Velikonoce, pryč nemoce! Zvyky pro udržení zdraví

Věděli jste, že ne Vánoce, ale Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky? Křesťané si připomínají smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Velikonoce však již od pohanských dob symbolizují také příchod jara a s ním i vznik něčeho nového. V minulosti (a v některých oblastech i nyní) se v období Velikonoc prováděly rituály, které měly zajistit dobrou úrodu a celkovou prosperitu hospodářství.

Jak se lidé proti nemocem chránili dříve…

K Velikonocům se váže několik známých i méně známých zvyků a obyčejů, které měly pomoci udržet zdraví po celý nadcházející rok. Ačkoliv dnes máme modernější prostředky ke zvládání nemocí a k jejich předcházení, neuškodí si připomenout, jak se naši předkové chránili před banálními i smrtelně nebezpečnými chorobami včetně chřipky. Některé zvyky ostatně provádíme dodnes.

Mezi nejznámější patří pondělní velikonoční pomlázka. Stejně jako dříve se plete z vrbového proutí a zdobí se pentlemi. Na rozdíl od současnosti se však dříve nevyplácely jen ženy a dívky, ale často i chlapci a hospodářská zvířata. Věřilo se, že na každého, koho se mladý proutek dotkne, se z proutku přenese síla a zachová mu svěžest.

Velikonočnímu pondělí, kterému dominuje pomlázka, však předchází tzv. Svatý neboli Pašijový týden – Květná neděle, Modré pondělí, Šedivé úterý a následující.

Sazometná středa aneb pašijová nit…

Ve středu se kromě velkého úklidu včetně vymetání komínů (odtud plyne název dne Sazometná středa) v některých oblastech předla tzv. pašijová nit, která měla, zašita do oděvu, chránit před nemocemi, strašidly a blesky. V tento den se také nesmíte mračit a škaredit, jinak se budete mračit celý rok. Odtud Škaredá středa.

Je na Zelený čtvrtek libo špenát?

Název Zelený čtvrtek (připomínka tzv. poslední večeře) vznikl patrně zkomolením německého Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Podle lidové tradice se doporučovalo jíst zelenou stravu, jako špenát nebo hrách, což mělo přinést zdraví na celý rok. Kynuté jidášky spirálovitého tvaru, mazané medem, se jedly ráno nalačno, aby zajistily zdraví po celý rok a chránily proti vosím žihadlům a hadímu uštknutí. Kromě toho se v tento den doporučovalo vstát velmi brzy, pomodlit se a omýt se rosou, protože rosa chránila před onemocněním šíje.

A v pátek pěkně o hladu…

Velký pátek, den, který je připomínkou ukřižování Krista, byl a dodnes je pro křesťany dnem přísného půstu (zejména půstu od masa a dovoleno je jen jednou za den se najíst dosyta), modliteb a rozjímání. Zároveň se věřilo, že koupání v proudící vodě (v potoku) na Velký pátek očistí od nemocí, muselo se to však stihnout před východem slunce.

Na Boží hod velikonoční…

Po Bílé sobotě, kdy Ježíš ležel v hrobě, následuje Velká noc (ze soboty na neděli), během které Kristus vstal z mrtvých, a poté Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční. Kromě oslav vzkříšení patří k této neděli i nám známé velikonoční pokrmy – mazanec, nádivka, beránek, vařená vejce, ale také chléb a víno –, které se ráno při mši žehnaly, aby přinesly zdraví a ochránily před nemocemi.

(pat)

aktualizováno: (hah)

Zdroje:

https://velikonoce.vira.cz/informace/pruvodce-velikonocemi/zeleny-ctvrtek-proc-je-zeleny

https://www.ceske-tradice.cz/tradice/jaro/pasijovy-tyden/zeleny-ctvrtek

https://velikonoce.nasesvatky.cz/tradice

https://www.ceskevelikonoce.cz/