Desatero nejčastějších otázek na téma těhotenství s roztroušenou sklerózou

1. Ovlivňuje roztroušená skleróza plodnost?

Roztroušená skleróza (RS) postihuje zejména mladé ženy v reprodukčním věku. Otázka na ovlivnění plodnosti je tedy v tomto případě velmi aktuální. Dobrou zprávou je, že ačkoliv onemocnění zasahuje do řady oblastí života, plodnost, schopnost donosit zdravý plod ani schopnost normálně porodit naštěstí neovlivňuje.

2. Je možné s roztroušenou sklerózou podstoupit umělé oplodnění?

Ačkoliv plodnost zůstává při RS nenarušena, nemoc může způsobit pokles libida, poruchy cyklu nebo erektilní dysfunkci. Obecně je však neplodnost u lidí s roztroušenou sklerózou stejně častá jako u zbytku populace. Co dělat, když přijde řada na úvahy o umělém oplodnění? Ani tato cesta k vysněnému potomkovi není u žen s RS mimo hru. Jen je třeba myslet na to, že pokud je při něm použit tzv. dlouhodobý protokol (s „agonisty GnRH“), existuje zvýšené riziko relapsu nemoci. U tohoto protokolu jsou totiž využívány relativně vysoké dávky hormonu po delší dobu a dochází ke stimulaci imunitního systému. Proto je doporučováno spíše umělé oplodnění, v jehož rámci je uplatňován protokol s tzv. „antagonisty GnRH“, které tyto vedlejší účinky nevyvolávají. 

3. Předám roztroušenou sklerózu svému dítěti?

V běžné populaci je riziko, že onemocníte roztroušenou sklerózou, přibližně 0,1–0,2 %. Sourozenci a přímí příbuzní lidí s roztroušenou sklerózou mají sice zvýšené riziko, že nemocí budou trpět, ale stále jde o relativně nízkou hodnotu (kolem 3 %). Neznamená to tedy, že nemoc předáte jako dědičnou svému dítěti. 

4. Má těhotenství vliv na aktivitu roztroušené sklerózy?

Během těhotenství se imunitní systém nastavuje tak, aby toleroval vyvíjející se plod. Samo těhotenství je tedy pro průběh roztroušené sklerózy výhodné. Dochází totiž při něm k potlačení imunitní odpovědi a ataky jsou během těhotenství spíše vzácností. Po porodu se však imunitní systém rychle vrací do původního stavu, a počet atak v prvním půlroce po porodu bývá dokonce naopak zvýšený. Situace se ve srovnání s obdobím před těhotenstvím v průměru dostává postupně do normálu.

5. Je u roztroušené sklerózy vždy nutné těhotenství plánovat? 

Pro vývoj nemoci během těhotenství a zejména po něm je zásadní její stabilizace před otěhotněním. Těhotenství by tedy mělo být vždy plánované. Mělo by následovat po delší době od ataky (nejméně rok) a také v době, kdy má matka dostatečné zázemí, protože by neměla být vystavena zbytečnému stresu, který je u RS obzvláště rizikový.

Většina léků modifikujících onemocnění (DMD) využívaných běžně v léčbě RS má navíc bohužel vliv na vyvíjející se plod, zejména pak léky vyšších linií. V některých případech se to netýká jen žen, ale i mužů užívajících tyto léky. Před nasazením léčby je tedy vždy vhodné zamyslet se nad svými plány stran rozšiřování rodiny do budoucna. U některých léků také hrozí tzv. rebound fenomén – po jejich vysazení dochází k výraznému zhoršení průběhu onemocnění. Tyto léky je tedy vhodnější u žen plánujících založení rodiny vůbec nepodávat. Pokud není vyhnutí a lék ovlivňující vývoj plodu užíváte, je třeba se poradit s ošetřujícím lékařem, jak ho z těla vymýt nebo jak dlouho před plánovaným početím lék vysadit.

6. Jsou u roztroušené sklerózy nějaká omezení stran antikoncepce?

U plánovaného rodičovství, které je v případě roztroušené sklerózy opravdu důležité, hraje důležitou roli antikoncepce. Většina přípravků a metod je při tomto onemocnění bezpečná. Účinek antikoncepčních přípravků není snižován žádným přípravkem z řady DMD.

7. Je s roztroušenou sklerózou možný přirozený porod?

Porod je velkou fyzickou i psychickou zátěží. Obecně by měl být u žen s roztroušenou sklerózou veden co nejšetrněji a bez zbytečného prodlužování. Zda porod proběhne přirozenou cestou, či císařským řezem, je plně v kompetenci porodníka. Z neurologického hlediska není námitek ani proti jedné z těchto možností.

8. Mohou ženy s roztroušenou sklerózou kojit?

Kojení je v případě žen s roztroušenou sklerózou velmi citlivou otázkou. Prolaktin, hormon zajišťující tvorbu mléka, totiž může aktivovat imunitní buňky, které se podílejí na aktivitě nemoci. U většiny žen není s 2−3měsíčním kojením problém. Některá léčiva DMD je dokonce podle nejnovějších dat možno podávat i v průběhu kojení. Pokud se však v tomto období objeví ataka, je nutné podávat léčbu kortikoidy. Poté je vždy nutné další dávku mléka odstříkat, protože kortikoidy přecházejí do mléka. Jde-li o těžší ataku, je vždy lepší kojení ukončit. V případě velké aktivity RS již před otěhotněním spojené s užíváním vysoce efektivní léčby vyšší linie je doporučen rychlý návrat k léčbě s minimální dobou kojení. Obětovat své zdraví kvůli kojení není ani ve prospěch dítěte. To potřebuje hlavně matku, která o něj bude moci plnohodnotně pečovat.

9. Jak může těhotné ženě s roztroušenou sklerózou pomoci rodina a blízcí?

Těhotenství by si ženy s RS měly plánovat v době, kdy mají zajištěno dostatečné zázemí a podporu ze strany okolí. Jak již bylo řečeno, stres je rizikovým faktorem pro rozvoj relapsu nemoci, zejména v klíčovém prvním půlroce po porodu. Stejně tak může být nebezpečný i nedostatek spánku. Rodina a blízcí by měli ženě s roztroušenou sklerózou pomoci, jak jen mohou, aby tyto klíčové faktory pro její zdraví maximálně eliminovali. 

V současné době má naštěstí většina žen s roztroušenou sklerózou možnost přivést na svět svého vlastního zdravého potomka. Aby se jejich zdravotní stav po porodu nezhoršil, je třeba důsledné plánování a načasování těhotenství, dodržování stanované léčby a úzká komunikace s ošetřujícím neurologem.

(dos)

Zdroje:

Kubala Havrdová E. Roztroušená skleróza v praxi. Galén: Praha, 2015.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16413965/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28338393/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17916439/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19039223/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22693287/

https://nfimpuls.cz/