Srdeční selhání není infarkt!

Srdeční selhání a infarkt v číslech

Srdeční selhání je každoročně odhaleno u 40 tisíc lidí a je to nejčastější příčina hospitalizace u pacientů nad 65 let. Onemocnění se ale netýká pouze starší generace, postihuje každého pátého člověka nad 40 let a polovina z nich umírá do 5 let od stanovení diagnózy. Čísla obětí infarktu jsou podstatně nižší. Infarkt ročně postihne asi 25 tisíc pacientů. Díky vysoké informovanosti mezi lidmi a modernizaci zdravotnictví klesla ovšem za posledních dvacet let úmrtnost na něj z téměř 20 % na pouhá 3 %.

Při infarktu trpí srdce, při srdečním selhání celé tělo

Přestože jde o dvě odlišné diagnózy, téměř polovina lidí srdeční selhání zaměňuje za infarkt. Podstatou infarktu je jednoduše řečeno uzávěr tepny vyživující srdeční svalovinu, čímž je přerušena dodávka kyslíku do svalu s následným odumřením postižené části srdce. Pokud pacient prodělaný infarkt přežije, může se později vlivem poinfarktových změn na srdci rozvinout srdeční selhání. Při něm srdce přestává plnit svou roli pumpy, tělo a orgány jsou nedostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, což se projeví na celkové kondici nemocného. Zjednodušeně lze tedy říci, že při infarktu trpí především srdce, zatímco při srdečním selhání celé tělo.

Bolesti na hrudi svědčí spíše pro infarkt

Srdeční selhání lze od infarktu poměrně snadno rozpoznat díky odlišným příznakům. Infarkt přichází náhle a je doprovázen typickou bolestí u srdce, kterou někteří popisují jako pocit tísně, tlaku nebo svírání. Bolesti se mohou objevit i v levé paži, krku či dolní čelisti, současně mohou být přítomny nevolnosti, zvracení, úzkost či zvýšené pocení.

Naopak u srdečního selhání se příznaky většinou rozvíjí plíživě a málokterý laik by je dával do souvislosti s onemocněním srdce. Zcela charakteristická je pro srdeční selhání dušnost. Ta bývá zpočátku přítomna pouze při větší námaze a člověk, který nesportuje a nenamáhá se, si toho příznaku nemusí zpočátku vůbec všimnout. Postupně se potíže s dechem objevují při každodenních činnostech i v klidu. Dotyčný se navíc často budí ze spaní pro nedostatek dechu, tuto situaci vyřeší až posazení se či větší vypodložení hlavy. Mezi další typické příznaky srdečního selhání patří nevysvětlitelná únava, ztráta chuti k jídlu, otoky kotníků či břicha, bušení srdce, rychlý nárůst na váze či časté močení. Velká část pacientů tyto příznaky přisuzuje stáří, ročnímu období či špatné kondici a s problémy se nesvěří ani lékařům.

Srdeční selhání nelze vyléčit, jeho léčba ale prodlouží a zkvalitní život

Srdeční selhání nelze zcela vyléčit, nicméně pokud je odhaleno včas, lze jej vhodnou léčbou kontrolovat, a prodloužit tak život nemocného a ulevit mu od omezujících příznaků. K léčbě se využívají režimová opatření zaměřená na zdravý životní styl a léky. Je však nezbytné, aby pacient nastavenou léčbu dodržoval, pouze tak dostane možnost na kvalitní a dlouhý život. Naopak pacienty postižené infarkty se daří díky moderní medicíně a kvalitní péči většinou zachránit.

Srdeční selhání je velmi závažné onemocnění srdce, které pokud není včas odhaleno a léčeno, může mít pro pacienta fatální následky. Lidé by proto neměli podceňovat ani zdánlivě banální potíže a měli by o nich informovat svého lékaře.

(mraf)

Zdroje:

https://www.webmd.com/heart-disease/heart-failure/heart-failure-or-heart-attack#1

https://www.heartfoundation.org.au/conditions/heart-failure