Klidová tepová frekvence znamená počet úderů srdce za minutu, když je člověk v klidu. Toto číslo vypovídá o celkové kondici i zdraví srdce a cév.
- U dětí ve věku 9–11 let by se rychlost tepu měla pohybovat mezi 60 a 95 údery za minutu.
- U starších dětí by hodnota měla dosahovat 60–75 úderů. Toto číslo platí i pro dospělé.
Na rychlosti tepu u dětí se stejně jako u dospělých podepisuje jejich životní styl. Nejčastějšími viníky zrychlení klidové tepové frekvence jsou:
- sedavý způsob života,
- nedostatek fyzické aktivity,
- nezdravé stravování.
Všechny tyto návyky navíc přispívají k nadváze a obezitě. A nadměrná hmotnost v dětském věku má vliv nejen na rychlost tepu, ale často přetrvává až do dospělosti. Důsledky obezity v podobě nemocí srdce, častějšího výskytu mrtvice nebo problémů s klouby pak komplikují aktivní věk.
Dva údery navíc znamenají více problémů
Rozsáhlé studie ve Velké Británii zjistily, že za uplynulých 30 let se zrychlila průměrná tepová frekvence u dětí o 2 údery za minutu. Ruku v ruce s tímto vzestupem jde i riziko srdečních onemocnění a diabetu v dospělosti. Jaký nárůst problémů se dá v souvislosti s rychlejším tepem očekávat?
- Riziko srdečně-cévních onemocnění stoupá o 4 %.
- Ve věku nad 65 let se zvyšuje nebezpečí propuknutí diabetu o 2 %.
Přestože nárůst rychlosti tepu o 2 údery vám může připadat zanedbatelný, je potřeba si uvědomit, že srdce takový rozdíl pozná. Základem je proto zabránit dalšímu zvyšování klidových hodnot tepové frekvence. Jak?
Kolísání je normální, ale…
Dětem se může tepová frekvence často měnit. Závisí jak na poloze, ve které se dítě zrovna nachází, tak na psychickém rozpoložení dítěte. Pokud však pozorujete cokoli nestandardního, například extrémně rychlý tep bez zjevných příčin, poraďte se s dětským lékařem.
(pak)
Zdroje:
www.medicaldaily.com/uk-kids-resting-heart-rates-rise-children-could-be-higher-risk-heart-disease-diabetes-262947
Souček M., Nevrlka J., Řiháček I. et al. Zvýšená aktivita sympatiku a možnosti terapeutického ovlivnění. Vnitřní lékařství 2007; 53 (5): 554−559.
Krizanova O., Babula P., Pacak K. Stress, catecholaminergic system and cancer. Stress 2016 Jul; 19 (4): 419−428, doi: 10.1080/10253890.2016.1203415.