Substituční léčba závislosti na opiátech
Substituční léčba je léčebným postupem určeným pacientům, kteří nemohou podstoupit léčbu bez opioidních agonistů, tedy látek, které působí na stejné receptory jako opiáty.
Substituční léčba je léčebným postupem určeným pacientům, kteří nemohou podstoupit léčbu bez opioidních agonistů, tedy látek, které působí na stejné receptory jako opiáty. Při substituční léčbě jsou místo drogy podávány jiné látky s podobnými účinky, které zabrání vzniku odvykacích příznaků.
Terapie je předem časově neomezená a pomůže bezpečně odložit splnění konečného cíle léčby závislosti – dosažení úplné abstinence. Substituční léčba pomáhá zlepšit nebo udržet pacientův tělesný i duševní stav.
Látky užívané k substituční léčbě jsou podávány ve formě nápoje nebo tablet. Tímto podáním se sníží rizika spojená s drogou. Injekční aplikace drogy je spojená s řadou nebezpečných situací.
Jaké jsou výhody substituční léčby oproti pokračujícímu užívání opiátů?
- Odpadají rizika injekční aplikace (především nákaza infekčním onemocněním).
- Substituční léčba je podávána lékařem a dávky je možné postupně snižovat.
- Uživatel je při substituční léčbě schopen normální komunikace s okolím.
- Je odstraněna nutnost obstarávat si prostředky na drogy trestnou činností.
- Uživatel má jedinečnou šanci začlenit se zpátky do společnosti.
- Droga nezabírá veškerý čas, který jí dotyčný „musel“ věnovat.
Existují nějaké nevýhody substituční léčby?
- U některých látek hrozí zneužití a vznik závislosti na „legální drogu“.
- Tyto látky jsou k dostání na černém trhu, a mohou se tak stát předmětem obchodu.
- Při nitrožilním užívání hrozí stejná rizika jako u nelegálních drog.
- Při náhlém vysazení substituční léčby hrozí abstinenční syndrom.
Kdy je substituční léčba vhodná?
Substituční léčba je určena osobám závislým na opiátech. Léčba je doporučena zejména v případech, kdy:
- jste delší dobu závislý/á na opiátech,
- jste se v minulosti už několikrát neúspěšně pokoušel/a abstinovat,
- je vám více než 18 let,
- kromě závislosti na drogách máte i nějaké jiné závažné onemocnění (HIV, VHC),
- jste schopen/a denně docházet do centra, kde je léčba podávána,
- otěhotněla jste a nedaří se vám abstinovat.
Substituční léčba naopak není vhodná, když:
- můžete abstinovat i bez ní,
- jste závislý/á primárně na jiné droze než na opiátech,
- nemáte syndrom fyzické závislosti,
- je vám méně než 18 let.
Jedním z nejčastějších důvodů, proč se lidé ze své závislosti neléčí, je to, že nevědí, kam se pro pomoc a radu obrátit, nebo se stydí a bojí.
Kde mohu o léčbu požádat?
Pokud uvažujete o substituční léčbě, můžete se poradit s terénním pracovníkem, obrátit se na některé K-centrum (kontaktní a poradenské centrum) nebo přímo na centrum substituční léčby. Existují dva typy substituční léčby.
- Metadon
Metadon je nejdéle užívanou látkou v léčbě opiátové závislosti. Je podáván ve specializovaných metadonových centrech léčby. Je to zejména z toho důvodu, že při větší dostupnosti (v lékárnách) by hrozilo předávkování, v tomto ohledu je mnohem bezpečnější podávání buprenorfinu. Nástup účinku metadonu je relativně rychlý a spolehlivý, zabraňuje rozvoji abstinenčních příznaků bez doprovodných euforizujících účinků, jaké má heroin. Metadon je podáván ve formě nápoje, který pacient vypije přímo v centru, do něhož pravidelně dochází. Tímto je také zaručena pravidelná kontrola a kontakt s lékařem, psychology i sociálními pracovníky. Při dodržování lékařských doporučení je možné metadon užívat i dlouhodobě. Jeho rizikem je ale možnost zneužití na černém trhu a možnost předávkování. - Subutex
Subutex (opioidní agonista buprenorfin) je lék, který je u nás dostupný od roku 2002. Jeho zásluhou se významně snížil počet úmrtí v souvislosti s předávkováním. Je také vhodný i k ambulantní léčbě – může být předepsán i v nespecializovaných ambulancích, tedy u psychiatra nebo praktického lékaře; pacient si jej vyzvedne v lékárně a může jej užít doma, riziko předávkování je zde výrazně nižší než u metadonu. Přesto ale i u Subutexu hrozí riziko zneužití a injekční aplikace. Proto byl vyvinut nový lék, který by měl toto riziko minimalizovat.Suboxon, kombinace buprenorfinu s opioidním antagonistou naloxonem, snižuje riziko zneužití. Naloxon je látka, která působí oproti opiátům opačně, proto se využívá při předávkování opiáty. Pokud je Suboxon podán ústy, jak by měl být, zabraňuje buprenorfin rozvoji odvykacího stavu. Pokud je ale aplikován injekčně, působí i naloxon, který při podání ústy není vstřebán. Ten je zodpovědný za nepříjemné pocity podobně jako při odvykacím stavu.
Jak substituční léčba probíhá?
Substituční léčbu musí předepsat lékař, specialista na léčbu závislosti. Lékař provede vstupní vyšetření a zaznamená uživatele do národního registru osob léčených substituční léčbou.
Substituční léčba se může podávat v domácím prostředí (klient nemusí být hospitalizován), v počáteční fázi je třeba, aby k lékaři docházel denně. Pokud vše probíhá hladce, je možné, aby lékař předepsal dávku, která vystačí na několikadenní podávání. Dávky léčivé látky je možné průběžně snižovat a omezovat nebo zvolit takzvanou udržovací léčbu, která může probíhat neomezeně dlouhou dobu.
