Deset (nezanedbatelných) zdravotních přínosů, které do našich životů vnesla pandemie
Není divu, že Češi se v současnosti propadají do stále hlubší beznaděje. Pandemie covid-19 stála již mnoho životů a řadu spoluobčanů uvrhla do existenční nejistoty. A kromě toho na nás stále dopadá každodenní tíha nekončících protiepidemických restrikcí. Aniž bychom chtěli relativizovat negativní dopady pandemie, jsme přesvědčeni, že příslovečné světlo na konci stále se prodlužujícího tunelu musíme aktivně hledat.
Proto jsme provedli v našich dvou firmách, MeDitorial a uLékaře.cz, miniprůzkum všeho pozitivního, co pro naše zdraví koronakrize znamenala. V porovnání s negativy se sice jedná často o drobnosti, ale i ty se mohou stát uhelnými kameny v dlouhodobém udržení našeho zdraví a součástí strategie, díky níž můžeme vyjít z pandemie silnější.
(Upozornění: Většina zaměstnanců našich firem přešla se začátkem pandemie do pracovního režimu na bázi home office. Z této změny pramení také většina uváděných pozitiv.)
1. Díky zvýšeným hygienickým opatřením se podařilo omezit sezónní nemoci.
Hygienická opatření byla před rokem jediným nástrojem, kterým jsme se mohli bránit šířící se nákaze, a dodnes kvůli nedostatečné proočkovanosti patří vedle sociální izolace k těm nejúčinnějším. Lidé si důkladněji a častěji začali mýt ruce, používat dezinfekci, dbát na čistotu společných prostor i předmětů denní potřeby. Za rok se z ochrany úst a nosu, která byla předtím k vidění jen na operačních sálech, stala nezbytnost.
Zvýšená hygienická opatření nás provázejí už rok, a jejich plody jsou tak již patrné. Opatření sehrála klíčovou roli nejen v omezení nákazy novým koronavirem, ale pomohla omezit i běžná sezónní onemocnění, např. chřipku nebo nachlazení. Co v prosinci konstatoval časopis Nature, popsali kolegové na vlastní kůži. Jedna kolegyně například uvedla: „Za celou zimu jsem neměla rýmu a kašel, což je u mě fakt nevídaný.“ Jiný kolega ji doplňuje: „Tím, jak se nosí respirátory, jsem minimalizoval zimní nachlazení.“
Související článek:
Mýt si vždy a správně ruce umíme přece už od školky. Opravdu?
2. Covid-19 změnil naše pohybové návyky. Někteří se více hýbají a více času tráví na čerstvém vzduchu.
Pro řadu lidí pandemie znamenala izolaci v domácím prostředí a omezení volnočasových aktivit. Naštěstí ne pro všechny. Jak vyšlo najevo díky britskému výzkumu, jehož výsledky komentovaly na podzim New York Times, část populace se naopak začala pohybovat více, mimo jiné kvůli „ponorce z home office“.
Proložení práce pohybem totiž pomohlo mnohým z nás rozbít jednotvárnost celodenního sezení u počítače. Navíc na pohybové aktivity řada pracujících získala více času tím, že nemusí za prací dojíždět. To potvzuje i jedna kolegyně: „Díky úspoře času jsem obecně začala více cvičit i doma, více chodit na delší procházky.“
Více pohybových aktivit patřilo v našem průzkumu mezi vůbec nejčastější kolegy uváděné pozitivum koronakrize.
A pokud někdo nemá „fyzičku“ na intenzivní pohyb, alespoň věnuje „místo dřívějších nákupních horeček“ více času „okysličení organismu“ při delších procházkách.
Češi jsou národ zahrádkářů, tedy není náhodou, že i mezi zaměstnanci našich firem se najdou tací, kteří teplejší část roku tráví s rukama v hlíně.
U některých z kolegů tato situace dokonce vedla k osvojených nových pohybových návyků a jejich pevnému zařazení do pravidelného týdenního režimu. A protože běhání patří mezi jednu z mála povolených aktivit, při níž navíc není nutné nosit ochranu nosu a úst, pro řadu z nás bylo jasnou volbou. Jedna kolegyně se svěřila: „Jako odpůrce běhání (ovšem jinak aktivní sportovec) jsem v karanténě začala zkoušet běhat, a vydrželo mi to do dneška, kdy běhám téměř každý den.“ Jiná kolegyně v této souvislosti prozradila, že se začátkem koronakrize začala běhat 1 km týdně a dnes se soustavným tréninkem dostala na 4 km.
