Jak a proč správně používat inhalátor?

Seznámení s pravidly inhalace

Výhodou inhalační aplikace léků je vysoká účinnost léčby a minimum jejích nežádoucích účinků. Na úspěšnost léčby má ale přímý vliv dodržování zásad inhalace. Možností, kde a jak se pacienti mohou s pravidly inhalace seznámit, se nabízí hned několik:

• Hlavním zdrojem informací by měl být lékař, který inhalační léčbu předepisuje. Pacienta by měl naučit manipulovat s inhalátorem a u předepsaného typu inhalátoru mu vysvětlit správnou inhalační techniku.
• Pacienti se mohou se svým lékařem domluvit také na nácviku inhalace s tréninkovým inhalátorem, aby se ujistili, že inhalují správně.
• Názorné videoukázky, jak s inhalátory zacházet, si mohou pacienti opakovaně a v klidném prostředí domova prohlédnout na internetových stránkách mujinhalator.cz.
• Důležitým zdrojem informací jsou také příbalové letáky k předepsaným inhalačním přípravkům.

V čem se nejčastěji chybuje?

Pokud si nejste jisti, zda inhalujete správně, nebo zda jste si v průběhu léčby nezafixovali nesprávné návyky, pravidelné kontroly u lékaře můžete využít pro zopakování instruktáže i pro dotazy, které vás v mezidobí návštěv napadnou. Tento krok nepodce

ňujte, protože závažných chyb při inhalaci se dopouští 38 % dětí a 40 % dospělých.

Nejčastěji se jedná o tyto nedostatky:

• Špatná koordinace stisknutí tlakového inhalátoru a vdechnutí aerosolu. Tato chyba může být příčinou neúčinnosti léčby.
• Nedostatečný výdech před stiskem tlakového inhalátoru, což neumožní následné důkladné vdechnutí léku.
• Stisk inhalátoru až na konci vdechu nebo příliš rychlé vdechnutí inhalovaného aerosolu.

Základní typy inhalátorů a jejich specifika

Cílem inhalační léčby je dostat lék přímo do dýchacích cest. Každý inhalační systém funguje na jiné bázi, ale obecně se dělí do tří skupin:

• Tlakové aerosolové inhalátory, které mohou nebo nemusí mít zabudovaný nástavec, uvolňují aerosol tlakem ruky na nádobu nebo přímo nádechem pacienta. U systémů, kde je nutné inhalátor stisknout, mohou vznikat chyby v koordinaci ruky a nádechu. Používání inhalátorů, u kterých není stisk nutný, je pro nemocné jednodušší a nedochází při něm k tolika chybám v inhalační technice.
• Práškové inhalátory, které mohou být jednodávkové, několikadávkové či mnohodávkové, se vždy aktivují nádechem inhalujícího pacienta, což usnadňuje jejich používání a výrazně snižuje riziko nesprávné inhalace. Jsou vhodné pro děti již od 4 let věku a dobře se uplatňují také u starších osob.
• Nebulizátory se používají při inhalaci roztoků a většinou se tímto způsobem užívají krátkodobě působící léky na roztažení dýchacích cest a léky na rozpouštění hlenu.

Příklady správné inhalace

Aerosolový dávkovač se před prvním použitím protřepe, chytne se dnem vzhůru a kovová nádobka s otevřeným náustkem se dvakrát stiskne směrem do volného prostoru. Samotná inhalace začíná vydechnutím mimo inhalátor a vložením náustku mezi rty. Na začátku nádechu se stiskne kovová tlaková nádobka a pomalu probíhá pětisekundový nádech. Pacient pak musí zadržet dech alespoň na dalších pět sekund a posléze vyjme inhalátor z úst a vydechne mimo něj.

Při používání mnohodávkového práškového inhalátoru je nutné nádobku vždy důkladně protřepat. Zmáčknutím barevného těla aplikátoru se připraví dávka léku. Následuje výdech mimo inhalátor, náustek se vloží do úst a pacient se silně zhluboka nadechne. Poté zadrží dech aspoň na pět sekund, vyjme inhalátor z úst a vydechne mimo inhalátor. Chybou je kromě nedostatečného protřepání inhalátoru před inhalací také neuvolnění barevné části inhalátoru během nadechování dávky léku a zmáčknutí těla inhalátoru během inhalace.

Internetové stránky www.mujinhalator.cz nabízejí podrobné a srozumitelné návody k používání všech běžně dostupných typů inhalátorů.

(pak)

Zdroj:

https://www.mujinhalator.cz/

https://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/inhalacni-systemy-pro-lecbu-astmatu-65

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/02/02.pdf