Dendritické buňky "předpovídají" účinnost specifické imunoterapie
Dendritické buňky hrají důležitou úlohu v lidském imunitním systému. Jejich hlavním úkolem je zpracovávat antigenní materiál a v přístupné formě jej předkládat ostatním buňkám imunitního systému, které následně zahájí imunitní (nebo také alergickou) odpověď. Poslední výzkumy ukazují, že právě tyto dendritické buňky ovlivňují také to, zda a do jaké míry bude u člověka účinná specifická alergenová sublinguální imunoterapie.
Při specifické alergenové sublinguální imunoterapii se do těla alergického člověka pravidelně vpravuje (pomocí kapek nebo tablet pod jazyk) dávka alergenu, na který si má organismus postupně přivykat.
Dendritické buňky hrají důležitou úlohu v lidském imunitním systému. Jejich hlavním úkolem je zpracovávat antigenní materiál a v přístupné formě jej předkládat ostatním buňkám imunitního systému, které následně zahájí imunitní (nebo také alergickou) odpověď. Poslední výzkumy ukazují, že právě tyto dendritické buňky ovlivňují také to, zda a do jaké míry bude u člověka účinná specifická alergenová sublinguální imunoterapie.
Dendritické buňky ovlivňují vznik alergie i reakci na její léčbu
Při specifické alergenové sublinguální imunoterapii se do těla alergického člověka pravidelně vpravuje (pomocí kapek nebo tablet pod jazyk) dávka alergenu, na který si má organismus postupně přivykat. Ačkoliv u řady alergiků má tento postup dobré výsledky a potlačuje projevy alergie, není účinný u každého a potenciální účinek je zpočátku nesnadné odhadnout. Odborníci se domnívají, že při určování toho, zda specifická imunoterapie u daného člověka bude či nebude účinná, hrají značnou roli právě zmíněné dendritické buňky. Ty se s největší pravděpodobností podílejí i na samotném vzniku alergií, ale také dalších autoimunitních onemocnění.
Pomůžou nám produkty dendritických buněk stanovit účinnost specifické imunoterapie?
Francouzští vědci se nedávno zaměřili na možnou souvislost mezi různými vlastnostmi dendritických buněk a účinností specifické imunoterapie. Podařilo se jim identifikovat dvě různé molekuly (označované C1Q a STAB1) produkované dendritickými buňkami, jejichž vyšší hladina v krvi byla zjištěna u alergiků, kteří na léčbu specifickou imunoterapií odpovídali nejlépe. Stanovení těchto dvou látek by proto do budoucna mohlo sloužit jako ukazatel pravděpodobné (ne)účinnosti specifické alergenové imunoterapie u léčených pacientů.
(vek)
Zdroj: Zimmer A. et al.: A regulatory dendritic cell signature correlates with the clinical efficacy of allergen-specific sublingual immunotherapy. J Allergy Clin Immunol. 2012 Apr; 129 (4): 1020–30.