Trendem letošní sezóny je také otužování v mrazivé vodě řek. K provozování tohoto hobby pro odolnější povahy se ovšem nikdo z kolegů nepřihlásil.
Paleta sportovních aktivit, které se v této době využívají, je ale mnohem bohatší. Většina aktivních kolegů kombinuje delší pobyt na čerstvém vzduchu s cvičením doma. Řada z nich si proto doma vybudovala vlastní „fitko“, stejně jako jedna z kolegyň. „Pořídili jsme si spinningové kolo, konečně po 10 letech využili sněhu a vytáhli běžky,“ upřesnila. Přiblížila i frekvenci svých pohybových aktivit: „S manželem se oba snažíme třikrát týdně doma cvičit a chodíme s dětmi na dlouhé procházky.“
Dokonce i ty druhy sportů, které by dříve byly bez osobní účasti nepředstavitelné, se ukázaly realizovatelné také v těchto nestandardních podmínkách. Výše zmíněná kolegyně v této souvislosti uvedla, že se po osmi letech vrátila k salse a dodala: „I když nyní je to salsa v obýváku, těch 40 minut každou sobotu nás nabije baterkami a samozřejmě sblíží.“
Související článek:
Starší lidé se kvůli covid-19 přestali hýbat. Jak si poradit?
3. Příležitost trávit více času s dětmi a partnery.
Pandemická opatření nám nabídla příležitost trávit více času nejen aktivně, ale i pasivně ve společnosti své rodiny. Ten, kdo se s dětmi a partnery dříve viděl jen večer po práci, s nimi teď tráví celé dny. Jeden z kolegů dokonce považuje více času stráveného doma s rodinou za jediné pozitivum koronakrize. A jedna z kolegyň v tomto ohledu uvedla: „Co jsme vůbec nepocítili, tak jakýkoliv pokles našeho vztahu, naopak nám přijde, že nás to vztahově i rodinně posílilo.“
Proč zmiňujeme upevňování vztahů v souvislosti se zdravotními benefity pandemie? Péče o ně v době, kdy je sociální izolace naší každodenní realitou, totiž podle dostupných dat slouží jako prevence deprese. Ze zahraničního průzkumu vyplývá, že pozitivně se koronakrize projevila asi na třetině vztahů.
Související článek:
Společný čas s rodinou? Nejlepší možná investice, kterou si lze dopřát
4. Jedinečná šance věnovat se intenzivně domácím mazlíčkům.
Někteří z kolegů, kteří si pořídili domácí mazlíčky ještě před pandemií covid-19, zaznamenali změnu zejména v tom, že s nimi mohou trávit více času, dopřávat jim dlouhé procházky i častější pozornost. Jedna kolegyně dokonce tuto situaci pojmenovala jako „celodenní neasistovanou zvířecí terapii“.
Jak „zázračné“ efekty tato terapie může mít, byste možná nehádali. Americké centrum pro prevenci a kontrolu nemocí mezi ně vypočítává například snížení krevního tlaku nebo hladin některých krevních tuků. Jeden efekt se ale v současnosti ukázal jako nejdůležitější – pomoc při boji se samotou, která často vede ke vzniku deprese a úzkostí. Možná právě proto byl během lockdownu zaznamenán boom psích adopcí.
5. Příprava a pravidelná konzumace domácí stravy bez výmluv.
Zatímco v práci většina zaměstnanců přizpůsobuje stravování schůzkám s klienty a „odbývá“ se buď hospodskou stravou, nebo jen něčím do ruky, případně hrnkem kávy, doma k tomu výmluvy nachází jen obtížně. Uvědomujeme si, že nepravidelné stravování není pro naše zdraví ničím dobrým, ale málokdo ví, že mimo žaludeční vředy si tím v dlouhodobém časovém měřítku může způsobit také vznik cukrovky 2. typu, a to bez ohledu na počet přijímaných kalorií. Vliv kvality stravy na zdraví je samostatnou kapitolou.
Doma je většina z nás větším pánem svého režimu a nabízí se i dost času si domácí jídlo připravit. Jedna z kolegyň se přiznala: „Vařím si doma a více obědvám, jsem také bez stroje na espresso, takže jsem prakticky přestala pít kávu, zatímco v práci jsem vypila za den klidně čtyři.“
Rituály spojené s domácí přípravou jídla nám v této době pomáhají nejen si vytvořit vlastní režim, ale i nás více stmelit jako rodinu. Jiná kolegyně přiblížila, jak si takový rituál vytvořila se svou dcerou: „Každou neděli s dcerkou pečeme to, co si ona vybere a vymyslí.“ Doma připravené pečivo nejen lépe chutná, ale také máme lépe pod kontrolou, co obsahuje.
