Dechová cvičení u nemocných s astmatem
Mezi typické změny, které jsou s astmatickým onemocněním zejména u dětí spojeny, patří poruchy a vady pohybového aparátu.
Ty se projevují zejména na kostech a svalech a souhrnně je nazýváme vadné držení těla. Projevy jsou typické, u dětí se objevují kulatá záda, velké bříško, hrbení zad a další obtíže. Většina rodičů si neuvědomuje, že za chybným držením těla dítěte vlastně stojí špatné dýchání – tedy chybný dechový stereotyp. Kromě odborné farmakoterapie je tedy při léčbě astmatu rovněž vhodné provádět léčebnou rehabilitaci.
Dechová cvičení neboli dechová gymnastika
Opakované ataky ztíženého dýchání citelně zasahují jak duševní, tak i fyzickou pohodu nemocného. Dušnost, která je průvodním jevem těchto záchvatů, je vlastně výdechová neschopnost. Po stránce rehabilitační jde o křeč dýchacích svalů. Zasaženy jsou i pomocné svaly, jako jsou svaly šíje, hrudníku, svaly krční a zádové. Proto je velmi důležité věnovat se procvičování pohybového aparátu ve spojení se správným dýcháním. Tento soubor cviků nazýváme dechová gymnastika.
Téměř u všech astmatiků se vyskytuje svalové napětí, některé svaly dokonce reagují zkrácením (velký sval prsní, zádové svaly podél páteře, svalstvo šíje a krku, ohybače kyčle a kolena, svaly lýtkové), u některých dochází k oslabení (břišní svaly). V některých případech se může objevit deformita hrudníku (tzv. soudkovitý hrudník), což znamená, že pohyblivost a pružnost hrudníku je omezena.
Při cvičení je tedy věnována největší pozornost hrudníku, dále pak oblasti pletence ramenního, krční a hrudní páteře, procvičovány jsou také svaly krční, hrudní, břišní a svaly šíje a zad. Protahování a posilování všech těchto skupin je propojeno se správným dýcháním. Obvykle se začíná od jednoduchých cviků v klidové poloze (statická dechová cvičení) a postupně se náročnost zvyšuje. Ke cvikům dechovým se připojují i cviky pohybové a koordinační (dynamická dechová cvičení).
Bublinky, zpívání, flétna, jóga
U menších dětí se velmi osvědčila zábavná forma dechového cvičení – bublání do vody. Jedná se o velmi účinné, jednoduché a přitom zábavné cvičení, kdy dítě skrze slánku bublá do sklenice vody. Bublání opakujeme několikrát denně a střídáme pomalé, rychlé, dlouhé, krátké nebo přerušované bublání. Dítě se během cvičení nadechuje nosem a vydechuje ústy. Kromě dechových cvičení je rovněž velmi prospěšné si každý den nahlas zazpívat, naučit se hrát na hudební dechový nástroj nebo začít chodit na kurzy jógy, kde se při provádění cviků dbá na správné dýchání.
Všechny výše zmíněné postupy jsou pro pacienta kromě stránky fyzické rovněž přínosné po stránce duševní. Obzvlášť dětem léčebná rehabilitace kromě zvýšení tělesné odolnosti pomáhá i ve zdatnosti nabýt sebejistoty a sebevědomí. Dítě se pak lépe zapojuje do kolektivu. V neposlední řadě dochází k celkovému zlepšení zdravotního stavu.
(kros)
