Děloha - stavba, funkce a možná onemocnění

Děloha slouží k zahnízdění oplodněného vajíčka a vývoji plodu. V těhotenství se děloha mnohonásobně zvětší a po porodu se zase postupně stahuje do původní velikosti.Více o její stavbě, funkci a jeho možných onemocnění se dočtete níže.

Stavba dělohy

Děloha je hladký dutý orgán a je uložena v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem, na které naléhá. Na svém místě je fixována vazy (tzv. závěsným aparátem) a „sedí“ na svalech pánevního dna (tzv. podpůrném aparátu).

Děloha je složená z těla s rohy, což je nejširší část, kde dochází k zachycení vajíčka, nejčastěji na zadní stěně. Dále ji tvoří děložní hrdlo a úžiny a končí děložním čípkem, který vyčnívá do pochvy. V horní části děloha pokračuje vejcovody zakončenými rozšířením a výběžky, které „nasávají“ uvolněné vajíčko z vaječníku a dopravují ho do dělohy.

Děloha pod mikroskopem

Děložní stěna je silná 1 až 1,5 cm a skládá se ze tří vrstev:

perimetria – vnější vrstvy tvořené vazivem, které v určitých místech přechází ve vazy závěsného aparátu,
myometria – děložní svaloviny tvořící největší část stěny dělohy,
endometria – vyplňující vnitřní část cylindrickými buňkami s řasinkami obsahujícími žlázky, které tvoří sekret. Tato vrstva dorůstá a vytváří ideální prostředí pro zahnízdění vajíčka. Pokud nedojde k oplodnění vajíčka, malé cévy v endometriu se zaškrtí, což vede k odloučení většiny vrstvy buněk a žlázek endometria z těla v podobě tzv. menstruačního krvácení.
Zárodek chráněný v děloze, která je ukrytá hluboko v těle, je výsadou tzv. placentálů – živočichů, jejichž potomci jsou až do porodu vyživováni v těle matky přes placentu. Všichni placentálové jsou zároveň savci, tj. po narození se potomek živí sáním mateřského mléka, ale ne všichni savci jsou „čistokrevní“ placentálové. Placenta slouží ke komunikaci mezi matkou a plodem. Existují také tzv. vačnatci (zastoupení např. klokanem, koalou či lenochodem), kteří mají sice také dělohu a placentu, ale jejich potomci opouštějí dělohu velmi brzy, už po 4–5 týdnech vývoje, přelézají do vaku na břiše matky, kde se dovyvíjí.

Funkce dělohy

Hlavní funkcí dělohy je příprava na zahnízdění vajíčka a vývoj plodu. Děložní sliznice podléhá pravidelnému menstruačnímu cyklu, který začíná působením hormonů v pubertě kolem 13.–14. roku života a končí okolo 50.–55. roku, v době tzv. menopauzy. Během cyklu sliznice pod vlivem hormonů narůstá a připravuje se tak na uhnízdění oplodněného vajíčka.

Nedojde-li k oplodnění, sliznice se odlučuje a vylučuje se z těla ve formě menstruačního krvácení. Název je odvozen od slova menses (měsíc), protože trvá přibližně 28 dní. Pokud dojde k oplodnění vajíčka, zahnízdí se do připravené děložní sliznice. Menstruační krvácení se poté již neobjeví. V děloze se z oplozeného vajíčka vyvíjí lidský plod. Těhotenství končí zhruba po čtyřiceti týdnech porodem. Během porodu dochází působením hormonu oxytocinu ke stahům dělohy, které napomáhají vypuzení plodu. V těhotenství se děloha mnohonásobně zvětší a po porodu se zase postupně stahuje do původní velikosti.

Když děloha nefunguje…

Sliznice dělohy může být postižena zánětem nebo nádorem nebo se může, nejčastěji vlivem hormonálních poruch, nedostatečně vyvíjet. Buňky děložní sliznice někdy prorůstají hluboko do myometria, nebo se dokonce nacházejí na orgánech břišní dutiny. I na takových místech podléhají stejným cyklickým změnám jako normální děložní sliznice. Stav se nazývá endometrióza. Poměrně častým postižením děložní svaloviny jsou myomy, nezhoubné nádory ze svalových buněk, které prorůstají děložní stěnou a tvoří různě veliké uzly. Onemocnění dělohy jsou velmi bolestivá, mohou způsobovat nepravidelné menstruační krvácení nebo potíže s otěhotněním. Zánět dělohy se projevuje hlavně bolestmi břicha, podbřišku a horečkami. Endometriózu provází bolesti vázané na menstruační krvácení, bolesti při pohlavním styku a nepravidelné krvácení. Místa výskytu bolestí závisí na tom, kde všude se děložní sliznice nachází. Endometrióza je častou příčinou neplodnosti. Nádory dělohy se často projevují krvácením mimo menstruaci, někdy bolestmi v podbřišku. Děložní myomy mohou způsobovat neplodnost (vajíčko se nemůže uhnízdit) nebo mohou tak narušit děložní stěnu, až hrozí její prasknutí – hlavně během těhotenství, kdy děloha zvětšuje svůj objem.

Lékaři se v praxi často setkávají s tím, že ženy nevědí, co znamenají pojmy vagina a pochva a jaké jsou jejich funkce. Pochva, latinsky vagina, je na rozdíl od dělohy, sloužící k uhnízdění vajíčka a vývoji plodu pohlavní cestou, orgánem, v němž dochází k pohlavnímu styku a který nasedá na dělohu v oblasti hrdla a je otevřen navenek vchodem poševním.

Zdroje:

https://www.plannedparenthood.org/learn/health-and-wellness/menstruation

https://www.verywellhealth.com/uterus-location-function-female-anatomy-3157180">https://www.verywellhealth.com/uterus-location-function-female-anatomy-3157180

http://mentalfloss.com/article/75096/uterus-natural-history

https://www.verywellhealth.com/common-uterine-conditions-symptoms-and-treatment-3521135

https://ucmp.berkeley.edu/mammal/eutheria/placental.html

ČIHÁK R. Anatomie 2. Třetí upravené a doplněné vydání. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-4788-0.