6. Díky pandemii si můžeme dovolit prodloužit spánek.
Vzhledem k časové úspoře při dojíždění do zaměstnaní máme také více času si ráno přispat. Jedna z kolegyň si díky tomu prodloužila vstávání o hodinu. Nedostatek spánku přitom bývá jedním z nejčastějších současných prohřešků proti zdraví.
Spánková hygiena je klíčová nejen pro náš pracovní výkon, ale i celkové zdraví. Pohlídat si, že máte dostatek kvalitního spánku, byste si měli i proto, že v případě, že se nakazíte novým koronavirem, může se vaše spánková deprivace odrazit v imunitní reakci vašeho organismu.
Související článek:
Spánek není výkonnostní disciplína, netlačte na něj
7. Home office nám umožnil pracovat v souladu s naším biorytmem.
Mnozí zaměstnanci se s příchodem koronakrize poprvé setkali s home office. Vloni na jaře se teprve učili v něm fungovat. Pro řadu z nich to znamenalo obtíže – k práci se donutit a stihnout vše, co je od nich požadováno. Jak ale povinnost home office pokračovala další měsíce, většina z nás se dokázala na nové podmínky adaptovat, a dokonce začala oceňovat jeho přínosy.
Nejvíce zmiňovaným kladem home office byla „možnost organizovat si práci podle potřeby a biorytmu bez kontinuálního stresu v kanceláři“. Každý jsme jiný, někomu se lépe pracuje v brzkých ranních hodinách, kdy by většinu kolegů nikdo z postele ani za nic nedostal, jiní jsou nejtvořivější v pozdních nočních hodinách, kdy jiní už spokojeně uléhají k spánku.
Organizace práce, která bere ohledy na náš biorytmus, pomáhá omezit chyby během práce a zefektivnit náš pracovní výkon. V opačném případě si možná zaděláváte na nějaké závažné onemocnění. „Vlastní organizace času umožní více dbát na to, co tělo potřebuje, kdy přirozeně člověk vstává, kdy je nejproduktivnější,“ potvrzuje psychoterapeutka PhDr. Sylvie Navarová, která mimo jiné pracuje v naší online poradně.
Ať jste skřivan, nebo sova, tato situace vám umožňuje práci si zorganizovat podle sebe, ne podle kolegů. Tedy kromě společných schůzek. Možná tím vyšetříte čas na věci, které vás jako jednu z mých kolegyň „bavily, ale myslela si, že na ně nemá čas“. „Už teď se setkávám s tím, že lidé začínají uvažovat v souvislosti s výhodami home office a práce online o tom, jak si alespoň částečně nový rozměr práce zachovají i v době, kdy bude možné pracovat zase osobně,“ uvádí ze své praxe PhDr. Navarová.
8. Pro část lidí znamená práce z domova méně stresu.
Zejména ti z nás, kteří se považují za introverty, ocení klid na práci. Ten bohužel ve firemním open space nenacházejí, ať se snaží jakkoliv.
Home office nám umožňuje pracovat daleko od ruchu velkoměsta a sednout si s prací na zahradu, pokud toužíme po změně prostředí a přísunu čerstvého, nikoliv klimatizací prohnaného vzduchu. Některým z nás pomáhá lépe se soustředit na práci, a jak uvedla jedna z kolegyň, také „v klidu komunikovat s klienty, protože hovory v kanceláři jsou téměř nemyslitelné, není na ně nikde ani prostor“.
Jiná kolegyně šla v hodnocení jeho přínosů ještě dále: „Konečně jsem si díky home office po letech pořádně odpočinula. Užívám si vyprázdněné Prahy, takové procházky po vylidněném Karlově mostě, to je balzám na duši,“ upřesnila a dodala: „Aspoň tři dny týdně trávím v Podkrkonoší a chodím po lesích a polích, což v dřívějším pracovním nasazení nebylo možné, takže celkové zklidnění a návrat k sobě pokládám za nesporný přínos pandemie.“
Řadě z nás to dovoluje intenzivní práci podle potřeby kombinovat s nutnou (vzhledem k uzavřeným předškolním i školním zařízením) péčí o děti i pobytem na čerstvém vzduchu a rozpouštět tak pracovní stres podle potřeby. „Pokud zaměstnanec umí čas a chod rodiny zorganizovat tak, že pracuje v klidu, má čas na pohyb, péči o sebe a druhé, je se svým fungováním spokojen a získává od zaměstnavatele pozitivní zpětnou vazbu na svou práci, pak hladina stresu může být na nízké úrovni,“ konstatuje PhDr. Navarová.
