými agonisty je lékem volby pro pacienty s prolaktinomem. Tato skupina léků stimuluje dopaminergní D2 receptory ve stěně laktotropních buněk hypofýzy stejně jako dopamin. V léčbě používáme jednak dopaminergní agonisty I. generace (tergurid a bromokriptin), jednak II. generace (kabergolin a quinagolid). Nejúčinnějším je karbegolin, výhodné je i jeho dávkování (pouze 1–2x týdně). Tyto léky jsou dostatečně účinné asi u 90 % pacientů. U ostatních pacientů s touto diagnózou je nutno přistoupit k jinému způsobu terapie – k ozáření gama nožem nebo k neurochirurgické operaci.

Je ale dlouhodobé užívání dopaminových agonistů optimální léčbou? To je nyní často diskutované téma.

Současné úkoly v léčbě prolaktinomů souvisí se sledováním po úspěšné terapii. Otázky zahrnují četnost radiografického monitorování, vliv těhotenství a menopauzy, bezpečnost estrogenů u žen, které užívají perorální kontraceptiva a možnost přerušit terapii dopaminovými agonisty.

(ver)

Zdroj: Hawkins D. Journal of Clinical Metabolism 2007.
Josef Marek, Diabetologie, metabolismus, endokrinologie a výživa 3/2006, Doporučení hypofyzární společnosti pro diagnostiku a léčbu prolaktinomů
Pavel Klener, Vnitřní lékařství 3.vydání, Galén 2006, str 897-910
Serri O, Chik CL, Ur E, Ezzat S., Diagnosis and management of hyperprolactinemia, CMAJ. 2003 Sep 16;169(6):575-81