Delší a lepší život s vitaminem C

Vitamin C chrání antioxidačním účinkem zejména imunitní, nervové, svalové, střevní a jaterní buňky, odvádí z organismu toxické látky včetně kancerogenních a přináší do organismu antioxidační kapacitu, která neutralizuje nežádoucí oxidační stres. Nežádoucí oxidační stres reprezentují reaktivní sloučeniny kyslíku, jejichž vznik je podmíněn faktory vnějšími (psychický stres, fyzické vypětí, léky, nemoci, znečištěné ovzduší, konzervanty, kouření, alkohol atd.) a vnitřními (oxidační stres vzniká v buňce jako produkt energetického metabolismu). Vitamin C dále zajišťuje normální funkce imunitního, nervového a kardiovaskulárního systému a odpovídající tvorbu kolagenu, který je důležitý pro hojení a pevnost tkání. Je důležitý také pro vstřebávání železa z potravin do organismu atd. A teprve nedávno byla objevena zcela překvapivá a zásadní role, kterou má vitamin C pro fungování samotného genomu.

Zvýšená nemocnost je spojena se sníženou hladinou vitaminu C

Vědecké studie ukázaly, že výskyt onemocnění je často spojen se sníženou hladinou vitaminu C a že zvýšení jeho hladiny snižuje úmrtnost. V případě, že oxidační stres není dostatečně neutralizován antioxidačním účinkem zejména vitaminu C, může imunitní, nervové a další buňky ohrožovat, narušit jejich DNA a vést je k mutaci. Oxidační stres tak poškozuje zdravé tkáně a vede je k chronicky zánětlivé reakci. To vše může přispívat ke klinickým projevům v podobě depresí, únavového syndromu, opakovaných infekcí, alergií, autoimunitních, kardiovaskulárních a neurodegenerativních chorob a nádorů.

Vitamin C je také zásadní pro fungování imunitního systému. Zvyšuje například protilátky proti virům. Bez vitaminu C by nefungovaly základní buňky imunitního systému (leukocyty) – jako fagocyty, které v organismu likvidují všechny cizorodé látky (viry, bakterie, aj.). A nefungovala by ani lymfocytová část obranných mechanismů proti nádorovým buňkám.

Vysoké koncentrace vitaminu C se udržují také v nervových buňkách, respektive v mozku, přičemž je prokázaný vliv vitaminu C na zvýšení IQ. Někteří autoři popisují pozitivní vliv vitaminu C na autismus, epilepsii a kognitivní funkce u Alzheimerovy nemoci. Vitamin C také ovlivňuje depresi, zvyšuje toleranci na stres a působí proti únavovému syndromu.

Nedostatek vitaminu C je v organismu častý

Nedostatek vitaminu C v organismu se vyskytuje velmi často. Děje se tak například během embryonálního a fetálního (týkajícího se plodu) vývoje, kdy u těhotných žen existují zvýšené požadavky na dostatek vitaminu C. Proto lze sledovat častý pokles jeho plazmatické hladiny, a to hlavně v pozdních fázích gravidity (tento deficit je přítomen přibližně u třetiny těhotných). Bohužel, nedostatek vitaminu C u matky vede sekundárně ke snížené dostupnosti vitaminu C u plodu, což může mít důsledky pro jeho vývoj. Z toho vyplývá potřeba dostatečného užívání vitaminu C během těhotenství. S ohledem na převládající životosprávu, kde chybí dostatek ovoce a zeleniny, zaznamenávají lékaři absenci vitaminu C v potřebné míře u dětí. Nedostatek vitaminu C převládá také u lidí pracujících pod psychickým a fyzickým stresem.

Studie také ukázaly, že hladina vitaminu C v organismu klesá v průběhu stárnutí. Svou roli v tom hraje řada mechanismů, např. zvýšená spotřeba, snížené vstřebávání a snížený vstup do buněk, a to kvůli omezeným transportním mechanismům.