Ne na každého však měsíce trvající home ofice působí tak blahodárně jako na citovanou kolegyni. Podle průzkumu Evropského institutu veřejné správy jsou reakce na nové pracovní uspořádání velmi odlišné.
9. Učíme se relaxovat jinak a aktivně.
Celodenní kontakt se zářící obrazovkou nás donutil nejen k výše zmíněnému osvojení vlastního pracovního režimu, ale i k přehodnocení toho, jak trávíme svůj volný čas.
Zatímco po dni stráveném v práci přišla mnohým vhod televize s proudem připravené zábavy pro nenáročné, po pracovním dni v režimu home office, kdy si k obědu i odpolední svačince pokaždé něco pustíme, už nám tento způsob relaxace neumožňuje tolik se uvolnit.
Navíc součástí televizního vysílání jsou i zprávy z pandemií poznamenaného Česka, které nám kvalitní odreagování nenabízejí. To potvrdila i jedna z dotázaných kolegyň: „Jelikož na zprávy se už koukat nedá, tak čtu a je to mnohem lepší vypnutí než u bedny.“ Část lidí tedy hledá nové způsoby, jak se udržet ve formě i po intelektuální stránce. Jiná kolegyně uvádí: „Začala jsem více trénovat mozek, učím se jazyky a víc čtu.“
A nejedná se jen o reakci jednotlivců, podle amerického průzkumu začala během pandemie covid-19 více číst asi třetina lidí.
Související článek:
V prožívané bezmoci vznikají nemoci, říká psycholožka Sylvie Navarová
10. Zajímáme se více o prevenci.
Na závěr přehledu se vracíme k prvnímu bodu tohoto desatera – pandemie covid-19 nám ukázala, že prevence je, pokud je dodržována, velmi účinným nástrojem v boji s onemocněními. Zároveň ale měla i zcela opačný efekt, ze strachu z nákazy část lidí ruší preventivní prohlídky u lékaře. Následky tohoto přístupu se mohou v budoucnu projevit větším počtem případů chronických onemocnění i jejich záchytem v pozdějších stadiích.
Naštěstí mnoho mých kolegů si i v této nesnadné době našlo svou cestu k prevenci a několik z nich přiznalo, že dokonce začali řešit preventivní zákroky, které předtím dlouho odkládali.
Jedna z kolegyň se svěřila, že si vyřizuje několikeré očkování nebo genetické testování. Druhá kolegyně vzala lockdown jako příležitost udělat z hlediska prevence něco pro sebe i pro své dítě: „Máme za sebou ortopedické vyšetření a zaléčení bolavé paty z trampolín, krásné bílé zoubky od našeho nového báječného zubaře, fyzio kvůli bolavým zádům, diagnostikovanou alergii na vlašáky a já jako bonus brejle, díky kterým už zase vidím ten svět ostřejší.“
Kolegové za tímto účelem často využívají firemního benefitu služby uLékaře.cz, která umožnuje řešit zdravotní potíže s lékaři v online poradně a nechat se objednat na potřebné vyšetření.
Související článek:
Co jste chtěli vědět o preventivní prohlídce u praktického lékaře a báli jste se zeptat
Na závěr bychom vám rádi poslali povzbuzení: Nenechte se přemoct negativy dneška, vezměte život do svých rukou. Jak připomíná PhDr. Navarová: „Pozitivem a současně náročnou výzvou pro mnohé je převzetí zodpovědnosti za svůj život. Vždy záleží, jak nad jakoukoliv situací, do které se v životě dostaneme, přemýšlíme. Buď s ní může člověk vnitřně bojovat, trápit se a tím ubližovat sobě samému a tento způsob myšlení se projeví na psychice či zdraví. Anebo může hledat způsoby, jak se situací zacházet konstruktivně a hledat pozitiva, řešení, což se na psychické úrovni projevuje prožitkem moci nad vlastním životem a psychickou pohodou. Je důležité přemýšlet nad tím, na co máme vliv.“
Zdroje:
https://www.bmj.com/content/369/bmj.m1785
https://www.hsph.harvard.edu/c-change/subtopics/coronavirus-and-climate-change/
https://leehealthfoundation.org/2020/08/07/positive-family-impact-during-the-pandemic/
https://www.verywellmind.com/coronavirus-mental-health-according-to-therapists-4843697
https://surveysparrow.com/blog/positive-impacts-to-look-forward-to-post-covid-19-pandemic/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33291765/
https://abc7.com/covid-19-health-challenge-impact-lifestyle/7196503/
