Jak ochránit děti před sexuálním zneužitím

Neber si bonbóny od cizích lidí.” Vzpomínáte si na klasické varování z vašich vlastních dět­ských let? Tato poněkud vágní ostra­žitost nikdy příliš neodpovídala skutečným obavám vašich rodičů. O sexuálním zneužívání musíme se svými dětmi mluvit velmi jasně...

„Neber si bonbóny od cizích lidí.” Vzpomínáte si na klasické varování z vašich vlastních dět­ských let? Obvykle následovalo ještě: „Nikdy nemluv s nikým cizím”. Tato poněkud vágní ostra­žitost nikdy příliš neodpovídala  skutečným obavám vašich rodičů. Dnes si již netroufáme se to­muto problému vyhýbat. O sexuálním zneužívání musíme se svými dětmi mluvit velmi jasně.

Jak už je uvedeno dříve, přibližně jedna z pěti dívek a jeden z deseti chlap­ců jsou do věku třinácti let sexuálně zneužiti. Nejčastěji jde o osmileté nebo mladší děti. V rozporu s varováním našich vlastních rodičů, typický obtěžovatel není cizí člověk, který dítě láká na bonbóny. Skutečnos­tí je, že většinou je to dospělý heterosexuální muž, zřídka cizí osoba. 70 - 80% z nich je totiž oběti známo, často jde dokonce o příbuzné.

#IMG#

Rodiče pomáhají ochránit děti před sexuálním zneužitím podporováním se­bedůvěry a schopnosti prosadit se. Co se dá ještě udělat?Za prvé se lidé musí přestat domnívat, že „mně se to stát nemůže”. K sexuálnímu zneužití dochází ve všech sociálně-ekonomických vrstvách, ve všech náboženských a etnických skupinách. Nej­podstatnější je, že každý rodič učí své dítě bezpečnostním informacím a návykům pro přeži­tí.

• Poučte dítě o používání správných výrazů pro části těla. Nahraďte vágní pojmy jako „tam dole” výrazy „penis”, „pohlavní úd”, „pochva” „vagína"atd.
• Zdůrazněte, že tělo patří jen jemu, že nikdo nemá právo dotýkat se ho způsobem, který je mu nepříjemný. Dítě má právo odmítnout nechtěné nebo nepříjemné do­tyky.
• Ponechte na dítěti, zda se chce mazlit. Vynucování objetí a polibků je nefér a snižuje dět­ský pocit ovládání vlastního těla. Když odchází prarodič, je lépe se zeptat „chceš dát ba­bičce (dědovi) pusu” než direktivně vyzvat „babička jde domů, dej jí pusu!"
• Vysvětlete, že žádný dospělý nemá právo dotýkat se penisu (či vulvy nebo pochvy) dítěte nebo žádat na dítěti, aby toto provádělo jemu. Což se vztahuje i na členy rodiny kromě ro­dičů např. při koupání.
• Řekněte dítěti, že má právo odmítnout každého dospělého, který ho požádá o něco špatné­ho. „Je ošklivé, když dospělí chtějí, aby děti lhaly nebo kradly nebo když na děti sahají nebo chtějí, aby děti na ně sahaly tak, jak jsme o tom mluvili. Měl bys říci „ne” a potom se mi přijít svěřit."
• Vysvětlete, že nikdo na ně nemůže naléhat, aby před vámi mělo tajnosti. „Pokud někdo sahá na tvůj penis nebo vulvu a říká ti, abys mi to neřekl(a), je to zřejmě proto, že jde o něco ošklivého. Tajnosti a překvapení jsou dvě odlišné věci. Překvapení, třeba když ma­minka koupí dárek tatínkovi k narozeninám, se nakonec prozradí."
• Zahrajte si na „co bys udělal(a), kdyby...”. „Co bys udělal, kdyby ti strejda na hlídání slí­bil, že můžeš zůstat déle vzhůru, když ti bude sahat na penis?” „Co bys udělal, kdyby přišel někdo cizí, a já bych byla ve vaně?” Nacvičujte určitá slova a situace. Pomozte dítěti po­znat, co by mělo udělat, dostane-li strach, kam má jít, jména důvěryhodných osob, které mu mohou pomoci, není-li k dispozici maminka či tatínek.

Hovor o sexuálním zneužívání není nikdy jednoduchý. Rodiče se obávají, aby děti nevylekali, mají starosti, co a jak říci. Strach pramení většinou z nepříjemného pocitu, který lidé často při hovoru o sexuálních otázkách všeobecně mají. 

(tro)