Užívání vitaminu C má proto značný význam pro udržení fyziologických funkcí včetně správného fungování imunity, nervového a kardiovaskulárního systému a pro tvorbu kolagenu, který je důležitý pro hojení a pevnost tkání (cévy, chrupavky, kosti, klouby, kůže, vlasy ad.). Jak už bylo řečeno, zásadní význam má také pro antioxidační ochranu před rozvojem zmíněných onemocnění, u nichž hraje roli oxidační stres.

Pro perorální užívání je vhodná lipozomální forma

Vzhledem k častému nedostatku vitaminu C v organismu je třeba zajistit jeho dostupnost především v krevní plazmě. Bohužel, při perorální aplikaci běžných forem vitaminu C je však vstřebávání ze střeva do krevní plazmy omezeno nevelkou kapacitou transportérů ve střevní stěně. Například z perorálně podaného obyčejného vitaminu C se až 80 % tohoto množství vyloučí, aniž by ho byl organismus schopen zužitkovat.

Dosáhnout dostatečných plazmatických hladin je možno intravenózním podáváním vysokých dávek vitaminu C. Nitrožilní infuze není samozřejmě vždy dostupná, a proto se hledají takové perorální formy, které by umožnily dosáhnout vyšších plazmatických hladin v krvi také při perorální aplikaci a tak se vyhnout omezením způsobeným střevními transportéry. V tomto směru se jako vynikající řešení jeví tzv. lipozomální forma vitaminu C, která oproti běžným perorálním formám s postupným uvolňováním umožňuje několikanásobně efektivnější vstřebání vitaminu C ze střeva do krevní plazmy.

Deficitem vitaminu C trpí také onkologicky nemocní

Bylo prokázáno, že onkologičtí pacienti často trpí deficitem vitaminu C, který někdy dosahuje až úrovně kurdějí. Kvůli nedostatku vitaminu C je onkologický pacient vystaven oxidačnímu stresu, který je ve zvýšené míře produkován samotným nádorovým onemocněním. Jak už bylo řečeno, oxidační stres způsobuje chronické zánětlivé změny, prokazatelně se podílí na kancerogenezi a oslabuje imunitu (včetně protiinfekční a protinádorové). Na rozdíl od běžného podávání vitaminu C je k účinnému potlačení stavů spojených s oxidačním stresem nezbytné výrazné navýšení antioxidační kapacity, respektive navýšení plazmatické koncentrace vitaminu C, a to užíváním gramových dávek (například 2× denně 4–6 gramů lipozomální formy vitaminu C).

Kromě svého antioxidačního ochranného působení na zdravé buňky podporuje vitamin C protinádorovou imunitu, a to především tak, že zvyšuje označení nádorových buněk a tím i jejich rozpoznatelnost Tc-lymfocyty, jejichž úkolem je nádorové buňky zničit. Dalším mechanismem účinku je cílené cytotoxické působení peroxidu vodíku na nádorové buňky, jež vzniká výhradně v kyselém mikroprostředí nádorové buňky, a to díky vitaminu C. Uvedené poznatky nedávno sumarizoval americký Národní onkologický institut do prohlášení, že vysoké gramové dávky vitaminu C zlepšují kvalitu života onkologicky nemocných a snižují nežádoucí účinky chemoterapie.

Ostatně to potvrzuje i mnoho klinických studií. Jedna z posledních publikuje úspěšné cílené cytotoxické působení gramových dávek vitaminu C na nádorové buňky tlustého střeva (kolorektální karcinom) s mutací genu KRAS/BRAF, vůči nimž je základní protinádorová léčba de facto rezistentní (neúčinná); studie byla uveřejněna v roce 2015 ve vysoce prestižním vědeckém časopise Science.

