V tematické poradně pokládali naši čtenáři mnoho dotazů týkajících se příznaků srdečního selhání. Jak ho poznáte od známějšího infarktu, jak souvisí s bušením srdce a proč se může projevovat obdobně jako onemocnění dýchacích cest? V druhé řadě je pak upoutalo téma jeho léčby.
Kdy pomýšlet na srdeční selhání? I tehdy, kdy byste si to netipli
Srdeční selhávání spočívá v nedostatečné funkci srdeční pumpy. Do oběhu tak není hnáno dostatečné množství krve, tkáně nejsou dostatečně zásobeny, kvůli nedostatku kyslíku strádají a vy se cítíte stále více unaveni, vaše výkonnost znatelně klesá. Jedná se o jeden z tzv. nespecifických příznaků, tedy příznaků nejasně ukazujících na srdeční selhání.
Mezi jeho další nespecifické příznaky může patřit zvýšené pocení, při těžších formách i projevy nedostatečné výživy. Strádat tím může i mozek. Objevují se pak stavy jako poruchy vědomí nebo změny chování. Jakožto kompenzační mechanismus malého objemu krve vypuzené do okrajů těla tluče srdce rychleji, což typicky vnímáme jako bušení vlastního srdce (tento příznak se nedostavuje, pokud podstupujete léčbu beta-blokátory a dalšími léky užívanými v kardiologii).
Nejenže krev neteče směrem od srdce, dochází také k jejímu hromadění před ním, tedy v plicích. To se projeví dušností po námaze, v nejtěžší fázi pak dušností během noci. Tekutina se nehromadí jen v plicích, ale i v okrajích těla. Typické jsou pak otoky dolních končetin, případně pocit plnosti v pravé polovině břicha při zvětšení jater. V neposlední řadě se jedná o příznaky vyvolávajícího onemocnění – v případě ischemické choroby o bolesti na hrudi, poruchy srdečního rytmu a další.
Jeho zrádnost ovšem tkví často i v bezpříznakovém průběhu.
Infarkt není jediným ani posledním neduhem srdce
Není snad známější choroby srdce než právě infarkt (myokardu). Oč se při něm jedná, ví snad každý z nás: Dochází k němu při zamezení toku okysličené krve srdečními tepnami. Svalovina v důsledku nedostatku kyslíku odumírá a dá o sobě vědět bolestmi na hrudi, pocením či dýchacími obtížemi. Pokud tento stav zachvátí větší část srdce, může v důsledku poruch elektrického vedení či mechanického poškození dojít dokonce k srdeční zástavě. Infarkt tak patří mezi jeden z možných důvodů akutního selhání srdce. Metody současné medicíny však dokážou zázraky, stále více lidí tak přežívá své infarkty a „dožívá“ se chronického selhávání.
Diagnóza – co bude dál?
Diagnóza srdečního selhávání není nikdy diagnózou konečnou! Vždy je třeba dohledat, co je ve vašem případě příčinou poruchy funkce srdce. V případě přítomnosti výše zmíněných obtíží tak neváhejte vyhledat lékaře, který doplní vyšetření EKG, rentgen a echokardiografické vyšetření. Využívá se i laboratorních metod, konkrétně vyšetření tzv. natriuretického peptidu B.
V léčbě srdečního selhávání se uplatňují jak neléková opatření (pravidelné vážení, omezení příjmu soli či minerálek, event. umírněná konzumace alkoholu, redukce váhy u obézních, zákaz kouření, za prospěšné se obecně považuje očkování proti chřipce), tak ta léková.
Některé z léků užívaných k léčbě srdečního selhání jsou označovány za tzv. symptomatické, tedy ovlivňující příznaky nemoci. Například tzv. diuretika vám uleví od dušnosti, otoků a zlepší toleranci zátěže. Dále se užívají léky zlepšující prognózu. Aby byl výčet možného ovlivnění kompletní, zmiňme ještě invazivní a přístrojovou léčbu. Pod invazivní (zasahující do těla) si můžete představit metody, díky kterým se zprůchodní zúžené cévy. V některých případech může být namístě operace srdečních chlopní, v rámci léčby poruchy srdečního rytmu pak například tzv. radiofrekvenční ablace. V neposlední řadě je možné přistoupit také k transplantaci srdce. Důležitou roli hraje i implantace srdečních stimulátorů, známých široké veřejnosti pod pojmem budík. Pokud selžou všechny možné intervence, přichází na řadu mechanické srdeční podpory. Jedná se o specializovaná čerpadla, která zvyšují srdeční výdej.
Selhává vám srdce? Může to být právě váš případ
Statistiky uvádějí, že srdce selhává dvěma až třem procentům dospělé populace. Jedná se o průměrné číslo, které se s věkem výrazně zvyšuje. V populaci nad 70 let je to již více než 10 %. Zatímco dříve se často jednalo o následek vad chlopní, dnes k tomuto dochází nejčastěji z důvodu ischemické choroby srdeční, neléčeného vysokého tlaku či v důsledku prodělaného infarktu. Jako časté příčiny nesmíme opomenout ani dlouhotrvající rychlou srdeční akci či onkologickou léčbu toxickou pro srdce.
Závěrem je pak nutno dodat, že ne každé bolesti na hrudi, dušnost či otoky nohou musí mít příčinu v srdci. Lidské tělo je komplexní systém, kde vše souvisí se vším. Důležité však je varovné příznaky neignorovat, a dokud není pozdě, poradit se o nich s odborníkem.
(vrjo)
Zdroje:
ČEŠKA R., ŠTULC T., TESAŘ V., LUKÁŠ V. (eds) Interna. 2. aktualizované vydání. Triton: Praha, 2015.
HRADEC J., BÝMA S. Chronické srdeční selhání: doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře 2019. Doporučené postupy pro praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře: Společnost všeobecného lékařství: Praha, 2019.