Plánování těhotenství automaticky neznamená vysazení veškeré léčby
Přestože řada léků užívaných v léčbě lupénky může mít potenciálně negativní účinek na vyvíjející se plod, vysadit si veškerou její léčbu před početím také není dobrý nápad. Může to totiž vést ke zhoršení příznaků lupénky, které mohou být pro průběh těhotenství stejně škodlivé jako léčba samotná. Důvodem je rozvoj lupénkou podmíněné nekontrolované zánětlivé reakce v organismu, při které se v těle uvolňuje řada zánětlivých látek s možným nepříznivým vlivem na nitroděložní vývoj.
Těhotenství většinou vede ke zlepšení příznaků lupénky. Po porodu je vše naopak
Ke zhoršení projevů lupénky během těhotenství dochází přibližně u 23 % žen, v 21 % případů zůstává nemoc ve stabilizovaném stavu, a 55 % případů dokonce během těhotenství pozoruje zlepšení jejích projevů. V poporodním období se však příznaky lupénky zhoršují u 40–90 % žen. Zajímavé je také, že 30–40 % žen dává do souvislosti rozvoj kloubních obtíží na podkladě lupénky (psoriatické artritidy) s poporodním obdobím.
Jaké formy léčby lupénky jsou během těhotenství a kojení preferované?
Léčbou první volby během těhotenství a kojení jsou různé formy mastí aplikovaných pouze na postižená místa kůže (lokální léčba). Neměly by však být aplikovány v nadměrném množství na velké plochy, neboť nadměrná absorpce většiny užívaných látek by mohla vést k potenciálnímu poškození vývoje plodu. Léčbou druhé volby je fototerapie. Systémová (celková) léčba, tedy užívání léků, je vyhrazena až jako třetí možnost, neboť je v těhotenství spojena s největšími riziky. Ale i mezi prostředky systémové léčby se dají najít ty, které jsou v tomto choulostivém období naprosto bezpečné.
Fototerapie jako jedna z nejbezpečnějších forem léčby během těhotenství a kojení
Podle dostupných dat dosud nebyla zjištěna souvislost mezi fototerapií a zvýšeným rizikem poškození plodu či nedonošeností. V případě rozsáhlých ložisek je dokonce některými autory hodnocena jako nejbezpečnější forma léčby lupénky během těhotenství. Z důvodu zvýšení rizika přehřátí se však nedoporučuje během prvních 28 dnů těhotenství, může být totiž spojena s poškozením tvořící se neurální trubice, jež tvoří základ mozku a míchy dítěte.
Fototerapie vs. laserová terapie – jak se v nich vyznat?
V léčbě lupénky v těhotenství a při kojení se užívá tzv. UVB fototerapie. Efektivně ji lze aplikovat například formou tzv. excimerového laseru.
UVB fototerapii lze kromě léčby kožních onemocnění využít také v terapii zánětů prsů a prasklin na bradavkách při kojení či ke zlepšení hojení jizvy po císařském řezu.
V rámci výzkumů vlivu aplikace UVB fototerapie v těchto případech byl také hodnocen její dopad na mateřské mléko. Jedna ze studií například porovnávala prvorodičky, z nichž jedna skupina podstoupila během prvního měsíce fototerapii a druhá nikoliv. Bylo zjištěno, že ženy, které absolvovaly fototerapii, měly zvýšené množství hormonu řídícího tvorbu mléka (prolaktinu) a v jejich mateřském mléce bylo více bílkovin, tuků a mléčného cukru (laktózy). V jiné ze studií bylo prokázáno, že kojenci žen podstupujících fototerapii měly větší hmotnostní přírůstek oproti ženám s jinou formou léčby.
O vhodné formě terapie lupénky v těhotenství, resp. před početím a při kojení se vždy poraďte se svým lékařem. Způsob léčby se vždy řídí individuálně a závisí zejména na aktivitě vašeho onemocnění.
(tich)
Zdroje:
https://www.aad.org/public/diseases/psoriasis/treatment/stage/pregnant
https://www.researchgate.net/publication/279732088_Treatment_of_psoriasis_and_psoriatic_arthritis_during_pregnancy_and_breastfeeding
https://www.dermamedicalclinic.cz/lecba-lupenky 4) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK500880/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK500880/