Vitamin C je důležitý také pro kardiovaskulární systém

Méně známým je také vliv vitaminu C na kardiovaskulární systém. Kardiovaskulární choroby jsou v naprosté většině způsobeny aterosklerotickým procesem, kdy se ve stěnách tepen v místech zánětu ukládají tukové látky, čímž dochází k jejich zúžení s následnou nedokrevností (ischemií) příslušné části organismu. Nejčastěji se tak děje v tepnách srdce, dolních končetin a v mozkových tepnách. Při vzniku tohoto stavu tedy hraje významnou roli chronický zánět, k jehož rozvoji přispívá oxidační stres, který poškozuje cévy a kontinuálně spotřebovává tělu vlastní antioxidanty, což u lidí s kardiovaskulárními nemocemi vede k chronickému nedostatku vitaminu C. Profesor Linus Pauling, držitel dvou Nobelových cen, proto ve své publikaci konstatoval, že vitamin C jako ve vodě rozpustný antioxidant chrání cévy a další tkáně proti oxidaci.

Dostatečné denní dávky vitaminu C jsou tedy rozhodující pro zdraví cév, protože je chrání před oxidačním stresem, a tedy i před chronickým zánětem. V této souvislosti je důležité, že vitamin C také vstupuje do metabolismu tuků, což redukuje zvýšenou hladinu cholesterolu. Nadto vitamin C zajišťuje biosyntézu kolagenu, který posiluje cévní stěny, protože tvoří jejich základní stavební jednotku.

Epigenetická role vitaminu C ve zdraví a nemoci je zásadní

Již dlouho je známo, že vitamin C má nenahraditelný význam pro lidský organismus vzhledem k roli, kterou hraje například v syntéze kolagenu, v antioxidační ochraně buněk před oxidačním stresem a mnoha dalších důležitých oblastech. Ovšem jak sděluje článek publikovaný v odborném časopise Cellular and Molecular Life Sciences, teprve nedávno byla objevena zcela překvapivá a zásadní role, kterou má pro fungování samotného genomu (který obsahuje veškeré genetické informace zapsané v DNA uvnitř lidských buněk). Klasická genetika dříve zjistila nějaký znak nebo predispozici k nemoci a tvrdila: Je to v genech, s tím se nic nedá dělat. Nicméně teprve až epigenetika přichází s vysvětlením mechanismu zapnutí či vypnutí (metylace/demetylace) příslušného genu, přičemž v této oblasti je nenahraditelný vitamin C.

Celkově lze říci, že pro nitroděložní vývoj člověka má zásadní význam epigenetické programování. Během vývoje embrya probíhají dvě epigenetické fáze (tj. demetylace/remetylace DNA a histonů), které řídí aktivitu genů a vyjádření v nich obsažených informací. Svou důležitou roli tu mají enzymy, pro jejichž vznik je základní látkou vitamin C. Dostatečná dostupnost vitaminu C je tedy potřebná pro fyziologický embryonální vývoj; z toho vyplývá důležitost dostatečného příjmu vitaminu C během těhotenství. Jeho nedostatek může vést ke vzniku vývojových poruch (postihujících především mozek, míchu a páteř) a ke zvýšenému riziku předčasného porodu. Nedostatečný přísun vitaminu C u batolat zvyšuje riziko poruchy demetylace DNA a v již v raných fázích postnatálního vývoje může vést k významným vývojovým vadám, například v oblasti nervového systému. Nutno dodat, že optimálním zdrojem vitaminu C je pro novorozence a batolata mateřské mléko. Obsah vitaminu C v mateřském mléku se odvíjí od příjmu vitaminu C kojící matkou; obsah tohoto vitaminu s délkou kojení postupně klesá. Pokud jde o náhradu kojení, kravské mléko vitamin C prakticky neobsahuje.

Jak ukázaly některé studie, u onkologických onemocnění je vlivem nedostatku vitaminu C potlačena aktivní demetylace DNA, což může mít negativní vliv na adekvátní průběh epigenetických procesů, respektive může to být jedním ze spouštěcích faktorů kancerogeneze.

Snížená hladina askorbátu také vede k epigenetickým změnám, které mohou vyústit například v neurodegenerativní onemocnění. Příkladem může být Parkinsonova nemoc, která je charakterizovaná ztrátou nervových buněk (dopaminergních neuronů) v oblasti mozku označované jako substantia nigra. U pacientů s tímto onemocněním byla zjištěna snížená buněčná koncentrace vitaminu C, která má dopad na funkci enzymů zajišťujících epigenetickou regulaci dopaminergních neuronů. Tento mechanismus může být jedním z faktorů přispívajících ke vzniku neurodegenerativních chorob, jako je např. Parkinsonova nemoc, případně dalších neurodegenerací, jako je např. Alzheimerova nemoc. Existují studie, které prokazují, že fyziologická hladina vitaminu C je jedním z faktorů, které působí proti vzniku tohoto onemocnění.

