Refluxní choroba (Pálení žáhy)

Refluxní choroba jícnu, v anglické zkratce GERD, je onemocnění vyvolané návratem žaludeční kyseliny a trávicích šťáv zpět do jícnu. Typicky se projevuje charakteristickým „pálením žáhy“ (pyrózou). Léčba refluxní choroby jícnu spočívá ve snaze o omezení agresivního působení žaludečních šťáv na jícen. Jejím základem je podávání léků tlumících tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku.

Refluxní choroba jícnu, v anglické zkratce GERD, je onemocnění vyvolané návratem žaludeční kyseliny a trávicích šťáv zpět do jícnu. Typicky se projevuje charakteristickým „pálením žáhy“ (pyrózou). #IMG#

Co jste možná netušili...

Refluxní choroba jícnu bývá někdy označována za „nemoc 21. století“. Je to dáno jejím nebývalým rozšířením v posledním desetiletí. Podle statistik trápí pravidelné pálení žáhy až 45 procent lidí. Refluxem vyvolaný zánět jícnu se může vyskytovat odhadem až u každého dvacátého člověka staršího 55 let.

Vztah mezi spojením žaludku s jícnem a pálením žáhy pravděpodobně tušili již ve starověku. Galén tehdy pojmenoval první úsek žaludku po vústění jícnu „kardia“ (v překladu z řečtiny srdce). Někteří dnešní vědci to vysvětlují podobností mezi problémy při pálení žáhy a příznaky srdečního onemocnění. Návrat žaludečního obsahu zpět do jícnu jako příčina pálení žáhy byl však objeven teprve ve 30. letech 20. století. Zánět dolního úseku jícnu vyvolaný působením agresivních kyselých šťáv popsal v roce 1935 Asher Winkelstein. Na výzkumu refluxní choroby jícnu se podílel i britský chirurg Thomas Barett. Na jeho počest nese jedna z komplikací GERD jeho jméno.

Jak vzniká...

Příčinou choroby je reflux. Co si pod tím představit? Za normálních okolností uzavírá konečný úsek jícnu před vstupem do žaludku zvláštní svalovina (jícnový svěrač). Při jeho oslabení může docházet ke zpětnému pronikání (refluxu) kyselého žaludečního obsahu zpět do jícnu. Stěny jícnu nejsou proti kyselým žaludečním šťávám dostatečně chráněny a podléhají jejich agresivnímu působení. Kyselina „leptá“ jícen a vyvolává v jeho stěnách zánět. Poškozením vznikají drobné mikroskopické trhlinky, eroze nebo přímo viditelné vředy.

K oslabení jícnového svěrače dochází z řady různých příčin. Ze zevních faktorů za něj odpovídá působení některých potravin nebo léků. Důležitou roli hraje anatomické uspořádání jícnu, žaludku, jejich vzájemného přechodu a bránice. Nižší napětí svaloviny jícnu může být způsobeno i nervovým onemocněním.

Jak se projevuje...

Příznaky onemocnění lze z praktických důvodů dělit na jícnové a mimojícnové. Nejvýraznějším zástupcem první skupiny je pálení žáhy a návrat žaludečního obsahu zpět do vyšších oddílů trávicího traktu. Projevuje se jako pálivá bolest za spodní částí hrudní kosti. Provází ji nepříjemná chuť v ústech, porucha polykání, zvýšené slinění a říhání. Neobvyklé nejsou ani bolesti na prsou. Obtíže tak často mohou připomínat srdeční onemocnění, například akutní infarkt myokardu.

Mimojícnové příznaky reprezentuje chronický kašel, chrapot a zánět hrtanu. Jsou způsobeny dlouhodobým drážděním dýchacích cest při zatékání žaludečních šťáv. Návrat kyselého obsahu až do ústní dutiny vyvolává zvýšenou kazivost zubů a zápach z úst.

Obtíže nemocného se žaludečním refluxem se obvykle stupňují vleže a v noci. Mohou významně snižovat kvalitu života.

Jak se potvrdí...

