Dlouhodobé změny v kostní denzitě a struktuře

Věkem podmíněné změny v kostní denzitě a organizaci kostní tkáně se u žen a mužů ve vyšším věku zřejmě mohou lišit. Vyplývá to z výsledků studie publikované italskými a americkými autory v březnovém čísle roku 2008 odborného časopisu Journal of Bone and Mineral Research.

Věkové změny kostí - jsou závislé na pohlaví?

Pro ověření či vyvrácení hypotézy, že jsou věkové změny kostí odlišné mezi pohlavími, vědci sledovali 345 mužů a 464 žen účastnících se toskánské populační studie InCHIANTI. Věk účastníků se pohyboval v rozmezí 21 až 102 let, sledování pro účely této studie probíhalo šest roků. Kostní denzita a struktura byly hodnoceny pomocí vyšetření počítačovým tomografem (volumetrie, kvantitativní CT) v době vstupu do studie a poté dvakrát v odstupu tří let.

Porozované změny

Periostální apozice byla pozorována jak u mužů, tak u žen. Roční přírůstek byl u mužů závislý na věku (s věkem klesal), naopak u žen byl zcela homogenní napříč věkovými skupinami. Na věku závislé rozšiřování dřeňové dutiny, které ukazuje míru endokortikální resorpce, bylo významně vyšší u žen než u mužů. U žen bylo také pozorováno nedostatečné dorůstání apozicí při vyšší resorpci endokortikální kosti, což vedlo ke ztrátě kortikální hmoty.

U žen se kost ztrácí..

Podle autorů je tedy jasné, že i přes zachovanou periostální apozici dochází u žen k úbytku kostní tkáně, a to v důsledku vyšší endokortikální resorpce. Cílem pro léčbu zabraňující ztrátám kostní tkáně u starších žen by tedy mělo být dosažení rovnováhy mezi apozicí a resorpcí. U mužů obdobná nerovnováha pozorována nebyla.

(jin)

Zdroj: Journal of Bone and Mineral Research - 2008;23:400–408.