Jak seniorům v době pandemie pomoci?
Senioři jsou nejzranitelnější skupinou obyvatel, proto je potřeba udělat vše proto to, abychom eliminovali možnost jejich nákazy. Primární cestou je jejich izolace. Pokud žije senior ve vlastní domácnosti, je důležité, aby nechodil do společnosti, pokud to není nutné. S nákupy může pomoci jeho rodina, sousedé nebo dobrovolníci, kteří fungují ve spoustě obcí. Stejně tak s vyzvednutím léků. Pokud senior bydlí v domově pro seniory, pravidla sociální izolace pro něj platí samozřejmě také, ale přidala bych k nim ještě nutnost testování, i preventivního. Chápu, že testovací kapacity jsou limitované, ale rozšíření viru v těchto zařízeních může být fatální.
Jak může pomoci rodina seniora?
Vedle zajištění všech potřebných věcí tak, aby senior nemusel vycházet ven, může velmi pomoci s psychikou. Sociální izolace je pro seniory velmi frustrující, proto při snaze pomoci nesmíme zapomínat i na povzbuzení a potěšení našich blízkých. Apelujeme na všechny, aby volali svým rodičům nebo prarodičům každý den a ptali se jich, jak se jim daří a jestli něco nepotřebují. A aby přemýšleli nad tím, jak je potěšit a zabavit doma.
Jak se seniory jednat, aby byli klidní?
Vycházím z doporučení naší psycholožky Veroniky Valentové. Daná situace v každém z nás vyvolává řadu emocí, jako například strach, úzkost, bezmoc či vztek. Tyto pocity jsou normální reakcí na zátěžovou situaci. Je dobré jim nechat volný průchod, uvědomit si je a přiznat si je. Není důvod je vnímat jako něco negativního či se za ně stydět. V kontaktu s blízkým člověkem proto není dobré pocity bagatelizovat a říkat třeba: „To nic není,“ či je odmítat se slovy „Neboj se.“ Je naopak dobré se jich na pocity ptát: „Jak ti v tom je? Jak se cítíš? Jak celou situaci vnímáš, jak ji prožíváš?“ Sdílet s nimi svoje pocity: „Já mám o tebe taky strach,“ případně se jich na ně doptávat: „Z čeho máš strach? Co tě nejvíc štve?“
Jak s nimi mluvit, aby situaci pochopili?
V současné době se senioři z hlediska informací často pohybují ve dvou extrémech: Na jednu stranu jsou vystaveni proudu negativních informací, na druhou stranu se v záplavě těchto informací špatně orientují. Je dobré vést svého blízkého k tomu, aby informace čerpal z důvěryhodných médií a jen v určité míře, třeba si ráno pustil rádio, večer televizi. Pokud se senior v nějakých informacích nedokáže zorientovat, třeba v otevírací době obchodů, je dobré mu je trpělivě opakovat.
Když vezmu konkrétní příklad: Mám 80letou babičku, která bydlí sama v bytě. Co pro ni jako vnučka můžu udělat? Jak s ní jednat, jak ji neohrozit?
Můžete jí zajistit nákupy. Pokud nemůžete nákup přivézt sama a nechat ho za dveřmi, můžete jí zařídit jeho dovážku přes nějakou službu, případně přes linky organizované jednotlivými obcemi. Můžete jí volat a ptát se jí každý den, jak se jí vede a co potřebuje. Ptejte se jí také, jestli ví, kam volat, pokud by se něco stalo, nebo jestli má roušky a rukavice. A také jestli má nějaký plán na dnešní den. Pokud ne, pomozte jí něco vymyslet – může to být úklid, přesazení květin, jednoduchý pohyb, roztřídění fotek nebo sepsání jejích vzpomínek pro vnuky. Zatím nemáme žádný horizont toho, kdy omezení skončí, a dny jsou tak velmi dlouhé. Smysluplná činnost je pro vydržení současných opatření stejně důležitá jako přísun vitaminů.
Někteří senioři, kteří bydlí doma s dětmi a jsou jinak aktivní, trpí tím, že nemohou ven – jsou zvyklí na své rutiny – například návštěvu kadeřnice, pedikúru, procházku, kávu s kamarádkami apod. Když jsou od toho odstřiženi, tratí tím jejich psychika, což oslabuje i jejich imunitu. Jak je dostat z trudnomyslnosti?
V této neobvyklé době je dobré udržovat svůj obvyklý rytmus dne, na který je daný člověk zvyklý. Vstávat ve stejnou dobu, chodit ve stejnou dobu spát, dbát na pravidelnou dobu jídla během dne, zachovat si své tradiční aktivity – oblíbený seriál, čtení knihy, telefonát rodině či kamarádce. Pokud měl váš blízký nějakou aktivitu, kterou teď nemůže z důvodu mimořádné situace vykonávat, je dobré ji nahradit nějakou alternativou, například pravidelnou návštěvu kavárny s kamarádkou telefonním hovorem s ní a kávou v domácím prostředí, univerzitu třetího věku prohlížením encyklopedie či zhlédnutím dokumentu o přírodě. Také tu existuje možnost poslat svým blízkým květiny nebo obrázky od dětí, dopis nebo pohled, případně fotky dětí, aby vedle komunikace po telefonu s nimi měli i vizuální kontakt. Pak je také důležitý pohyb a smysl pro humor. Někdo si může dělat legraci sám ze sebe, jindy lze v telefonním rozhovoru společně vyprávět vtipné historky z rodinného archivu. Někdo si rád pustí komedie, jiný vypráví vtipy. Nejde o to, abychom si dělali legraci z těžkých věcí, ale i v těžké době zkusili uvolnit napětí smíchem. A v neposlední řadě buďte laskaví, nemějte přehnaná očekávání a snažte se hledat na současné situaci pozitiva.
Závěrem bych ráda poděkovala všem iniciativám, které myslí na seniory. Je jich po celé České republice opravdu mnoho a já jsem za takovou vlnu solidarity a lidskosti opravdu moc vděčná.
Nadace Krása pomoci již od roku 2008 podporuje seniory a pomáhá jim prožít důstojné stáří doma. V současné situaci pandemické krize se zaměřuje na zajišťování seniorských klientů v domácím prostředí. Její zástupci kontaktují klienty z řad osamělých seniorů, odpovídají na jejich otázky, informují o novinkách a uklidňují je. V případě, že na ně současná situace negativně doléhá, dílem i kvůli tomu, že se třeba nemohou vídat se svými blízkými, zajišťuje nadace pomoc psycholožky. Kromě péče o duševní pohodu vyřizuje vše nezbytné tak, aby senioři mohli zůstat v bezpečí domova a nevystavovali se riziku nákazy. Dobrovolníci obstarávají nákupy, zprostředkovávají obědy, vyzvedávají léky, mohou dojít i na poštu a pomoct se zaplacením složenek. Díky partnerům navíc seniorům zdarma rozváží tekutou výživu či ochranné pomůcky.
(kahá)
Zdroj:
rozhovor s Michaelou Stachovou, ředitelkou nadace Krása pomoci