Receptor A3AR: opravdu našli vědci vypínač bolesti?

Bolest. Jeden z vjemů, které člověka provázejí celým životem. Někdo se s ní, ať už je psychického, či fyzického rázu, vyrovnává statečně. Jiného dokáže srazit na kolena i pouhé škrábnutí na kůži nebo na duši. A vědci stále urputněji pátrají po možnostech, jak dát bolesti šach mat.

Bolest. Jeden z vjemů, které člověka provázejí celým životem. Někdo se s ní, ať už je psychického, či fyzického rázu, vyrovnává statečně. Jiného dokáže srazit na kolena i pouhé škrábnutí na kůži nebo na duši. A vědci stále urputněji pátrají po možnostech, jak dát bolesti šach mat.

Většina nemocí, zranění a jiných postižení se projeví skrze bolest. Naše tělo tak buď reaguje na již vzniklý problém, nebo se nám snaží naznačit, že něco není v pořádku a potíže se teprve blíží. Řešení bolesti nebývá jednoduché. Odstranění příčiny ne vždy funguje, neboť často hrají poměrně velkou roli i další faktory. Proto je optimální řešení mnohdy hledáno formou zkoušení různých metod, preparátů či odlišných dávkovacích schémat.    

Trpět není v módě

Často se lidé snaží být ohledně snášení bolesti co nejstatečnější. Odmítají ji nejen řešit, ale mnozí si ji ani nechtějí připustit. Mají pocit, že podle toho, jak se s potíží popasují, je bude jejich okolí hodnotit. A kdo by chtěl být v dnešní době, plné superhrdinů, za padavku? Jenže utlumení či zlikvidování bolesti za pomocí prášků, injekcí či alternativních metod není zbabělostí. Je to poskytnutí pomoci a úlevy organismu, který trpí. Zbavíme-li ho bolesti, lze snáze najít příčinu problému. V jiném, většinou těžším případě, poskytneme čas k zotavení a přípravě na případný další boj.

Mnoho odstínů bolesti

Lidský organismus může trpět různě. Oproti problémům chronického rázu bývají nejsnáze řešitelné akutní bolesti. Přítomnost stálé bolesti postiženého vyčerpává a otupuje. Způsobuje deprese a změny nálad a narušuje mezilidské vztahy. Postupně se sama bolest stává nemocí. Podle původu lze bolest rozdělit na nociceptivní, tedy vztahující se přímo k nějakému poškození organismu, a neuropatickou – ta se objevuje jako důsledek poškození nervového systému. Současná medicína má širokou škálu možností, jak se všemi druhy bolestí bojovat. Úspěšnost je ovšem různá.

Od prášku po gama nůž

Kromě farmakologických metod, tedy podání látky, která potlačí vnímání bolesti, existují i tzv. mechanická řešení. To je například chirurgické přerušení dráhy, která bolest vede. Pokud je vhodné nějakou bolest utlumit, začíná se u léků. Je možné vybírat z obrovského množství přípravků tlumících bolest a potlačujících zánět či preparátů na silné bolesti čili opiátů – ty jsou však jen na předpis. Pokud se kýžená úleva nedostaví, lze zvolit některý z invazivních zákroků. K operacím se lékaři zpravidla přiklánějí až po selhání výše zmíněných možností léčby. Možnosti chirurgických zákroků jsou široké – od operací na míše až po použití gama nože. Jenže existují lidé, u kterých nezabírá nic nebo se zvolené řešení ukáže jen jako krátkodobé, a tudíž nedostatečné. Co pak?

Převratný objev, nebo jen možnost?

Anesteziologové, onkologové, psychiatři a psychologové, neurochirurgové a neurologové, fyzioterapeuti a mnoho dalších. Tito odborníci se společnými silami snaží pomoci lidem, které trápí závažná bolest. Především pak těm, u kterých běžné metody selhávají. Individuální přístupy přinášejí individuální výsledky. Možná se ale na obzoru rýsuje šance, jak těžké a chronické bolesti odstranit. Tým profesorky Daniely Salveminiové z americké Saint Louis University objevil možné řešení – aktivovat receptor A3AR. Ten sídlí v mozku i v páteři a brání přenosu bolestivých podnětů. Podle prof. Salveminiové je možné ho „probudit“ pomocí látky zvané adenosin. Na rozdíl od současných léků proti bolesti nemá adenosin takové vedlejší účinky jako třeba opiáty. Jeho protibolestivé účinky jsou známy již delší dobu, problémem však byly vedlejší dopady. Ty lze údajně omezit či potlačit, pokud se adenosin dopraví jen tam, kde je ho třeba – tedy k receptorům A3AR. Bude tento způsob potlačení bolesti opravdu fungovat?