Dlouhodobá studie potvrdila, že je možné snížit více než o čtvrtinu riziko úmrtí u pacientů s chronickým srdečním selháním

Dosud vůbec největší výzkum týkající se vlivu různých léků na morbiditu a mortalitu pacientů s chronickým srdečním selháním ukázal, že přidání léku s účinnou látkou ivabradin ke standardní léčbě významně snižuje riziko úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání. Výsledky této nové studie, nazvané SHIFT (Systolic Heart Failure Treatment With the If Inhibitor Ivabradine Trial), byly předneseny na kongresu Evropské kardiologické společnosti ve Stockholmu a publikovány v odborném časopisu Lancet.

Dosud vůbec největší výzkum týkající se vlivu různých léků na morbiditu a mortalitu pacientů s chronickým srdečním selháním ukázal, že přidání léku s účinnou látkou ivabradin ke standardní léčbě významně snižuje riziko úmrtí a hospitalizace pro srdeční selhání1. Výsledky této nové studie, nazvané SHIFT (Systolic Heart Failure Treatment With the If Inhibitor Ivabradine Trial), byly předneseny na kongresu Evropské kardiologické společnosti ve Stockholmu a publikovány v odborném časopisu Lancet.

Chronické srdeční selhání je stav, při kterém srdce v důsledku poruchy srdeční svaloviny či jejího špatného prokrvení není schopno dostatečně zastávat svou funkci pumpy. Nemoc úzce souvisí s ischemickou chorobou srdeční a infarktem myokardu. Pacienti s chronickým srdečním selháním trpí zejména dušností – zprvu při námaze, později i v klidu, kdy se pro ně jakákoliv aktivita stává velmi zatěžující. V České republice trpí chronickým srdečním selháním přibližně 1,5 % populace, ovšem mezi osobami ve věku nad 70 let je to již každý desátý člověk. Léčba (léky, režimová opatření, zavedení aortokoronárního bypassu) jen zpomaluje zhoršování choroby, které nevyhnutelně směřuje k selhání srdce a ke smrti; konečnou možností léčby je transplantace srdce. Více než polovina pacientů s chronickým srdečním selháním zemře v průběhu čtyř let od stanovení diagnózy.

Cílem studie SHIFT bylo prakticky ověřit již dříve popsanou skutečnost, že vyšší klidová tepová frekvence u pacientů s chronickým srdečním selháním významně ovlivňuje další průběh choroby. Velké skupině pacientů byl podáván zcela nový lék, který byl navržen právě pro cílené snížení tepové frekvence. Sledována byla doba přežití a tíže příznaků nemoci, případně takové zhoršení stavu, které by si vyžádalo hospitalizaci.

Studie SHIFT zahrnovala přes 6 500 pacientů z 37 zemí se středně těžkým až těžkým srdečním selháním a srdeční akcí vyšší než 70 tepů za minutu. Osoby byly v rámci studie sledovány po průměrnou dobu 23 měsíců. Z výsledků vyplývá, že lék s účinnou látkou ivabradin snižuje o 18 % (p < 0,0001) studií primárně sledované kritérium, totiž sloučené hospitalizace pro zhoršení klinického stavu choroby a úmrtí z kardiovaskulární příčiny. Účinná látka ivabradin navíc snížila riziko úmrtí na srdeční selhání o více než čtvrtinu (26 %, p = 0,014) a pravděpodobnost hospitalizace z důvodu zhoršení srdečního selhávání o stejné procento (26 %, p < 0,0001). Tyto přínosy byly patrné již po třech měsících léčby ivabradinem, a to i přes skutečnost, že pacienti užívali léčbu odpovídající aktuálním doporučením odborných společností (betablokátory, ACE inhibitory, diuretika či antagonisté aldosteronu). Studie také potvrdila, že účinná látka ivabradin je těmito rizikovými pacienty dobře tolerována.

