Dlouhodobý stres může skončit drogovou závislostí
Dnešní doba je charakterizována svou uspěchaností a stresem. K pracovnímu vytížení se přidává i strach o každodenní přežití v současné ekonomické nejistotě.
Dnešní doba je charakterizována svou uspěchaností a stresem. K pracovnímu vytížení se přidává i strach o každodenní přežití v současné ekonomické nejistotě. Mezi rizikové skupiny ohrožené stresem, potažmo drogami, patří sociálně slabí, ale paradoxně například i špičkoví manažeři. Oba jevy přitom mají zcela racionální, lékařsky podložené vysvětlení.
Dopad na organismus
Každý člověk odpovídá na chronický stres stejným způsobem: mozek vyšle signál krví do nadledvin, kde dochází k produkci tzv. stresových hormonů.
- Jedním z hlavních mezi těmito hormony je kortizol, který působí především na metabolické zásoby – tedy glukózu, tuk a bílkoviny.
- Jeho cílem je připravit tělo na stresovou zátěž, například tím, že vyrábí glukózu pro mozek.
- Vědci zjistili, že kortizol nejspíše účinkuje i v samotném mozku, kde je zodpovědný za emoční složku stresu.
Úleva? Jen dočasná
A právě některé drogy dokážou v "hlavě" přerušit tuto emoční odpověď na stres. Jsou to hlavně opioidy, mezi které patří:
- opium,
- morfium,
- heroin,
- kodein.
Uživatelé po konzumaci těchto látek sice necítí negativní emoční složku stresové reakce, nic však netrvá věčně. Účinek drogy časem pomine a lidé potřebují další dávku, aby opět mohli utlumit svoje negativní emoce.
Uklidněte si nervy
Potlačení nervozity a strachu je důležité pro lidi, kteří do kontaktu s drogami zatím nepřišli. Mnohem více zásadní je však pro pacienty na odvykací léčbě, zvláště pro uživatele opioidních látek. Právě napětí je u nich častým důvodem návratu k závislosti, protože jak už bylo zmíněno, opioidy utlumují emoční zátěž nepříjemné reakce. Při léčbě závislostí by se proto nemělo zapomínat ani na stres a jeho dopady na organismus. Eliminací napětí se u pacientů mnohonásobně zvyšuje pravděpodobnost úspěchu léčby.
(holi)
