On zemřel, ona žije – dva příběhy o osobním nasazení při léčbě srdečního selhání

Podle tzv. framinghamské studie, což je jedna z největších studií zaměřených na srdečně-cévní nemoci, která byla spuštěna již ve 40. letech minulého století, podlehne srdečnímu selhání do roku od prvních příznaků asi 17 % lidí a do pěti let až 60 % nemocných. Data z novějších studií hodnotících prognózu lidí se srdečním selháním však nasvědčují, že se zlepšující se kvalitou zdravotní péče lze dosáhnout optimističtější statistiky. Předpokladem je však včasné vyhledání lékařské pomoci a dodržování léčby, o čemž svědčí dva pacientské příběhy.

Na počátku obtíží odmítl vyšetření, transplantace srdce se již nedočkal

Srdce se ohlásilo již po čtyřicítce

Ve svých 46 letech vyhledal M. lékařské ošetření z důvodu bolestí na hrudi. Pracoval v pohostinství a jeho životní styl bylo možné z pohledu srdečních onemocnění považovat za rizikový. Trpěl nadváhou a kouřil, příležitostně popíjel alkohol. Při vyšetření mu byl zjištěn vysoký krevní tlak, který je považován za jeden z hlavních spouštěčů srdečního selhání. Byla mu doporučena koronarografie, tedy vyšetření stavu cév vyživujících srdeční tkáň. M. ho odmítl, a z nemocnice byl proto propuštěn pouze s léky na úpravu krevního tlaku.

Vysoký krevní tlak mu poškodil srdce

Již v následujícím roce však byla M. zjištěna kardiomyopatie, onemocnění srdeční svaloviny, při kterém je narušena funkce srdce jako pumpy. Příčinou byl zřejmě dlouhodobě nedostatečně léčený vysoký krevní tlak. Srdce již nedokázalo svými stahy vypumpovat do těla potřebné množství krve a pracovalo zhruba na jednu třetinu. Stav nemocného si v jeho 53 letech vyžádal implantaci kardiostimulátoru. Během dalšího roku utrpěl mozkovou příhodu s levostranným ochrnutím a poruchou řeči.

Opakovaně v nemocnici se selhávajícím srdcem

Stav se sice upravil, nicméně od svých 55 let byl M. opakovaně hospitalizován pro srdeční selhání a záhy podstoupil vyšetření v transplantační poradně ke zvážení transplantace srdce. I přes snahu lékařů se však stav postupně zhoršoval, v důsledku konečného stadia srdečního selhání M. postupně zhubl přes 30 kg, trpěl celkovými otoky těla a přidaly se i deprese. Ve věku 57 let pak srdečnímu selhání podlehl, 11 let od prvních příznaků nemoci, na jejímž počátku odmítl důležité vyšetření a poté zanedbával jeho léčbu a pravidelné kontroly. 

Mohlo to být jinak? Ano, s pacientovým přičiněním

Přestože statisticky přežil M. se srdečním selháním déle než řada jiných lidí, otázkou zůstává, zda by jeho prognóza a kvalita života mohly být lepší, pokud by se mu na základě absolvování všech doporučených vyšetření již na začátku obtíží mohlo dostat ještě širší léčby srdečního onemocnění. Stav jeho srdce by nesporně mohl být lepší v případě, že by pravidelně každé dva roky docházel na preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři. Je pravděpodobné, že by tak vysoké hodnoty krevního tlaku byly odhaleny dříve, než stihly poškodit srdce v tak velkém rozsahu.

Včasnou léčbou uchránila své srdce před selháním po mnoho let

Okolnosti předpovídaly budoucí problémy se srdcem

72letá J. měla v anamnéze mnoho faktorů, které představovaly riziko pro rozvoj srdečního selhání. Zejména šlo o vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, cukrovku a nadváhu. Na tato onemocnění užívala J. léky a docházela pravidelně na kontroly do kardiologické ambulance. 

Doporučené vyšetření srdce podstoupila včas 

J. začala několik let po dodržování léčby uvedených onemocnění pociťovat námahovou dušnost a bolesti na hrudi. Podobně jako v předchozím popisovaném případě jí bylo doporučeno vyšetření cév vyživujících srdeční tkáň – koronarografie. Ta prokázala zúžení jedné z klíčových cév zásobujících srdce, a lékaři proto rozhodli o provedení bypassu.

Díky tomuto zákroku a následné rehabilitaci došlo k ústupu dušnosti i bolestí na hrudi, a J. dokonce dobře tolerovala fyzickou námahu. Ultrazvukové vyšetření potvrdilo, že funkce srdce jsou v pořádku. Dostávala běžnou kombinaci léků, které napomáhaly k udržení normálních hodnot krevního tlaku, kompenzaci cukrovky a hladiny cholesterolu a přispívaly k prevenci krevních sraženin, které by mohly způsobit další poškození zejména srdce a mozku.

Během dalších dvou let byl stav paní J. z kardiologického hlediska více než uspokojivý, hodnoty krevního tlaku i cholesterolu se díky lékům držely v mezích normy a neohlásila se ani dušnost, ani bolesti na hrudi. 

Známky srdečního selhání se objevily až za dalších šest let 

Po šesti letech od prvních projevů srdečního selhání se opět začaly dostavovat stavy dušnosti a bolestí na hrudi. Na vině bylo zřejmě výraznější zhoršení cukrovky, které si vyžádalo změnu léčby.

Tehdy se u J. začala objevovat dušnost i při pomalé chůzi po rovině, začaly jí natékat bérce a byla celkově slabá a unavená. Lékaři jí ihned nasadily léky na podporu selhávajícího srdce. Během dvou týdnů se její stav významně zlepšil, otoky vymizely a tolerance námahy se značně zlepšila. Léky na podporu selhávajícího srdce bylo dokonce možné zredukovat na poloviční dávku. 

Srdeční selhání vyléčit nelze. Správnou a včasnou léčbou lze však jeho důsledky oddálit

Popsané příklady dokládají, že včasné odhalení srdečního selhání a zahájení jeho léčby jsou rozhodujícím faktorem určujícím další vývoj a kvalitu života nemocných. Jak vyplývá z uvedených případů, léčba srdečního selhání má význam v každém věku! Přestože v prvním případě byl nemocný o více než 30 let mladší, a nabízel by se proto předpoklad, že jeho vyhlídky a celková prognóza budou lepší, odložení vyšetření srdce mělo nedozírné následky.

Navíc vysoký krevní tlak není velkou částí lidí vnímán jako problém. Podle průzkumů jím trpí zhruba každý třetí člověk ve věku od 25 do 64 let a v pozdějších letech se s ním potýká ještě větší procento lidí. Vysoký krevní tlak přitom patří mezi významné spouštěče srdečního selhání. Myslete proto na preventivní prohlídky, které byste měli absolvovat u svého praktického lékaře každé dva roky. 

(tich)

Upozornění: Příklady nejsou popisem konkrétních pacientských příběhů, pouze jsou některými inspirovány. 

Použitá literatura:

http://www.cksonline.cz/abstrakta/detail.php?p=detail&id=5559

https://www.kardiologickarevue.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2011-1/je-prognoza-nemocnych-s-chronickym-srdecnim-selhanim-stale-tak-spatna-34899

https://ichgcp.net/cs/clinical-trials-registry/NCT00005121

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2005/07/11.pdf

https://www.ikem.cz/cs/arterialni-hypertenze/a-435/