Funguje očkování proti covidu-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou?

Očkování je u lidí s roztroušenou sklerózou (RS) ošemetné téma. Na rozdíl od dob minulých jsou jim již nicméně některé vakcíny doporučovány. Vždy je však třeba individuálního přístupu a dodržování specifických pravidel.

Očkování proti covidu-19 ano, ale…

Podle již poměrně rozsáhlých českých i mezinárodních dat mají lidé s RS obecně obdobná rizika těžšího průběhu covidu-19 jako ostatní populace. Ve větším riziku jsou tedy lidé starší, trpící dalšími přidruženými chorobami nebo s vyšším BMI. Spolu s infekcí však u lidí autoimunitními chorobami, mezi které RS patří, přichází i riziko vzplanutí základního onemocnění. I z toho důvodu bylo této specifické skupině umožněno se proti novému koronaviru očkovat přednostně. 

Jak se očkování „snese“ s chorobu modifikujícími léky?

U většiny chorobu modifikujících léků (DMD) využívaných v léčbě RS není třeba během očkování žádných specifických opatření. Výjimkou jsou některé léky využívané v těžších stadiích nemoci. S individuálním přístupem a načasováním je však možné vakcínu podat většině pacientů s RS.

Bezpečnost na prvním místě

Na základě zahraničních dat i několika stovek lidí s RS naočkovaných proti covidu-19 v České republice lze již říci, že žádná z dosud vyvinutých a používaných vakcín proti covidu-19 nenese pro tuto specifickou skupinu zvýšené riziko. Na základě toho, co víme o mechanismu účinku těchto vakcín i předběžných dat, se lze domnívat, že by neměly zhoršovat průběh RS ani vyprovokovat relaps nebo zabránit efektu účinnosti biologické léčby.

Stojí očkování při RS za to?

Každá vakcína je u pacientů s RS vždy potencionálně riziková z hlediska možného vyvolání vzplanutí autoimunitního zánětu. V kontextu rizika vyplývajícího ze současné situace a rizika vzplanutí autoimunitního procesu v souvislosti s infekcí se však očkování jeví být výhodné. Nebo ne?

Aby se vakcinace z hlediska poměru výhod a rizik vyplatila, musí být totiž dostatečně účinná. To ale u lidí s RS není samozřejmostí. Většina z nich totiž užívá chorobu modifikující léky ovlivňující imunitní systém. Dosud publikované studie i české zkušenosti naštěstí ukazují, že většina pacientů s RS po očkování vyvine protilátkovou odpověď. Některé DMD však pravděpodobně protilátkovou odpověď na vakcínu významně snižují.

Protilátky versus buněčná imunita

Součástí imunitní odpovědi nejsou jen protilátky, ale i tzv. buněčná imunita. Ta je obecně v boji proti virům dominantní a pravděpodobně bude důležitější i v boji s virem SARS-CoV-2. Její stanovení je však mnohem složitější než určení hladiny protilátek v krvi. V současné době probíhá řada studií zabývajících se buněčnou imunitou u zdravé populace i lidí s RS. Předběžné výsledky bohužel naznačují nižší odpověď na vakcínu u lidí léčených některými chorobu modifikujícími léky využívanými v těžších fázích nemoci. Neházejme ale flintu do žita. Studií je zatím jen poskrovnu a k zásadnějším závěrům je třeba rozsáhlejších dat.

Ačkoliv je efektivita očkování proti covidu-19 u některých specifických skupin lidí s RS s otazníkem, obecně je očkování pacientům s roztroušenou sklerózou doporučováno. Z toho důvodu je ale vhodné se před očkováním poradit se svým ošetřujícím neurologem. I v tomto případě totiž platí zlaté pravidlo individuálního přístupu ke každému očkovanému.

(dos)

Zdroje:

https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/17562864211012835

https://www.czech-neuro.cz/content/uploads/2021/03/2021_3_6-dh-doporuceni-update.pdf