Jak ovlivnily změny životního stylu během pandemie naše zdraví?

Jedinečná situace v historii lidstva

Koronavirová pandemie vytvořila naprosto jedinečnou situaci v podobě izolace společnosti. Tento „distanční“ život s sebou samozřejmě přinesl i řadu změn v obvyklém životním stylu populace, efekt řady z nich se jistě teprve projeví. Již nyní se ale odborníci snaží v rámci svých výzkumů zaměřených na pandemii covidu-19 hledat souvislosti vlivu životního stylu, který nám tato doba přinesla, na různé oblasti našeho zdraví. Zatímco některá zjištění jsou celkem předvídatelná, jiná jsou překvapující až paradoxní. 

Alkohol, kouření i spánek

Jedna ze studií provedených v Řecku, kde byla již na samém počátku vypuknutí pandemie zavedena přísná karanténní opatření, zjišťovala mimo jiné na základě telefonických hovorů informace o životním stylu obyvatel během karantény a před jejím zavedením. Průzkum proběhl v dubnu roku 2020 a reprezentoval populaci jihozápadního Řecka ve věkové kategorii ≥ 35 let. Velikost vzorku zahrnovala něco přes tisíc lidí. Jaké změny v jejich životě během karantény nastaly?

• Kouření – zatímco v oblasti pravidelného aktivního kouření nebyly zaznamenány významnější změny, došlo k poklesu příležitostných kuřáků. Současně se významně snížilo pasivní kouření u nekuřáků.
• Alkohol – podle získaných dat došlo ve sledované populaci ke snížené konzumaci alkoholu o více než 1/3 vzhledem k období před pandemií, a to zejména u mladších mužů, nezaměstnaných a osob s vyšším vzděláním.
• Pracovní doba – více než dvě třetiny lidí uvedly zkrácení pracovní doby během karanténních opatření. 
• Doba spánku – díky karanténě došlo k výraznému prodloužení doby spánku (>7 hodin/den), a to především u mladších lidí a osob s vyššími příjmy.  
• Konzumace nezdravých jídel – u účastníků této studie došlo ke snížení spotřeby nezdravých jídel (o 25,5 %) a soli (o 10,3 %). 
• Fyzická aktivita – 15 % lidí, kteří nikdy necvičili, uvedlo, že se začali cvičení v karanténě věnovat. 
• Lékařská péče – skoro čtvrtina lidí ve sledovaném vzorku by v případě akutní bolesti na hrudi v době pandemie nevyhledala svého lékaře. Téměř polovina lidí pociťovala úzkosti související s pandemií.   
• Méně infarktů v době covidu – řecký paradox?

Zdálo by se, že nucený sedavý způsob života v době karantény bude příčinou zvýšeného rizika akutních srdečně-cévních příhod. Tento řecký průzkum však přinesl závěry, že v době platných karanténních opatření došlo k poklesu pacientů přijatých pro akutní srdeční infarkt, a to zejména v případě mladších lidí s menším množstvím rizikových faktorů. O příčinách tohoto poklesu samozřejmě můžeme spekulovat – popsaný průzkum však skutečně odhalil redukci civilizačních návyků představujících hlavní rizikové faktory srdečních příhod, zejména významné snížení míry příležitostného a pasivního kouření, menší spotřebu alkoholu, soli a nezdravých jídel a naopak výrazné zvýšení doby spánku a cvičení u lidí, kteří dříve necvičili. 

Covid-19 způsobuje více nemocí žil

Oproti příznivým výsledkům uvedené řecké studie dostupná celosvětová data naznačují, že infekce novým koronavirem mj. způsobuje zvýšenou tendenci organismu k tvorbě krevních sraženin. Negativní vliv viru na žilní systém přitom může být podtržen sedavým způsobem života, přičemž doba sezení se v době pandemie u řady lidí výrazně prodloužila. Nepříznivý účinek viru SARS-CoV-2 společně s dlouhým sezením se tak může odrazit na žilním systému v různých úrovních – od tvorby a zhoršení příznaků křečových žil, přes vznik hemoroidů až po závažné život ohrožující stavy ve smyslu plicní embolie. 

Řada lidí nemá šanci omezit dlouhodobé sezení. Je tu však řešení

Sedavý způsob života a nedostatek fyzické aktivity s ohledem na pracovní povinnosti mnohdy není v našich silách zcela změnit ani mimo období pandemie. Řada takto pracovně zatížených lidí se pak potýká s hemoroidy a s nepříjemnými příznaky křečových žil. Pokud nemáme možnost – ať už v důsledku karanténních opatření, či jiných faktorů – dlouhodobé sezení omezit a zařadit do našeho života přiměřenou fyzickou aktivitu, je vhodné náš žilní systém alespoň podpořit vhodnou stravou a léčivými přípravky dostupnými v lékárnách (např. Diozen). Tyto léky obsahují přírodní látky schopné zvýšit pevnost žilních stěn a při jejich užívání se tak snižuje riziko prasknutí žíly, resp. hemoroidálního uzle s jeho nepříjemnými následky (hemoroidy jsou zvětšené uzly vznikající rozšířením cév žilní pleteně).  

(tich)

1) https://www.veininstitutect.com/blog/vein-care-and-covid-19-what-you-should-know

2) https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fcvm.2021.604374/full