Obecně řečeno, pokud je v organismu snížena dostupnost vitaminu C, mohou být epigenetické procesy narušeny, což může vést ke vzniku vrozených vad a řady různých chorob. Rozvíjející se obor epigenetiky tak odhaluje další, donedávna neznámé aspekty významu vitaminu C pro zdraví lidského organismu.

Sledovat hladinu vitaminu C v moči je nutné každý den

Pokud jde o projevy nedostatku vitaminu C, nestačí spoléhat na klinické příznaky, to už bývá pozdě, protože nemoc je přítomna. Z hlediska prevence či zmírnění onemocnění spojených s oxidačním stresem je vhodné sledovat hladinu vitaminu C v moči. Pro toto vyšetření jsou k dispozici nové indikátorové proužky, které jsou součástí balení lipozomálního vitaminu C (Lipo-C-Askor). Půl minuty po namočení v čerstvé moči podává zabarvení proužku orientační informaci o tom, zda jsou antioxidační kapacita a všechny biochemické reakce – zejména na úrovni imunitního, nervového a kardiovaskulárního systému – dostatečně saturovány vitaminem C. V takovém případě je potřeba v daném dávkování pokračovat anebo v případě nedostatku vitaminu C v organismu jeho denní dávky navýšit. Tento postup je velmi důležitý, protože denní potřeba a spotřeba vitaminu C v organismu vychází zejména z jeho psychické a fyzické zátěže ad. Obecně však platí preventivní dávka u dospělých: 1–2× denně (ráno, večer) 1 gram lipozomální formy vitaminu C, přičemž v průběhu nemoci je vhodné dávkování zdvojnásobit (u onkologicky nemocných ztrojnásobit). V případě dětí je vhodné preventivní dávky nastavit na 1–2× denně 200 mg lipozomální formy vitaminu C s tím, že v době nemoci je možné dávky zdvojnásobit.

Nutno dodat, že uvedené dávkování přesahuje tabulkové doporučené denní dávky, které jsou podhodnocené. V tomto ohledu lze poukázat na fakt, že většina zvířat si vytváří vitamin C v játrech z glukózy (člověk tuto schopnost evolučně ztratil), přičemž zvířata za stresových podmínek (stres, infekce, zánětlivá onemocnění) zvyšují jeho produkci, která odpovídá mnohonásobku množství doporučeného pro člověka. Například koza za zmíněné situace vytváří v průměru až 10 g vitaminu C denně. Ovšem koza de facto netrpí na nádorová onemocnění.

Je možné nechat si vitamin C někde aplikovat?

Pokud je to možné z hlediska dostupnosti, je vhodné doplnit perorální užívání lipozomálního vitaminu C nitrožilní infuzí v prevenci a zejména v rámci podpůrné terapie chronických chorob včetně nádorových. Podle nedávno publikované studie se totiž ukazuje, že zásadní je nikoliv pouze jednorázově vytvořená vysoká koncentrace v krevní plazmě po nitrožilním podání vitaminu C, ale zejména udržení vyšší kontinuální hladiny vitaminu C v organismu v průběhu perorálního užívání jeho lipozomální formy. Tento moment je zásadní zejména pro kontinuální správné fungování celého kardiovaskulárního, nervového a imunitního systému, a to včetně imunity protiinfekční a protinádorové.

Aplikací vitaminu C se dnes zabývá řada zdravotnických zařízení. Za hlavní lze považovat InPAHRM CLINIC v Jesenici u Prahy, která spolupracuje s americkými univerzitními klinikami, které v dané oblasti realizují klinické studie.

Zdroje:

MUDr. Pavek Kostiuk, CSc., PharmDr. Zdeněk Procházka; Edukafarm, leden 2018