Moře, nebo hory? S nemocným srdcem opatrně kamkoliv!
Pokud máte rádi vysokohorskou turistiku a zároveň máte potíže se srdíčkem, pak raději opatrně. Vysoká nadmořská výška je totiž spojena s významnými změnami v kardiovaskulárním systému.
Výšlap na Mount Everest přenechejte jiným
Turistika ve vysoké nadmořské výšce je pro kardiaky riziková. Významné změny pak začínají nad 2 500 metry nad mořem. Samozřejmě též záleží na věku, intenzitě fyzické aktivity, genetice, rychlosti výstupu a také úrovni aklimatizace. Ideální je tedy nepřekročit nadmořskou výšku 1 500 m nad mořem. Rychlý nástup do nadmořské výšky může mít za následek rychlejší srdeční frekvenci u pacientů s fibrilací síní. Pacienti s těžkou anginou pectoris nebo těžkým chlopenním onemocněním či závažným srdečním selháním by se raději měli cestování do vysoké nadmořské výšky (nad 2 500 m n. m.) vyhnout zcela.
Tropické horko? Pro kardiaky nebezpečné
Extrémně horké počasí může vyvolat srdeční problémy, například anginu pectoris. Vysoká teplota a vlhko srdci totiž nesvědčí. Důvodem je zvýšená srdeční frekvence a zvýšení objemu spotřeby kyslíku v srdečním svalu, což může vyvolat ischemii, stejně jako kyslíkový deficit.
Proto pokud plánujete dovolenou u moře, pak byste měli věnovat pozornost následujícím doporučením: Cvičte zrána, kdy je chladněji, necvičte ani neplavte na přímém slunci a před příchodem bouřky raději odpočívejte. Dbejte též na prevenci úpalu – noste s sebou dostatek tekutin a hlavu si chraňte pokrývkou. Berete-li nějaké léky, nezapomeňte je doma, ale mějte je vždy s sebou.
(aši)
http://www.medscape.com/viewarticle/716176_9
http://www.heart-problems.net/angina_cordis/The_angina_pectoris_inducement_high_temperature_and_moist_heat_31.html
