Lidské srdce je složitý orgán, jehož správné fungování může být ovlivněno na mnoha úrovních. Porušené může být vedení elektrických vzruchů, srdeční sval jako takový, srdeční obal nebo věnčité tepny, které srdce vyživují. Jakákoliv forma srdečního onemocnění může v průběhu času dospět do takové závažnosti, že znemožní srdci plnit jeho přečerpávací funkce. Takový stav se poté nazývá srdečním selháním. Pacienti s touto diagnózou často trpí příznaky, které si zprvu se srdcem vůbec nespojují, například:
- symetrickými otoky dolních končetin (začínajícími okolo kotníků a šířícími se vzhůru),
- nárůstem hmotnosti,
- únavou,
- nechutenstvím,
- poklesem tolerance zátěže (často mylně připisovanému stárnutí),
- zadýcháváním se při námaze, postupně až klidovou dušností či dušností budící ze spánku, která donutí nemocného spát v polosedě.
Na počátku srdečního selhání často stojí infarkt
Ve vyspělých zemích jsou nejčastější příčinou srdečního selhání (až v 60 % případů) právě nemoci způsobené neprůchodností věnčitých tepen srdce, mezi něž se řadí zejména infarkt a angina pectoris, projevující se pravidelně se opakující námahovou bolestí na hrudi. Přítomnost těchto onemocnění zvyšuje riziko rozvoje srdečního selhání až osmkrát.
Jak je ale možné, že navzdory zdokonalujícím se možnostem léčby infarktu počet pacientů se srdečním selháním stále roste? Navíc počet infarktů se v posledních letech příliš nemění. Odpověď na tuto otázku je složitější: Největší podíl na současné „pandemii srdečního selhání“ má zejména rostoucí délka dožití mužů i žen a také klesající úmrtnost na první infarkt. V současné době se dle studií pohybuje úmrtnost v prvních třiceti dnech po srdečním infarktu okolo 5 %, zatímco v polovině osmdesátých let toto číslo dosahovalo téměř 20 %. Za tento pokles je zodpovědný zejména rozvoj zákroků na věnčitých cévách srdce uskutečňovaných přes tepny na předloktí či v třísle, stále účinnější kombinace léků a zlepšující se systematická ambulantní péče o tuto skupinu rizikových pacientů. Tedy zjednodušeně řečeno – riziko úmrtí na srdeční infarkt dlouhodobě klesá, ale riziko, že se pacient s takto nemocným srdcem dožije srdečního selhání, naopak roste.
Infarkt dnes neznamená konec, ale začátek prevence dalších srdečních obtíží
Nenechme se zastrašit čísly, zásadní informací je, že nám dnes moderní medicína dokáže mnohem častěji zachránit život a připomenout nám tak, že vlastní zdraví máme zejména ve svých rukou.
První infarkt je tedy nejen varovným signálem, ale také velkou motivací podniknout změnu k lepšímu. Cílem se v tu chvíli stává nejen vyhnout se dalšímu infarktu (vyskytne se u 6 % pacientů do tří let po prvním infarktu), ale také zamezit dalšímu zatěžování srdečního svalu a tím rozvoji srdečního selhání v budoucnosti. Protože až 20–30 % pacientů rok po infarktu splňuje kritéria srdečního selhání.
Jak tedy s péčí o srdce začít a předejít tak rozvoji srdečního selhání?
- Po prodělaném infarktu pravidelně docházejte na kontroly k ambulantnímu kardiologovi/internistovi a praktickému lékaři.
- Pravidelně užívejte předepsané léky ve správném dávkování, jakékoliv změny či pochyby ohledně jejich užívání vždy konzultujte s lékařem.
- V případě nadváhy či obezity snižte svou tělesnou váhu – doporučovaná je tzv. středomořská dieta a pravidelný pohyb. I malé zhubnutí je žádoucí, snížení váhy o 5–10 % již významně snižuje riziko onemocnění tepen. Doporučeno je také hlídat si příjem soli (do 5 g/den), zařadit do jídelníčku dostatečné množství vlákniny a mléčných výrobků.
- Kontrolujte cestou ambulantních lékařů hladinu svého cholesterolu a krevního cukru. V případě vyšších hodnot ihned zahajte léčbu.
- Hlídejte si krevní tlak – v ambulanci lékaře je horní hranicí tlak 140/90 mm Hg, na domácím certifikovaném tlakoměru 135/85 mm Hg. Neléčený vysoký tlak je druhou nejčastější příčinou srdečního selhání.
- Přestaňte kouřit. Nebojte se za tímto účelem vyhledat pomoc s odvykáním (např. prostřednictvím Národní linky pro odvykání kouření atd.).
- Snižte příjem alkoholu na maximálně 1–2 alkoholické nápoje za den.
- Pravidelně se hýbejte – doporučená je třeba chůze či jízda na kole, ideálně 30 až 60 minut 5–7krát týdně.
Infarkt pro vás nemusí být jen nepříjemnou událostí, ale také novým začátkem lepšího přístupu k vlastnímu tělu. Veškerá opatření, která přijmete, se promítnou nejen do zdraví našich cév, ale celého těla. A to za to stojí.
Udělejte si test a projděte si jednotlivé symptomy se svým lékařem - ZDE.
(mhod)
Zdroj informací a použitá literatura:
www.actavia.e-coretvasa.cz
www.uptodate.com
www.internimedicina.cz