Morbidita, mortalita, incidence… Vyznáte se v ukazatelích zdravotního stavu? Otestujte se
Během pandemie se z mnohých Čechů stali téměř přes noc epidemiologové. Které pojmy vám za poslední rok utkvěly v paměti? A jak výhodu z dob, kdy se mluvilo na denním režimu o zdraví a nemoci našeho národa, využít do budoucna? Orientace v základních ukazatelích zdraví vám pomůže mimo jiné prokouknout fake news, které se šíří rychleji, než řeknete mortalita. Vyzkoušejte si, jak se vyznáte v ukazatelích zdravotního stavu.
1. Co se skrývá pod pojmem mortalita?
Slyšíte-li ve výrazu mortalita „mordy“, pak jste se prozradili jako fanoušci detektivek. Z hlediska správné odpovědi ale jen přihořívá. Mortalita slouží k posouzení podílu úmrtí na dané onemocnění v populaci (na populační jednotku), což je již dobře patrné z českého ekvivalentu úmrtnost. Za rok 2020 zemřelo v ČR 129,1 tisíc lidí, počet obyvatel ČR byl 10,7 miliónu – tedy mortalita za rok činila 1207 na 100 000 obyvatel. V předchozím roce činila 1055 na 100 000 obyvatel, což představuje téměr o 17 tisíc méně mrtvých (přičemž meziroční výkyv se pohybuje maximálně v několika tisících).
Rozdíl mezi reálnou a předpokládanou úmrtností se nazývá tzv. nadúmrtnost. Nezaměňujte ji prosím s odúmrtí, ačkoliv nám přináší také dědictví, ale zdaleka ne pozitivní. Např. v týdnech 1–48 roku 2020 zemřelo 114 781 lidí a v týž týdnem v letech 2015–2019 to bylo 102 032: nadúmrtnost tedy byla 0,13 na 100 000, příčinou dvou třetin nadúmrtí byl covid-19. To je právě důvod, proč se o nadúmrtnosti hodně mluvilo v souvislosti s pandemií. Termín se totiž vynořil zejména s diskuzí na téma, zda se umírá „s covidem“ nebo „na covid“. Tak výrazná nadúmrtnost není vysvětlitelná jinak než úmrtími na covid-19.
2. Jaký je rozdíl mezi úmrtností a smrtností?
Ve své původem latinské podobě byste tyto termíny zaměňovali jen stěží, ale když si porovnáte jejich české ekvivalenty, dokážou vám pěkně zamotat hlavu. Úmrtnost (mortalita) je zaměňována se smrtností (letalitou). Oba termíny ovšem nabízejí zcela jinou informaci – zatímco úmrtnost vystihuje, ke kolika úmrtí na určitou nemoc v populaci dochází, smrtnost zachycuje, jaká část ze všech nemocných, kteří nemocí trpí, na ni zemře.
Ukázat si to můžeme například na rozdílu mezi tetanem a chřipkou – tetanus má smrtnost až 50 %, ale v současnosti malou úmrtnost, protože případů tetanu se v populaci vyskytuje velmi málo. Na druhou stranu chřipkou onemocní každoročně velká část populace, ale jen zlomek (obvykle těch nezranitelnějších, zejména seniorů, na ni zemře) – její smrtnost dosahuje 0,1 %. Jednoduchým vodítkem, jak tyto pojmy rozeznáte, je, že smrtnost se uvádí v procentech, zatímco úmrtnost se vztahuje k jednotce populace (viz výše).
Jednou z fake news, které rozšiřovali popírači pandemie, bylo, že smrtnost na covid-19 je srovnatelná s běžnou chřipkou – problémem správného výpočtu smrtnosti covidu-19 je to, že je obtížné spočítat, kolik lidí se nemocí nakazí, protože část lidí ji prodělá bezpříznakově. V každé části světa, ale i v každé sociální skupině je také možné vypočítat jiné číslo v závislosti na struktuře populace. V říjnu minulého roku byl podle Světové zdravotnické organizace počet úmrtí vydělený počtem pozitivních případů (tzv. case fatality rate) covid-19 u nás na úrovni 2,22 %. I kdybychom však počítali s nakaženými, ne pozitivně testovanými, číslo bude vyšší než v případě chřipky. Takže covid-19 má větší smrtnost než chřipka, i když jeho nebezpečnost tkví nejen v ní, ale i ve větší míře infekčnosti a obecně horším průběhu onemocnění. Více lidí tedy skončí s jejími komplikacemi v nemocnici.
Smrtnost je spojením úmrtnosti a nemocnosti, proto je třeba, abychom si objasnili ještě další pojem…
3. O morbiditě jste u svého lékaře asi neslyšeli, o komorbiditách možná ano
Nebojte, tenhle kvíz je pro vás vhodný, i když nejste fanoušky morbidních zážitků nebo morbidní obezity.
Morbidita se totiž v lékařsko-statistické hantýrce vztahuje k něčemu tak banálnímu, jako je nemocnost. Pomáhá v populaci zachytit podíl lidí trpících určitým onemocněním. To je důležité proto, aby mohla být přijata určitá opatření ke snížení nemocnosti, léčebná nebo preventivní. Vyjádřena je dvěma ukazateli, které se často pletou – incidencí a prevalencí případů dané nemoci v populaci. Pokud je chcete také rozmotat, můžete se o to pokusit v dalším bodě.
Teď zpátky k morbiditě: tohle slovo je skutečně hlavně nástroj zdravotnické statistiky, ale možná jste z úst svého lékaře slyšeli nebo si ve zprávě od něho přečetli dvě příbuzná slova – komorbita nebo polymorbidní.