Důvodné podezření na žaludeční reflux může lékař získat již z popisu Vašich obtíží. Pálení žáhy však ještě nemusí znamenat významnější problém. V průběhu života postihuje čas od času každého z nás. Refluxní choroba jícnu vzniká až v případě, že agresivní působení žaludečního obsahu převáží ochranné mechanismy jícnu a způsobí poškození jeho stěn. K tomu dochází obvykle u nemocných, kteří pociťují pálení žáhy pravidelně častěji než dvakrát týdně.

Suverénní metodou odhalující změny na sliznici Vašeho jícnu je gastroskopie. O dlouhodobém vývoji změn prostředí uvnitř Vašeho jícnu informuje pH-metrie. Speciální sonda zavedená do blízkosti vyústění jícnu do žaludku při ní registruje přítomnost kyselého nebo zásaditého prostředí.

Ze zánětem změněných stěn jícnu je v případě potřeby možné odebrat vzorky tkáně a podrobit je histologickému vyšetření. To se používá zejména při dlouhodobém působení agresivních šťáv a podezření na počínající buněčné změny.

Jak se léčí...

Léčba refluxní choroby jícnu spočívá ve snaze o omezení agresivního působení žaludečních šťáv na jícen. Jejím základem je podávání léků tlumících tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. Pro svůj příznivý efekt patří k  nejpoužívanějším přípravkům preparáty ze skupiny H2-blokátorů (např. ranitidin) a inhibitorů protonové pumpy (např. omeprazol). Společně s nimi Vám může lékař předepsat i léky upravující přirozenou pohyblivost trávicího traktu (prokinetika). Pomáhají posouvat potravu trávicí trubicí a rychleji očišťovat jícen.

Nemocným, u kterých selhala farmakologická léčba, je možné doporučit provedení chirurgického zákroku. Operatér při něm pomocí zvláštní operace na horní části žaludku (fundoplikace) vytvoří podmínky, aby již nedocházelo k návratu jeho obsahu do jícnu.

Co dál...

Dlouhodobé agresivní působení na jícen hrozí bez řádné léčby rozvojem vážných komplikací. Zánět a poškození stěny se hojí vazivovou jizvou, která může zužovat průsvit jícnu. Vzniká striktura. Slizniční vřed může být zdrojem krvácení nebo v nejtěžších případech dokonce proděravět jícen. Nemocný je vážně ohrožen nitrohrudním zánětem.

Jednou z komplikací refluxní choroby jícnu je Barettův jícen. Vzniká v případě, že se buňky chronicky drážděné sliznice v jícnu začnou měnit. Je to stav, který úzce souvisí s budoucím vznikem nádoru (prekanceróza). Proto musí být nemocní s prokázaným Barettovým jícnem pravidelně sledováni a endoskopicky vyšetřováni. Adenokarcinom, který na podkladě Barettova jícnu vzniká, má krajně nepříznivou prognózu.

Jak se tomu všemu vyhnout...

V prevenci vzniku refluxní choroby se doporučuje úprava životního stylu. Jezte pravidelně, nejlépe malé porce několikrát denně a hlavně beze spěchu. Neustálý stres oslabuje ochranné mechanismy Vašeho trávicího ústrojí. Nekuřte. Nikotin snižuje napětí jícnového svěrače. Stejně tak se vyhněte konzumaci většího množství kávy, alkoholu, tuků, čokolády nebo citrusových plodů.

Občasné pálení žáhy nepředstavuje vážnější problém. Opakující se nebo trvalé obtíže však zvyšují riziko poškození dolní části jícnu a jeho komplikací. K překonání pálení žáhy můžete vyzkoušet několik jednoduchých opatření. Vyhněte se potravinám, které Vám „nesedí“ a vyvolávají pálení žáhy. Bezprostředně po jídle se rozhodně nepouštějte do zvedání těžkých břemen nebo práce v předklonu.

Pokud obtíže trvají nebo se opakují delší dobu, vyhledejte svého lékaře a požádejte o podrobnější vyšetření.