Od března do října tohoto roku se nám vrátilo více než 1000 vyplněných dotazníků od vás, našich čtenářů. Téměř 70 % respondentů byli účastníci mladší 60 let. První sekce otázek se zaměřovala na životní styl našich čtenářů.
Stravu a pohyb zanedbává většina dotazovaných
Asi nikoho nepřekvapí, že kouření, které stojí za řadou dalších nemocí, představuje také jednu z hlavních příčin rozvoje srdečního selhání, a proto i na něj směřoval jeden z dotazů. Mírná nadpoloviční část respondentů byli nekuřáci, 20 % bývalí kuřáci a zbytek dotazujících byli kuřáci, byť se malá část z nich označila pouze za příležitostné kuřáky.
Dále nás zajímala pohybová aktivita. Pouze 11 % respondentů sportuje pravidelně, 14 % naopak nesportuje vůbec, 40 % se pohybu věnuje pouze výjimečně a 34 % dotazovaných si hlídá alespoň počet kroků.
Ptali jsme se také na stravovací návyky. Celá polovina dotazovaných svůj jídelníček významně zanedbává nebo vůbec neřeší. Druhá polovina se snaží jíst zdravě, ačkoliv občas zhřeší. Pouze necelá 3 % dotazovaných se stravuje zásadně zdravě.
Další viníci srdečního selhání
Jedna z otázek se zabývala dlouhodobými onemocněními. Konkrétně nás zajímaly vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu, obezita a vysoký cholesterol.
Z výsledků je zřejmě, že téměř 40 % účastníků se léčí s vysokým krevním tlakem, necelých 30 % s vysokým cholesterolem a podobně necelých 30 % trpí obezitou. Pouze 8 % dotazovaných je léčeno pro cukrovku 2. typu.
Výběr těchto nemocí nebyl náhodný, jedná se totiž o smrtící kvarteto srdečního selhání. Problém spočívá v tom, že se jednotlivé složky navzájem posilují a vzniká tak začarovaný kruh, který následně ovlivňuje nejenom zdraví našeho srdce.
Nepřehlížejme varovné signály
Velice zajímavé výsledky jsme zaznamenali v druhé části ankety. Dotazovali jsme se na některé příznaky, které mohou signalizovat srdeční selhání.
- Konkrétně jde o nedostatek dechu v klidu či při námaze. Tento příznak na sobě pozoruje překvapivě více než polovina dotazovaných.
- Ještě více respondentů, téměř 74 %, zaznamenalo zvýšenou únavu.
- Pro necelých 50 % respondentů jsou zatěžko běžné fyzické aktivity.
- Kolem 45 % dotazovaných pozoruje zrychlený tep a stejně tak i častější močení.
- Necelá třetina respondentů trpí otoky břicha, dolních končetin nebo kotníků.
- Pětina dotazovaných zaznamenala náhlý přírůstek na váze, případně ztrátu chuti k jídlu.
Krátký návrh, jak prospět svému srdci, naleznete v článku Vyvarujte se zlozvyků, které ohrožují vaše srdce.
Na rozdíl od infarktu bývá srdeční selhání postupnou záležitostí. Srdce přestává pracovat tak, jak by mělo, s čímž přicházejí i výše uvedené příznaky onemocnění. Pacient si potíže často nedá do souvislosti s možným onemocněním srdce, naopak je přikládá věku, životnímu stylu či momentálnímu období. Je třeba si však uvědomit, že srdeční selhání je onemocnění, které může radikálně omezit a zkrátit náš život. Proto při jakémkoliv podezření je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Včasné zahájení léčby a její striktní dodržování je jediná šance, jak dostat nemoc pod kontrolu.
Udělejte si test a projděte si jednotlivé symptomy se svým lékařem - ZDE.
(mraf)