Délka peřiny našich babiček už dnešnímu člověku nestačí

Průměrná výška člověka stále stoupá. Dokazuje to vývoj člověka jako živočišného druhu, vývoj civilizací nebo jen data za poslední století.

To, jak budeme vysocí, určují naše životní podmínky a genetická výbava získaná od našich předků. Kam až porosteme?

Baculatější ženy mají více potomků

Vliv genů zkoumal tým vědců z Yaleovy univerzity. Odborníci zjistili, že větší počet potomků mají ženy menšího vzrůstu a baculatější postavy. Mít více potomků znamená předat více genů – zděděných vloh – dalším generacím než ostatní, méně plodní jedinci. Pokud by tento vývoj pokračoval po deset generací, kolem roku 2400 by průměrná výška žen klesla o 2 cm. Svoji roli ale hraje již zmíněný vliv prostředí, zejména dostatek potravy a její pestrost a kvalita. Zda bude k dispozici, lze ale obtížně předpovědět.

Fyzický vrchol lidstva nastane za tisíc let

Delší výhled do budoucna připravil doktor Curry z londýnské School of Economics. Předpokládá, že lidstvo dosáhne svého fyzického vrcholu kolem roku 3000. V té době prý budou lidé žít průměrně 120 let a měřit průměrně bezmála 2 metry. Ve svých předpovědích je však ještě odvážnější: tvrdí, že za 10 tisíc let se lidstvo vlivem výběru partnerů rozdělí na dva druhy – vysoké, štíhlé a atraktivní na jedné straně a malé, tlusté a ošklivé na straně druhé.

Co se týče blízké budoucnosti u nás, tempo růstu průměrné výšky se začíná zpomalovat, podle posledních měření vzrostla průměrná výška mladých mužů za 10 let asi o 1,2 cm. Zda se nárůst výšky ještě zpomalí, to ukáže až čas.

Z výsledků zmíněných prací vyplývá, že z hlediska jedné nebo dvou generací je změna výšky populace minimální a neočekává se nějaká zásadní změna. Rosteme však stále. Zkuste si třeba porovnat délku postele a peřiny po vaší babičce a současnou. Možná budete překvapeni.

(uli)

Zdroje:
www.dailymail.co.uk
www.pnas.org
www.pmfhk.cz
www.osel.cz