Předpona ko- u komorbidity neoznačuje nic jiného než souvýskyt, tedy komorbidity znamenají nemoci, které se u vás vyskytují najednou s nemocí, pro niž se léčíte. Proč se jedná o poměrně hodně používaný pojem? Protože pokud netrpíte jen jednou nemocí, ale hned několika najednou, vaše zdravotní rizika se nemusí jen sčítat, ale nemoci se mohou vzájemně negativně ovlivňovat. A pokud jste o někom slyšeli, že je polymorbidní, pak těch spoluvyskytujících se nemocí je už příliš a s daným člověkem to jde lidově řečeno „z kopce“.
4. Incidence a prevalence – jak se tyhle dva pojmy liší?
Buď vám stále uniká, jaký je mezi těmito dvěma záhadnými cizími výrazy rozdíl, anebo si je jen při studiu jakékoliv statistiky musíte připomínat znovu a znovu. Každopádně opakování je matka moudrosti: Incidence je ukazatel míry onemocnění v populaci, tedy nově zaznamenaných případů za dané období. Odbornou řečí – počet případů onemocnění vztažen ke střednímu stavu obyvatel. Prevalence je oproti tomu ukazatel rozšíření onemocnění v populaci daný poměrem nemocných osob k sledované populaci. Zatímco incidence se používá k posouzení náhlého vzplanutí onemocnění (v případě epidemie), prevalence ukazuje na trvalou přítomnost v populaci (místní výskyt choroby).
Ukažme si rozdíl na dvou onemocněních: V roce 2017 byla u nás incidence tuberkulózy 4,8 případu na 100 000 obyvatel a incidence cukrovky 2. typu 107,4 případů na 100 000 obyvatel. Prevalence cukrovky 2. typu byla v roce 2017 v ČR 7 420 případů na 100 000 obyvatel a u tuberkulózy 164 na 100 000 obyvatel. Pro širší zhodnocení čísel by bylo samozřejmě třeba zohlednit trend, ale obecně můžeme říct, že tuberkulóza je díky plošnému očkování v minulosti nemocí, která je u nás poměrně dobře pod kontrolou, zatímco cukrovka 2. typu si notně „ujídá z koláče” naší populace – za větším počtem případů samozřejmě částečně může stát zlepšení diagnostiky, kvality péče i edukace veřejnosti (fenomén „víc hledáš – víc najdeš”), ale na druhou stranu ji ovlivňuje zejména stárnutí populace, větší počet autoimunitních onemocnění a hlavně nezdravý životní styl.
Je nutné dodat, že srovnání obou nemocí je v tomto ohledu obtížné, protože tuberkulóza je nakažlivé onemocnění a cukrovka nikoliv, ale přesto nám to může říci něco o tom, jak závažný problém obě nemoci pro naši populaci představují.
5. Co nadějného říká naděje dožití o našem zdraví?
Ukazatele, jimiž jsem se v tomto kvízu zatím zabývaly, pomáhají pochopit, jak velký problém jednotlivé potíže ve společnosti způsobují.
Poslední ukazatel, který si představíme, vypadá na první pohled o mnoho pozitivněji. Součástí jeho názvu je totiž naděje, konkrétně se jedná o naději dožití. Jenže co je pro jednoho naděje, je pro druhého beznaděj. V tomto případě jde spíše o zdravotní výhled. Ukazatel totiž vyjadřuje průměrný počet let, který na obyvatele dané země připadá za předpokladu zachování současných úmrtnostních poměrů.
Synonymem pojmu je střední délka života. Co si pod tím představit? Jednoduše řečeno: Kolika let se lidé v dané zemi dožívají. Dožití se liší hodně s ohledem na pohlaví (ženy žijí déle než muži) a místo, kde žijete. Obecně nejnižší naději dožití mají obyvatele afrických zemí (okolo 55 let věku), kvůli bezpečnosti, hladu, AIDS, ale i kojenecké úmrtnosti, naopak nejvyšší naději dožití mají vyspělé asijské a evropské země (tradičně se vysoko v žebříčku drží např. Japonsko nebo Švýcarsko s nadějí dožití okolo 83 let věku) s dobře dostupnou špičkovou medicínou a minimem zdravotních rizik.
Menší rozdíly v naději dožití lze pozorovat ale i lokálně. Například pandemie covid-19 přispěla ke snížení meziroční naděje dožití Čechů o 1 rok u mužů a 0,7 roku u žen (na 75,3 roku věku u mužů a 81,4 roku věku u žen). I to je další z daní, kterou si pandemie na nás vybrala.
(pok)
Zdroje:
https://diabetickaasociace.cz/co-je-diabetes/data-o-diabetu-v-cr/
http://geomatika.kma.zcu.cz/studium/sgg/Materialy/Demografie.pdf
https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Nemocnost
http://www.demografie.info/?cz_nemocnostukazatele=
https://www.iniciativa-snih.cz/prehled-dle-csu-od-poctu-nakazenych-po-nadumrtnost-a-nadeji-doziti/
https://www.uzis.cz/res/f/008309/demozem2018.pdf
https://www.czechdemography.cz/res/archive/002/000225.pdf?seek=1469211930
https://www.wikiskripta.eu/w/Základní_ukazatele_zdravotního_stavu
https://is.muni.cz/el/1411/podzim2012/MGZP011p/um/ZDRAVOTNI_POLITIKA_3_2012.pdf
https://www.who.int/bulletin/volumes/81/5/vandermaas0503.pdf
