Jaká bude domácnost budoucnosti? Prošpikovaná telemedicínou
Nenechte se zmást – nejde o představy autora fantaskních románů Julese Vernea, ale o výsledky výzkumu společného pracoviště vědců z Českého vysokého učení technického a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, které vzešly z Laboratoře personalizované medicíny. Ta ani náhodou nepřipomíná chladnou a sterilní místnost plnou zkumavek, ale vypadá jako byt vybavený řadou „chytrých“ telemedicínských nástrojů, které jeho obyvatelům dokážou zjednodušit každodenní život.
Co je Laboratoř personalizované telemedicíny?
Tento byt budoucnosti naleznete v Buštěhradě v Univerzitním centru energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického v Praze. Je vybaven elektroinstalací a různými typy senzorů, proto se dá ovládat i sledovat pomocí webového rozhraní. Jedná se o místo, kde se testují tzv. asistivní technologie, což je souhrnné označení pro pomůcky, jež pomáhají zlepšit fyzické a duševní funkce lidem, kteří je mají z různých důvodů sníženy. Je tedy docela dobře možné, že realitní makléři nebudou v budoucnosti zájemcům o bydlení vychvalovat nové stoupačky, ale počet a rozmístění měřících senzorů.
Jak Laboratoř funguje? Pro lékaře, výrobce i poskytovatele zařízení je důležité, aby telemedicínská inovace byla cílovou skupinou uživatelů co nejlépe přijata, vybraní potencionální uživatelé proto vždy v laboratoři po nějaký čas bydlí, a mají tak možnost vyzkoušet nové technologie v každodenním provozu. Tímto způsobem výzkumníci, kteří technologie vyvíjejí, skutečně řeší reálné lidské problémy a nevytváří jen projekty „do šuplíku“.
Komu personalizovaná telemedicína pomáhá? Pacientovi i celým městům
Co technologie vyvíjené v Laboratoři nabízejí? Ošetřujícímu lékaři například usnadňují léčbu pacienta tím, že mu nabízejí sondu do jeho reálného života. Díky měřícím senzorům může totiž být průběžně informován například o jeho fyzické aktivitě, tepové frekvenci, hladině jeho cukru v krvi, kvalitě jeho spánku nebo provádění předepsaného cvičení. Jelikož má tak možnost posoudit pacientův zdravotní stav kontinuálně, nejen od stolu ordinace, může o se o pacientově zdravotním stavu dobrat zjištění, která by mu za normálních okolností zůstala utajena.
Nové technologie mohou vzniknout také na poptávku komerčního subjektu, typicky pečovatelské služby, sociálního nebo zdravotního zařízení, který je připraven investovat do svého vybavení. Přidanou hodnotou řešení nabízeného Laboratoří je i skutečnost, že se neomezuje jen na vybavení bytu, ale zohledňuje např. návaznost na monitoring budovy a energetické systémy.
Jak nám vysvětlil jeden z vedoucích Laboratoře Ing. Vít Janovský, technické změny v bydlení jednotlivců se totiž bez tohoto širšího záběru neobejdou: „Pokud chceme mít technické prostředky, které umožní být lidem doma, tak to znamená, že musíme provést změny i ve městě a umožnit lidem navštěvovat denní stacionáře, přičemž tyto stacionáře musí nejdříve vzniknout a musí tomu být uzpůsobený pohyb po městě.“ Toto poslání výzkumný tým plní skrze spolupráci na konceptu Smart Cities, jehož náplní je uvažovat o podobě města a jím nabízených službách v horizontu několika let dopředu.
Zavedení telemedicíny do praxe záleží na rychlosti elektronizace zdravotnictví
V Laboratoři byla vyvinuta řada užitečných aplikací. Například systém protect-U, který seniorům umožňuje si 24 hodin denně přivolat pomoc. Kromě toho monitoruje jejich pohyb, takže mu neujde, pokud se senior delší dobu nehýbe. Systém momentálně využívá na 300 seniorů.
Ne vždy je však průnik novinky do praxe tak hladký jako v tomto případě. V zavádění řady telemedicínských technologií výzkumníci narážejí na legislativní opatření, která plynou ze skutečnosti, že u nás stále není dokončen proces elektronizace zdravotnictví. Nedaří si ho roky dotáhnout nejen na centrální úrovni, ale ani decentralizovaně, a jeho možnosti tak končí u systémů každého zdravotnického zařízení.
Ačkoliv shora naráží proces elektronizace na nevoli, přesto jsou výzkumníci přesvědčeni, že cesta k telemedicíně budoucnosti existuje odspoda a po technické stránce funguje už léta. „Krabičky máme na všechno, ale otázka je, jak je správně poskládat a použít,“ doplňuje druhý vedoucí Laboratoře doc. Ing. Karel Hána, Ph.D. Dokud se nepodaří tuto bariéru překonat, je možné o telemedicíně v každodenním životě mluvit jen jako o hudbě budoucnosti.
Zdroj:
https://www.uceeb.cz/laborator-personalizovane-telemediciny
