Jak šel čas
V substituční léčbě byl u nás nejprve využíván metadon. V roce 2001 k němu přibyl buprenorfin a rok poté další přípravek, který kromě buprenorfinu obsahuje ještě látku naloxon. Lékař musí všechny tyto léky předepisovat na speciální recept s modrým pruhem a hlásit jejich předpis Národnímu registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek. Ten u nás funguje již od roku 2000. Tento systém výrazně omezuje případnou možnost v léčbě „švindlovat“ a nechávat si předepisovat substituci od více lékařů najednou. Takové jednání může vést k předávkování a selhání celého ozdravného procesu.
Dostupná pro každého
V posledním desetiletí výrazně vzrostl počet lékařských center, která substituční léčbu nabízejí. Kromě specializovaných zařízení mohou tuto terapii předepsat i praktičtí lékaři a ambulantní psychiatři. A co zjistily posledních statistiky z roku 2013?
- Celkem se v České republice léčilo pomocí substituce 2 311 osob.
- Zhruba dvě třetiny z nich představují lidé ve věku 30–39 let, čtvrtině bylo mezi 20 a 29 lety.
- Substituční léčbu využívají více muži.
- Největší oblibě se mezi lékaři i pacienty těší přípravky s účinnou látkou buprenorfinem.
Substituce znamená naději
Do substitučního programu musí pacienta vždy zařadit odborník na tuto léčbu, kterým je atestovaný psychiatr. Pokračovat v ní ale může i praktický lékař, což výrazně zvyšuje dostupnost terapie ve všech krajích. Kritériem pro zapsání do substitučního programu je v České republice diagnostikovaná závislost na opioidech a podrobné lékařské vyšetření. Zařazováni bývají pacienti, kteří se již v minulosti pokoušeli s užíváním opioidů přestat, ale nebyli úspěšní. Substituční léčba výrazně zvyšuje šanci na pozdější úplné odvyknutí od látek opioidního typu a pro mnoho pacientů představuje velkou naději na plnohodnotný a spokojený život.
(zzka)
Zdroj:
www.uzis.cz, Standardy substituční léčby v ČR