Jeden z předsedů výkonného výboru studie SHIFT, profesor kardiologie Michel Komajda z pařížské University Pierre a Marie Curie, při té příležitosti prohlásil, že dvacet let po zahájení léčby ACE inhibitory a deset let od zavedení betablokátorů do klinické praxe se pro kardiologické pacienty objevuje nový život zachraňující lék.

Chronické srdeční selhání je běžný a stále častější zdravotní problém, který jen v Evropě postihuje 15 milionů pacientů (2–3 % z celé populace). Snižuje schopnost srdce účinně pumpovat krev a udržet dostatečné zásobení organismu krví. Srdeční selhání je velkou zátěží pro systémy zdravotní péče a národní ekonomiky a je zodpovědné za přibližně 10 % všech hospitalizací. Polovina pacientů se srdečním selháním umírá do 4 let od stanovení diagnózy.

Účinná látka ivabradin je v současnosti užívána u pacientů s anginou pectoris, protože zmírňuje příznaky této choroby a snižuje nedokrevnost srdečního svalu, a tak pozitivně ovlivňuje riziko koronárních příhod. Studie SHIFT nyní potvrdila, že použití ivabradinu u pacientů s chronickým srdečním selháním zlepšuje jejich prognózu.

Studie SHIFT je také prvním výzkumným projektem, který díky použití léku s účinnou látkou ivabradin přímo prokázal, že izolované snížení srdeční frekvence snižuje riziko úmrtí nebo hospitalizace v důsledku srdečního selhání. Toto zjištění potvrzuje, že srdeční frekvence hraje ve zhoršování choroby klíčovou roli.

Profesor Jiří Vítovec, jeden z lokálních koordinátorů studie SHIFT a zároveň přednosta 1. interní kardioangiologické kliniky LF MU FN u sv. Anny v Brně, řekl: „Podle dostupných studií se při vyšší tepové frekvenci zvyšuje zátěž srdečního svalu, což má na většinu kardiologických onemocnění negativní vliv. Jinak tomu není ani u srdečního selhání, nicméně studie, která by jasně prokázala významné prodloužení života při snížení tepové frekvence u srdečního selhání, zatím nebyla k dispozici. Je to zejména proto, že dosud nebyl dostupný lék, který by byl cílen na ovlivnění tepové frekvence u těchto pacientů.“

Uspořádání studie SHIFT

Studie SHIFT je randomizovanou dvojitě zaslepenou studií, která porovnává účinnou látku ivabradin s placebem a hodnotí výsledky dlouhodobého sledování u pacientů se středně těžkým až těžkým srdečním selháním (stupně NYHA III. a IV.) – nejčastěji způsobeným nedostatečným prokrvením srdečního svalu, nízkou ejekční frakcí levé komory a tepovou frekvencí nad 70 pulzů za minutu. Studie byla uspořádána tak, aby mohla dobře zhodnotit, zda je I_f inhibitor schopen zlepšit výsledky týkající se kardiovaskulárního zdraví, příznaků choroby a také kvality života pacientů, pokud je přidán ke standardní terapii u pacientů s chronickým srdečním selháním a systolickou dysfunkcí levé komory.

Pacienti dostávali lék s účinnou látkou ivabradin či placebo navíc ke své stávající léčbě chronického srdečního selhání. Tato léčba zahrnovala ACE inhibitory či blokátory receptorů pro angiotenzin, betablokátory, diuretika a antagonisty aldosteronu. Celkem 89 % pacientů zahrnutých do studie bylo léčeno ACE inhibitory a betablokátory, přičemž nejméně polovina z nich dostávala alespoň 50 % cílové dávky.

Studie SHIFT byla sponzorována firmou Servier, což je velká francouzská nezávislá farmaceutická firma s dlouhou tradicí vývoje úspěšných léků pro kardiovaskulární choroby, a byla koordinována výkonným výborem studie SHIFT, skupinou mezinárodních expertů na srdeční selhání.

Ivabradin je v České republice registrován pod firemním názvem Procoralan®, byl vyvinut firmou Servier a původně byl určen k léčbě anginy pectoris. Je to první lék z nové terapeutické skupiny nazvané selektivní a specifické inhibitory I_f.