Velikost nohy s výškou nesouvisí. Nebo ano?
"Ten má tlapu jako medvěd, až vyroste, bude mít alespoň dva metry!" Tuto větu je možné v českých domácnostech zaslechnout poměrně často.
Jak příroda chtěla aneb Teorie versus praxe…
V přírodě lze u některých zvířat opravdu nalézt souvislost mezi velikostí končetiny a tělesnou výškou. Například u šimpanzů platí, že čím větší tlapa v dětství, tím větší je i velikost dospělého jedince. U lidí se odhaduje, že délka chodidla je asi patnáct procent tělesné výšky. U člověka vysokého 180 cm by tedy měla být délka chodidla asi 27 cm, což odpovídá velikosti 42 nebo podle tzv. britského, u nás používaného číslování velikosti 8. Přesto má ale většina lidí s touto výškou nohu o trochu větší. Čím to může být způsobeno?
Více jídla, větší výška?
Tělesná výška, stejně jako mnoho jiných parametrů lidského těla, je částečně geneticky kódována. Přesto ale například vlivy prostředí nebo skladba stravy může tyto vrozené predispozice převážit. Poměrně dobře to je vidět například na obyvatelích Číny, kteří až do posledních let platili za malé. S rozvojem hospodářství a tím i zlepšením jejich stravování začala růst i jejich tělesná výška.
Proto ani neplatí, že velká noha u dítěte musí znamenat velkou výšku těla v dospělosti. Potvrdila to i studie z roku 2007. Při ní vědci porovnávali velikost nohy s tělesnou výškou u zdravých dobrovolníků. Výsledky byly překvapující. Souvislost mezi velikostí nohy a výškou byla zjištěna pouze u necelých 60 % dobrovolníků. Naopak nebylo výjimkou, kdy měli dva dobrovolníci stejnou velikost nohy, ačkoliv se jejich tělesné výšky lišily i o 20 a více centimetrů. Byly zaznamenány i případy, kdy dva stejně vysocí dobrovolníci měli i o 2 čísla rozdílnou velikost nohy.
Výška nohy tedy může u většiny lidí souviset s tělesnou výškou. Velký vliv ale mají jednak vrozené dispozice, jednak především životní styl a skladba stravy. Ta by měla být vyvážená hlavně u dětí a dospívajících. Nevhodná strava a styl života je totiž hlavní příčinou špatného růstu dětí.
(kam)
