Inkontinence není nic příjemného, komplikuje a snižuje kvalitu našeho života. Samovolné úniky moči se netýkají pouze důchodového věku, ale setkávají se s ním i mladé ženy a muži. Hyperaktivní močový měchýř je jednou z příčin močové inkontinence, charakterizovaný je zejména častým nucením k močení.
Podle epidemiologických studií se OAB vyskytuje u 5–10 % populace. U mladých žen ve věku 18–35 let odpovídá výskyt 15,5 % populace v Evropě.
Jak souvisí nadměrná váha s inkontinencí?
Vliv nadváhy a obezity na vznik inkontinence je jednoznačný, dochází totiž ke zvýšení intraabdominálního tlaku (tlak uvnitř dutiny břišní), zvýšení napětí svalstva pánevního dna a tlaku na močový měchýř. Z tohoto důvodu se inkontinence často vyskytuje i u těhotných žen.
Dobrou zprávou ovšem je, že tyto potíže lze do značné míry zmírnit tím, že zhubneme, respektive přijmeme i další režimová opatření.
Dokazuje to například studie publikovaná v časopise The New England Journal of Medicine, která se věnovala vlivu redukce hmotnosti na močovou inkontinenci u žen s nadváhou a obezitou (BMI 25–50 kg/m2). Během téměř dvou let bylo v rámci studie sledováno 338 těchto žen ve věku nad 30 let, u kterých došlo nejméně k 10 epizodám močové inkontinence během jednoho týdne.
Dvě třetiny účastnic studie podstoupily intenzivní šestiměsíční program zaměřený na redukci váhy, a to formou diety, cvičení a úpravy chování. Ostatní ženy měly k dispozici strukturovaný vzdělávací program.
Po šesti měsících ženy v první skupině průměrně zhubly o 8 % a zároveň se u nich téměř o polovinu snížilo množství epizod inkontinence týdně. Naopak v kontrolní skupině byl úbytek hmotnosti jen 2 % a množství „nehod“ týdně pokleslo o zhruba 28 %.
Také cvičení pozitivně ovlivňuje inkontinenci
Pozitivní vliv sportovní aktivity na urologickou dysfunkci, včetně OAB, byl potvrzen také v rámci studie sledující 36 žen (ve věku zhruba od 20 do 30 let), které po dobu tří měsíců podstoupily cvičební program PRAF (program pro snížení břišního tuku). Během této doby nedošlo u sledovaných žen k jiné změně jejich pohybových a fyzických aktivit ani neupravovaly stravovací návyky. Cvičení se věnovaly dvakrát týdně po dobu 60–80 minut pod dohledem sportovního trenéra a fyzioterapeuta. Na konci studie byla provedena analýza složení těla těchto žen, která potvrdila snížení BMI, tělesné hmotnosti, procenta tělesného tuku, viscerálního břišního tuku a indexu obvodu pasu a boků (WHR), a současně bylo také potvrzeno snížení symptomů OAB.
Priority při léčbě inkontinence
Stále více důkazů naznačuje, že hubnutí vede ke zlepšení OAB spojeného se samovolnými úniky moči. Proto by měla být redukce hmotnosti první volbou při léčbě této příčiny inkontinence u žen s nadváhou a obezitou. Ve Velké Británii je úbytek váhy doporučován obézním ženám (s BMI > 30 kg/m2) jako jeden z pokynů léčby.
U většiny žen i mužů lze inkontinenci buď zcela vyléčit, anebo alespoň výrazně zmírnit. Důležité je, aby se jedinci s těmito potížemi neostýchali svěřit odborníkům. Ti jim nejen nastaví optimální léčbu a režimová opatření, ale také pomohou zvolit vhodné inkontinenční pomůcky, které napomohou s návratem do běžného života beze strachu z nepříjemných nehod. Podle míry obtíží zdravotní pojišťovny pomůcky pacientům hradí buď plně, nebo částečně.
(par)
Zdroje:
https://www.nature.com/articles/nrurol.2009.74
https://www.researchgate.net/publication/337556369_Effect_of_an_exercise_programme_for_reducing_abdominal_fat_on_overactive_bladder_symptoms_in_young_overweight_women