Venkov: tělo otužuje, alergii oslabuje

Čistota půl zdraví, špína celé. Samozřejmě je toto rčení poněkud přehnané, ovšem vystihuje už dlouho známou skutečnost: úzkostlivé dodržování hygieny je rizikový faktor pro vznik alergických onemocnění.

Naopak výhodný je pobyt v prostředí, kde se organizmus běžně setkává s vyskytujícími se antigeny – tedy částicemi schopnými vyvolat imunitní odpověď.

Čtyřnozí pomocníci

K čemu přesně dochází v našem imunitním systému v různých prostředích, to zkoumali vědci z univerzity v Bristolu. Za "pokusné králíky" si vybrali selata. Proč právě je? I když se to na první pohled nezdá, máme s nimi řadu věcí společných – od genetiky přes látkovou výměnu až po imunitní systém. Selata byla rozdělena do dvou skupin. Polovina zůstala na farmě u svých matek, druhá půlka strávila nejranější období svého života v přísně hygienických podmínkách a byla krmená umělým mlékem.

Jak to dopadlo?

• Selata, která vyrostla na farmě, měla celkově nižší počet bílých krvinek (T-lymfocytů), podílejících se na imunitní odpovědi, v tenkém střevě.
• Zároveň se zvýšil podíl regulačních T-lymfocytů, které tlumí imunitní odpověď – došlo tedy ke stavu, který potlačuje přemrštěnou reakci organizmu na vnější stimuly, tak typickou pro alergii.

Hodné bakterie

V tuto chvíli vědci zatím nedokážou určit, co přesně způsobuje změny v imunitním systému. Předchozí práce nasvědčují, že roli hrají střevní bakterie, které ovlivňují vývoj a správnou funkci obranyschopnosti. S těmito bakteriemi se však nerodíme, ale získáváme je během nejranějšího období života. Navíc bude třeba pojmenovat i další faktory "nesterilního" života, které se podílí na vývoji imunitního systému.

(blš)

Zdroj: www.medicalnewstoday.com